Hraň
| Hraň | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°32′41″ s. š., 21°47′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 101 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Trebišov |
| Tradiční region | Zemplín |
  Hraň | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,4 km² |
| Počet obyvatel | 1 601 |
| Hustota zalidnění | 92,01 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ing. Helena Zuskáčová[1] |
| Vznik | 1331 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +421-56 |
| PSČ | 076 03 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TV |
| NUTS | 528366 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hraň (v minulosti Garaň, Garaňa, maďarsky Garany, Garány)[2] je obec na Slovensku v okrese Trebišov.
Obec je známá mimo jiné tím, že se zde nachází Dětská psychiatrická léčebna. Kdysi byl v této léčebně během 2. světové války internační tábor. Budovu léčebny tvoří zámeček a přistavěné budovy. Zámeček byl postaven v roce 1903 hrabětem Almássym, později byl zestátněn, do 2. světové války v něm byla psychiatrická léčebna.
Obec leží uprostřed Východoslovenské nížiny na soutoku řek Trnávky a Ondavy ve výši 106 m n. m. Je pravděpodobné, že Hraň patřila v 14. století tamním zemanům, nepochybně však patřila v 14. a 15. století šlechticům z Lučence a v druhé polovině 16. století postupně Báthoryům a Várdaiům.
Do písemností byla ve 14. - 15. století zapisována jako Garan, od 16. století jako Garany, což byl pomaďarštěný tvar staršího slovenského názvu Graň. Maďarština ho zachovala ještě s hláskou g, která se ve slovenštině od 13. století změnila na h.
V letech 1938 až 1945 byla obec na základě první vídeňské arbitráže součástí Maďarska.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hraň na slovenské Wikipedii.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Helena Zuskáčová je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava: [s.n.], 1998.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 20.
