Dargov
| Dargov | |
 |
|
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°43′53″ s. š., 21°35′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 252 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| kraj | Košický |
| okres | Trebišov |
| tradiční region | Dolní Zemplín |
 Dargov
|
|
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,88 km² |
| Počet obyvatel | 591 |
| Hustota zalidnění | 27,01 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Štefánia Bojtimová[1] |
| Vznik | 1458 (první písemná zmínka) |
| Adresa obecního úřadu | Dubčekova 227 |
| Telefonní předvolba | +421-56 |
| PSČ | 076 61 (pošta Bačkov) |
| Označení vozidel | TV |
| NUTS | 528315 |
 multimediální obsah na Commons |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dargov (v minulosti Drahov, maďarsky Dargó)[2] je obec na Slovensku v okrese Trebišov.
Obsah
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci je z roku 1321. Připomíná se jako vesnice příslušející k panství hradu Paruštyan. Obyvatelé obce se živili většinou dřevorubectvím a zemědělstvím, později i těžbou stavebního kamene (andezit) v blízkém kamenolomu. Dargov byl známý zejména během druhé světové války. Obec byla téměř celá vypálena a zpustošena ustupujícími německými vojsky, která na linii Slanec - Dargov - Čemerné vytvořila neproniknutelnou obranu (bunkry, zákopy a dělostřelecké pozice), kde měla podle velení přetrvat ruskou ofenzívu až do příchodu posil. Ruské armádě se však podařilo tuto obranu prolomit a postupně osvobodit i zbytek Slovenska. Po válce se začalo s obnovou obce. Vybudoval se řeckokatolický chrám "Matky ustavičné pomoci" a římskokatolický chrám "Božského srdce Ježíšova". Obec postavila nový kulturní dům s obecním úřadem, je plynofikovaná a napojená na obecní vodovod. V letním amfiteátru se každoročně konají Východoslovenské folklórní slavnosti. V podzimním období se uskutečňují mistrovství Slovenska v autocrossu. Blízko obce se nachází lyžařský vlek Červená a rekreační středisko Bílé Studničky.
Symboly obce[editovat | editovat zdroj]
Podle heraldického rejstříku [3] má obec následující symboly, které byly přijaty 24. července 2004. Na erbu je motiv tří poutníků podle otisku pečetidla z roku 1786, kteří by mohli představovat podle řeckokatolických patrocinií tři církevní učitele.
Erb[editovat | editovat zdroj]
V modrém štítě, v zelené trávě stojící tři stříbřeodění, zlatě přepásaní, o zlaté hole se opírající, vzájemně se překrývající a třemi zlatými hvězdami převýšení poutníci.
Vlajka[editovat | editovat zdroj]
Vlajka má podobu devíti podélných pruhů žlutého, zeleného, bílého, modrého, bílého, modrého, bílého, zeleného a žlutého. Vlajka má poměr stran 2 : 3 a ukončena je třemi cípy, t. j. dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.
Pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]
- Východoslovenské folklórní slavnosti
- Mistrovství Slovenska v autocrossu
- Rekonstrukce bojů druhé světové války (2009)
Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]
- Obecní úřad
- Kulturní dům
- Amfiteátr
- Nákupní středisko a prodejna se smíšeným zbožím
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dargov (okres Trebišov) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava : [s.n.], 1998.
- ↑ Heraldický register SR VI. - str.26-27
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dargov ve Wikimedia Commons
