Brezina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Brezina (rozcestník).
Brezina
Brezina v zimě
Brezina v zimě
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 179 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
kraj Košický
okres Trebišov
tradiční region Zemplín
Brezina
Brezina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 12,96 km²
Počet obyvatel 706
Hustota zalidnění 54,48 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Magdaléna Balogová[1]
Vznik 1300 (první písemná zmínka)
Oficiální web brezina.ocu.sk
Email brezina@oubrezina.sk
Adresa obecního úřadu Obecný úrad
Brezová 151
Brezina
076 12  Kuzmice
Telefonní předvolba +421-56
PSČ 076 12 (pošta Kuzmice)
Označení vozidel TV
NUTS 528218
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brezina (v minulosti Kolbe, Kolba, maďarsky Kolbása)[2] je obec na Slovensku v okrese Trebišov.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o obci pocházejí přibližně z roku 1300. Brezina se v nich připomíná pod jménem Kulkassa a Kulbasa. Brezina byla během své historie převážně zemědělskou obcí, menší část obyvatelstva se věnovala řemeslům, jako je košíkářství, dřevorubectví, kovářství, tkalcovství a kolářství. Od roku 1920 se obec nazývala Kolbaš, maďarsky Kolbása.

Po první vídeňské arbitráži a během 2. světové války zůstala Brezina součástí Československa, resp. později první slovenské republiky, navzdory své poloze v blízkosti Maďarska – nacházela se v jediném úseku slovenských hranic, ohraničených obcemi Slanec, Slanská Huta a Michaľany, kde nedošlo k odstoupení území.

Rozvoj obce začal po 2. světové válce. Obec byla osvobozena sovětskou armádou 17. prosince 1944. Do roku 1968 byly upraveny místní komunikace a v roce 1981 byla dokončena regulace potoka.

Na základě vyhlášky pověřence vnitra dr. Daniela Okáliho č.. A-311/16-II/3-1948[3] z 11. června 1948 (úřední věstník vlády č.. 55 čl.. 946/1948) byla obec přejmenována na Brezinu.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Brezina leží v regionu Dolní Zemplín na jihozápadě okresu Trebišov, v rovinaté oblasti mezi Slanskými vrchy, resp. jejich částí Milič a Zemplínskými vrchy, v těsné blízkosti maďarských hranic (přibližně 2 km). Sousedí s obcemi Kuzmice a Kazimír. Obcí protéká potok Izra. V obci začíná značená turistická trasa Brezina – Izra (jezero) – Čatorňa (Babia hora, mezi vrcholy Zbojník/Tolvaj-hegy a Lipovec/Hársas-hegy), kterou je možné projít dále do malé obce Pusztafalu v Maďarské republice. Katastr obce se nachází mezi 135 a 310 m n. m.

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Podle heraldického rejstříku[4] má obec následující symboly, které byly přijaty 17. června 2003. Na znaku je motiv zemědělství a vinařství podle otisku pečetidla z roku 1824.

Znak[editovat | editovat zdroj]

V zeleném štítě stříbrná bordura skloněné radlice, uprostřed se skloněnou stříbrnou jehlou, to vše doprovázeno vpravo velkým zlatým pravošikmým klasem na krátkém stéble, vlevo zlatou vyrůstající révou s třemi stříbrnými hrozny (vlevo dvěma) a nahoře s jedním zlatým listem.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Vlajka má podobu devíti podélných pruhů zeleného, ​​žlutého, bílého, zeleného, ​​žlutého, bílého, zeleného, ​​žlutého, bílého. Vlajka má poměr stran 2 : 3 a ukončena je třemi cípy, t. j. dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání obyvatelstva v roce 2001 se z tehdejších 702 obyvatel přibližně 86% (605) přihlásilo k slovenské národnosti, necelých 8% (54) k romské a 0,43% (3) k maďarské národnosti. 24,36% obyvatel se hlásilo k římskokatolické, 51,28% k řeckokatolické a 11,4% k pravoslavné víře. Méně než polovina obyvatelstva byla v ekonomicky aktivním věku, z nichž asi dvě třetiny byly zaměstnány. V obci bylo 224 domů, z toho 190 obydlených.

Rozvoj obyvatelstva

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

V obci je zaveden zemní plyn, nachází se zde několik obchodů s potravinami a smíšeným zbožím a pohostinství. V obci je fotbalové hřiště a obecní knihovna. V obci je mateřská škola a malotřídní základní škola. V obci se každoročně konají folklórní slavnosti.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Navzdory relativně nízkému počtu obyvatel jsou v Brezině čtyři funkční chrámy:

  • řeckokatolický chrám sv. Petra a Pavla z roku 1785
  • kostel církve reformované z roku 1801 (věž z konce 19. století)
  • chrám pravoslavné církve z roku 1994
  • římskokatolický kostel z roku 2004

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brezina (okres Trebišov) na slovenské Wikipedii.

  1. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Magdaléna Balogová je v seznamu. Dostupné online. 
  2. MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava: [s.n.], 1998. 
  3. Vyhláška A-311/16-II/3-1948. spreadsheets.google.com [online]. [cit. 2014-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-10. 
  4. Heraldický register SR II. – str.20–21