Bukovské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Bukové hory (rezervace ve Vizovických vrších) nebo Bukové hory (pohoří v Maďarsku).
Bukovské vrchy
Bieszczady
Вододільний хребет

Polská část Bieszczad

Nejvyšší bod Pikuj (1405 m n. m.)
Délka 35 km

Nadřazená jednotka Poloniny
Sousední
jednotky
Beskydské predhorie, Laborecká vrchovina, Góry Sanocko-Turczańskie, Verchn'odnistrovs'ki Beskydy, Skolivs'ki Beskydy, Horhany, Polonyna Rivna
Podřazené
jednotky
Nastaz, Uličská kotlina, Bukovce, Ruská kotlina, Runinská kotlina, Sedlická kotlina, Połonyna Caryńska, Połonyna Wetlińska, Połonyna Bukowska, Połonyna Dźwiniacz

Světadíl Evropa
Stát Slovensko Slovensko
Polsko Polsko
Ukrajina Ukrajina
Bukovské vrchy v rámci Karpat, vyznačeny červeně
Bukovské vrchy v rámci Karpat, vyznačeny červeně
Horniny flyš, břidlice, sopečný materiál
Povodí Cirocha, San, Osława, Wisłok,
Souřadnice 49°5′ s. š., 22°20′ v. d.

Bukovské vrchy (polsky Bieszczady, ukrajinsky Верховинський Вододільний хребет, Verchovynskyj Vododilnyj hrebet) jsou pohoří a geomorfologický celek ve východokarpatské geomorfologické oblasti Poloniny. Rozkládá se na území tří států: Slovenska (Prešovský kraj), Polska (Podkarpatské vojvodství) a Ukrajiny (Zakarpatská a Lvovská oblast).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Pohoří se nachází v severovýchodním cípu Slovenska, jihovýchodním cípu Polska a jihozápadním cípu Ukrajiny. Je to jediná část Polonin, která zasahuje na území Slovenska. Na západě a jihozápadě hraničí s Nízkými Beskydy, konkrétně Laboreckou vrchovinou a Beskydským podhůřím. Na hraničním polsko-slovenském hřebeni se rozhraní mezi Bukovskými vrchy a Laboreckou vrchovinou podle různých pramenů považuje buď už pramenná oblast řeky Udavy, nebo až Lupkovský průsmyk dále na západ (na polské straně se Bieszczady vymezují právě až po Lupkovský průsmyk).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Oblast Bukovských vrchů patří mezi nejpozději a nejméně osídlené oblasti Slovenska. Velkou část obyvatelstva Bukovských vrchů tvoří příslušníci rusínské menšiny - Rusíni. Převážnou část v tomto regionu představují Rusíni východnější řečové orientace - Pujďaki, zatímco v Laborecké vrchovině dominují spíše Pijďaki.

Dominantní vyznání v regionu jsou řeckokatolické a pravoslavné.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Více než 60 % povrchu Bukovských vrchů pokrývají lesy, zejména jedlo-bukové a bukové. V roce 1991 byly Bukovské vrchy zahrnuty do celosvětové sítě biosférických rezervací. Velká část pohoří je součástí Národního parku Bieszczady (PL), Národního parku Poloniny (SK) a Užanského národního přírodního parku (Ужанський національний природний парк) (UA).

Členění[editovat | editovat zdroj]

Pohoří se člení na podcelky:

Bukovské vrchy[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku na území okresů Medzilaborce a Snina:

Polské Bieszczady[editovat | editovat zdroj]

Na území Polska, Podkarpatské vojvodství:

Ukrajinské vrchy[editovat | editovat zdroj]

Na území Ukrajiny (ukrajinsky Вододільний хребет, Vododilnyj hrebet) v Zakarpatské a Lvovské oblasti:

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Pikuj - 1405 m
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů v Bukovských vrších.

Bieszczadská lesní dráha[editovat | editovat zdroj]

V Bieszczadech je od roku 1997 znovuobnovený provoz na bývalé lesní dráze, dnes Bieszczadzkiej kolejce leśnej. Bieszczadská lesní dráha se začala budovat v roce 1890.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bieszczadská lesní dráha na karpaty.net

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]