Čierna nad Tisou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čierna nad Tisou
řeckokatolický kostel
řeckokatolický kostel
Čierna nad Tisou – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°25′ s. š., 22°5′47″ v. d.
Nadmořská výška 110 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Košický
okres Trebišov
tradiční region Zemplín
Čierna nad Tisou
Red pog.svg
Čierna nad Tisou
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 9,37 km²
Počet obyvatel 3 683 (2014[1])
Hustota zalidnění 393,06 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Ing. Marta Vozáriková
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Čierna nad Tisou
Nám. pionierov 1
076 43 Čierna nad Tisou
PSČ 076 43
NUTS 528293
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čierna nad Tisou (maďarsky Tiszacsernyő) je město na východním Slovensku v okrese Trebišov, blízko hranic s Maďarskem a Ukrajinou.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město Čierna nad Tisou se nachází na samém jihovýchodě Slovenska nedaleko trojmezí s Maďarskem a Ukrajinou, na okraji Východoslovenské nížiny - nadmořská výška je zde jen málo přes 100 m n. m. Asi 5 km od centra města protéká řeka Tisa.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Oblast, kde stojí dnešní město, byla až do 30. let 20. století téměř bez osídlení - severovýchodně ležela pouze malá obec Čierna. První zmínky o této obci jsou z roku 1828 a po více než další století byla jednou z mnoha vesnic ve zdejší rovinaté oblasti. I při stavbě trati z Košic do Čopu zde byla vybudována jen malá zastávka; stanice se nacházely v sousedním Pribeníku a uzlovém Čopu. Po skončení 2. světové války byla několik kilometrů odsud vytyčena nová hranice mezi Československem a Sovětským svazem a z toho vyplynula potřeba nového hraničního přechodu. Samotné město bylo založeno roku 1946 na základě vládního usnesení o zabezpečení přepravy zboží mezi ČSR a SSSR a opačně. Původní název nového města měl znít „Čierna pri Čope“, ale po roce 1948 byl z politických důvodů nahrazen neutrálním „Čierna nad Tisou“, přestože to není geograficky zcela správně a Tisa je od města vzdálena několik kilometrů (blíže k ní jsou obce Malé a Veľké Trakany). Stavba byla rozdělena do tří etap - v první byly postaveny základy železniční stanice a několik provizorních dřevěných budov, které byly později zbourány. Postupně byly dostavovány další budovy a již v polovině 50. let byla v provozu zcela nová železniční stanice, bytové domy a kulturní zázemí. Ve druhé etapě (od 60. let) byla postavena nová budova městského úřadu, Hotel Úsvit a další byty. Mezitím pokračovala i výstavba obrovského překladiště, která probíhala s přestávkami až do 70. let. Většina obyvatel města tak byla (a dodnes je) zaměstnána právě v železničním uzlu. I dnes je toto železniční překladiště jedno z největších v Evropě a denně je tu přeloženo více než 20 000 tun nákladu.

Roku 1957 byla rozšiřující se obec administrativně oddělena od Čiernej a status města obdržela v roce 1969. 29. července 1968 se v železničním vagónu a v místním Kulturním domě železničářů setkal Alexander Dubček s Leonidem Brežněvem, aby vyjednávali o budoucnosti Československa.[2]

V polovině 80. let ve městě vznikl první průmyslový závod - šlo o pobočku pražské firmy AŽD. V té době byla také postupně zastavena výstavba města a v roce 1990 dosáhl počet obyvatel svého maxima - více než 8 000. Dnes je méně než poloviční a stále klesá. Mnoho budov ve městě bylo opuštěno a chátrá, nebo byly strženy. I dříve honosná budova Hotelu Úsvit je již prázdná a v havarijním stavu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvateľstvo a migrácia - Štatistický úrad Slovenskej republiky
  2. WANATOWICZOVÁ, Krystyna. Brežněv při setkání s Čechoslováky v Čierne zuřil. [[1]] [online]. 2008-08-18 [cit. 2016-01-15]. Dostupné online.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Čierna nad Tisou ve Wikimedia Commons