Dargov
| Dargov | |
|---|---|
 Památník vítězství | |
 Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°43′53″ s. š., 21°35′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 252 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Trebišov |
| Tradiční region | Dolní Zemplín |
  Dargov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,88 km²[1] |
| Počet obyvatel | 629 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 28,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ján Kiš |
| Vznik | 1458 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| dargov | |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Dargov Dubčekova ulica 227/4 076 61 Dargov |
| Telefonní předvolba | +421-56 |
| PSČ | 076 61 (pošta Bačkov) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TV |
| NUTS | 528315 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dargov (v minulosti Drahov, maďarsky Dargó)[3] je obec na Slovensku v okrese Trebišov v Košickém kraji. Žije v něm 629[2] obyvatel.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici je z roku 1321. Připomíná se jako vesnice příslušející k panství hradu Paruštyan. Obyvatelé obce se živili většinou dřevorubectvím a zemědělstvím, později i těžbou stavebního kamene (andezit) v blízkém kamenolomu.
Obec byla za druhé světové války téměř celá vypálena a zpustošena ustupujícími německými vojsky, která na linii Slanec – Dargov – Čemerné vytvořila silnou obranu (bunkry, zákopy a dělostřelecké pozice), kde měla podle velení přečkat sovětskou ofenzívu až do příchodu posil. Rudé armádě se však podařilo tuto obranu prolomit a postupně osvobodit i zbytek Slovenska.
Po válce se začalo s obnovou obce. Vybudován byl řeckokatolický chrám „Matky ustavičné pomoci“ a římskokatolický chrám „Božského srdce Ježíšova“. Obec postavila nový kulturní dům s obecním úřadem, je plynofikovaná a napojená na obecní vodovod. V letním amfiteátru se každoročně konají Východoslovenské folklórní slavnosti. V podzimním období se uskutečňují mistrovství Slovenska v autocrossu. Blízko obce se nachází lyžařský vlek Červená a rekreační středisko Bílé Studničky.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Do správního území obce zasahuje část národní přírodní rezervace Bačkovská dolina.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Podle heraldického rejstříku[4] byly symboly obce přijaty 24. července 2004. Na jejím znaku je motiv tří poutníků podle otisku pečetidla z roku 1786, kteří by mohli představovat podle řeckokatolických patrocinií tři církevní učitele.
- Znak
- V modrém štítě, v zelené trávě stojící tři stříbřeodění, zlatě přepásaní, o zlaté hole se opírající, vzájemně se překrývající a třemi zlatými hvězdami převýšení poutníci.
- Vlajka
- Vlajka má podobu devíti podélných pruhů žlutého, zeleného, bílého, modrého, bílého, modrého, bílého, zeleného a žlutého. Vlajka má poměr stran 2:3 a ukončena je třemi cípy, tj. dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.
Pravidelné akce
[editovat | editovat zdroj]- Východoslovenské folklórní slavnosti
- Mistrovství Slovenska v autocrossu
- Rekonstrukce bojů druhé světové války (2009)
Občanská vybavenost
[editovat | editovat zdroj]- Obecní úřad
- Kulturní dům
- Amfiteátr
- Nákupní středisko a prodejna se smíšeným zbožím
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dargov (okres Trebišov) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- 1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
- ↑ MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773–1997). Bratislava: [s.n.], 1998. (slovensky)
- ↑ Heraldický register SR VI. - str. 26-27
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dargov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
