Čierna nad Tisou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čierna nad Tisou

řeckokatolický kostel
Čierna nad Tisou – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 110 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Košický kraj Košický
okres Trebišov
tradiční region Zemplín
Čierna nad Tisou
Red pog.svg
Čierna nad Tisou
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 9,37 km²
Počet obyvatel 3 683 (2014[1])
Hustota zalidnění 393,1 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Ing. Marta Vozáriková
Vznik 1946
Oficiální web www.ciernanadtisou.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Čierna nad Tisou
Nám. pionierov 1
076 43 Čierna nad Tisou
Telefonní předvolba 056
PSČ 076 43
NUTS 528293
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čierna nad Tisou (maďarsky Tiszacsernyő, ukrajinsky Чорний Тисою) je město na východním Slovenskuokrese Trebišov, blízko hranic s Maďarskem a Ukrajinou.

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Město leží v jihovýchodním cípu Slovenska na trojmezí Ukrajiny, Maďarska a Slovenska a na rozhraní spádových území obcí Čierna, Malé Trakany, Veľké Trakany, Biel a Boťany. Obec a později město bylo budováno v souladu s potřebami Československa a Sovětského svazu na zajištění železniční výměny zboží spojené s jejich překládkou (důvodem je rozdílný rozchod kolejí, používaný na východě Evropy a ve střední a západní Evropě), a to poměrně v krátké době.

Ulice[editovat | editovat zdroj]

V Čierne nad Tisou se nachází 16 ulic: Dukelských hrdinov, Jarná, Jesenná, Jesenského, Jilemnického, Hlavná, Letná, Obrancov mieru, Radová, SNP, Školská, Trakanská, Zimná, Záhradná, Železničná, 1. mája a jedno náměstí – Námestie pionierov.

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Okrajem katastru města protéká řeka Tisa, která tvoří státní hranici s Maďarskem a od centra je vzdálena 5,5 kilometru.

Vodní plochy[editovat | editovat zdroj]

V okolí města, v katastrálním území obce Malé Trakany, leží rekreační středisko Zlaté písky Tisa. V těchto místech řeka Tisa tvoří státní hranici mezi Slovenskou a Maďarskem. Slovenská strana je lemována písečnými plážemi, vytvořenými naplaveným jemným říčním pískem.

Symboly města[editovat | editovat zdroj]

Podle heraldického registru má město tyto symboly přijaté 21. října 1982. Erb představuje spojení zaměstnaneckého motivu (kolo lokomotivy) a mluvčího symbolu (černá barva štítu odvozena od názvu města)

Erb[editovat | editovat zdroj]

V černém štítu kolo lokomotivy vpravo dole s protizávažím, vše stříbrné.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Vlajka města sestává ze dvou podélných pruhů bílo-černého a černo-bílého. V horním pruhu v žerďové části je bílý a v dolním pruhu černý čtverec. Vlajka má poměr stran 2:3 a je ukončena dvěma cípy, tj. jedním zástřihem, sahajícími do třetiny její listu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Oblast, kde stojí dnešní město, byla až do 30. let 20. století téměř bez osídlení – severovýchodně ležela pouze malá obec Čierna. První zmínky o této obci jsou z roku 1828 a po více než další století byla jednou z mnoha vesnic ve zdejší rovinaté oblasti. I při stavbě trati z Košic do Čopu zde byla vybudována jen malá zastávka; stanice se nacházely v sousedním Pribeníku a uzlovém Čopu. Po skončení 2. světové války byla několik kilometrů odsud vytyčena nová hranice mezi Československem a Sovětským svazem a z toho vyplynula potřeba nového hraničního přechodu. Samotné město bylo založeno roku 1946 na základě vládního usnesení o zabezpečení přepravy zboží mezi ČSR a SSSR a opačně. Původní název nového města měl znít „Čierna pri Čope“, ale po roce 1948 byl z politických důvodů nahrazen neutrálním „Čierna nad Tisou“, přestože to není geograficky zcela správně a Tisa je od města vzdálena několik kilometrů (blíže k ní jsou obce Malé a Veľké Trakany). Stavba byla rozdělena do tří etap – v první byly postaveny základy železniční stanice (včetně nové širokorozchodné trati z SSSR) a několik provizorních dřevěných budov, které byly později zbourány. Postupně byly dostavovány další budovy a již v polovině 50. let byla v provozu zcela nová železniční stanice, bytové domy a kulturní zázemí. Ve druhé etapě (od šedesátých let) byla postavena nová budova městského úřadu, Hotel Úsvit a další byty. Mezitím pokračovala i výstavba obrovského překladiště, která probíhala s přestávkami až do 70. let. Většina obyvatel města tak byla (a stále je) zaměstnána právě v železničním uzlu (k roku 2016 jde o více než 1100 pracovníků z původních 6000).[2] I dnes je toto železniční překladiště jedno z největších v Evropě a denně je tu přeloženo více než 20 000 tun nákladu.

Roku 1957 byla rozšiřující se obec administrativně oddělena od Čierné a status města obdržela v roce 1969. 29. července 1968 se v železničním vagónu a v místním Kulturním domě železničářů setkal Alexander DubčekLeonidem Brežněvem, aby vyjednávali o budoucnosti Československa.[3]

V polovině 80. let ve městě vznikl první průmyslový závod. Šlo o pobočku firmy AŽD Praha. V té době byla také postupně zastavena výstavba města a v roce 1990 dosáhl počet obyvatel svého maxima – více než 8000. Dnes je méně než poloviční a stále klesá. Mnoho budov ve městě bylo opuštěno a chátrá, nebo byly strženy. I dříve honosná budova Hotelu Úsvit je již prázdná a v havarijním stavu.

Historie překladiště[editovat | editovat zdroj]

Překladiště bylo v počátku budováno jako jednosměrné překladiště zboží ze Sovětského svazu a dálného východu do celé Evropy. Významnou roli sehrálo v roce 1947 při překládce obilí v důsledku velkého sucha. Jeho význam se zvyšujícím se objemem překládaného zboží postupně rostl. Ze začátku převládala překládka ropy do rafinerie Slovnaft, později rostl objem strojů a zařízení a také objem umělých hnojiv, nechyběly ani stavební, potravinářské, či jiné speciální obchodní komodity. Význam překladiště rostl až do roku 1989, kdy s ohledem na politické změny nastal útlum přepravních aktivit.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Dominantním faktorem ekonomického života ve městě je železniční překladiště. Útlum v jeho činnosti po roce 1989 znamenal i útlum v místní ekonomice.

Důležité firmy[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola se slovenským vyučovacím jazykem, Školská ul. 160/3
  • Základní škola s maďarským vyučovacím jazykem, Zimná 8
  • Základní umělecká škola, Školská ul. 168
  • Spojená škola s org.zlož.SOUŽ a OA, Železničná 127

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvateľstvo a migrácia - Štatistický úrad Slovenskej republiky
  2. A. KISKA: Prekládková stanica v Čiernej nad Tisou má budúcnosť. Teraz.sk [online]. TASR, 2016-06-09 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.  
  3. WANATOWICZOVÁ, Krystyna. Brežněv při setkání s Čechoslováky v Čierne zuřil. [[1]] [online]. 2008-08-18 [cit. 2016-01-15]. Dostupné online.