Přeskočit na obsah

Bukovské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Bukové hory (rezervace ve Vizovických vrších) nebo Bukové hory (pohoří v Maďarsku).
Bukovské vrchy
Bieszczady
Вододільний хребет
Bieszczady
Polská část Bieszczad

Nejvyšší bod1408 m n. m. (Pikuj)
Délka100 km

Nadřazená jednotkaPoloniny
Sousední
jednotky
Beskydské předhůří, Laborecká vrchovina, Góry Sanocko-Turczańskie, Verchn'odnistrovs'ki Beskydy, Skolivs'ki Beskydy, Gorgany, Polonyna Rivna
Podřazené
jednotky
Nastaz, Uličská kotlina, Bukovce, Ruská kotlina, Runinská kotlina, Sedlická kotlina, Połonyna Caryńska, Połonyna Wetlińska, Połonyna Bukowska, Połonyna Dźwiniacz

SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
UkrajinaUkrajina Ukrajina
Bukovské vrchy v rámci Karpat, vyznačeny červeně
Bukovské vrchy v rámci Karpat, vyznačeny červeně
Map
Horninyflyš, břidlice, sopečný materiál
PovodíCirocha, San, Osława, Wisłok,
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovské vrchy (polsky Bieszczady, ukrajinsky Верховинський Вододільний хребет, Verchovynskyj Vododilnyj hrebet) jsou pohoří a geomorfologický celek ve východokarpatské geomorfologické oblasti Poloniny v Beskydech. Rozkládá se na území tří států: Slovenska (Prešovský kraj), Polska (Podkarpatské vojvodství) a Ukrajiny (Zakarpatská a Lvovská oblast).

Pohoří se nachází v severovýchodním cípu Slovenska, v jihovýchodním cípu Polska a v jihozápadním cípu Ukrajiny. Je to jediná část Polonin, která zasahuje na území Slovenska. Na západě a jihozápadě hraničí s Nízkými Beskydy, konkrétně Laboreckou vrchovinou a Beskydským podhůřím. Na hraničním polsko-slovenském hřebeni se rozhraní mezi Bukovskými vrchy a Laboreckou vrchovinou podle různých pramenů považuje buď už pramenná oblast řeky Udavy, nebo až Lupkovský průsmyk dále na západ (na polské straně se Bukovské vrchy vymezují právě až po Lupkovský průsmyk).

Obyvatelstvo slovenské části

[editovat | editovat zdroj]

Oblast Bukovských vrchů patří mezi nejpozději a nejméně osídlené oblasti Slovenska. Velkou část obyvatelstva Bukovských vrchů tvoří příslušníci rusínské menšiny – Rusíni. Převážnou část v tomto regionu představují Rusíni východnější řečové orientace – Pujďáci, zatímco v Laborecké vrchovině dominují spíše Pijďaki.

Dominantní vyznání v regionu jsou řeckokatolické a pravoslavné.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Více než 60 % povrchu Bukovských vrchů pokrývají lesy, zejména jedlo-bukové a bukové. V roce 1991 byly Bukovské vrchy zahrnuty do celosvětové sítě biosférických rezervací. Velká část pohoří je součástí Bieszczadského národního parku (Polsko), Národního parku Poloniny (Slovensko) a Užanského národního přírodního parku (ukrajinsky Ужанський національний природний парк) v okrese Užhorod v Zakarpatské oblasti Ukrajiny.

Členění

[editovat | editovat zdroj]

Pohoří se člení na podcelky:

Bukovské vrchy

[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku na území okresů Medzilaborce a Snina:

Polské Bieszczady

[editovat | editovat zdroj]

Na území Polska, Podkarpatské vojvodství:

Ukrajinské vrchy

[editovat | editovat zdroj]

Na území Ukrajiny (ukrajinsky Вододільний хребет, Vododilnyj hrebet) v Zakarpatské a Lvovské oblasti:

Nejvyšší vrcholy

[editovat | editovat zdroj]
Pikuj - 1405 m
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů v Bukovských vrších.

Bieszczadská lesní dráha

[editovat | editovat zdroj]

V Bieszczadech je od roku 1997 znovuobnovený provoz na bývalé lesní dráze, dnes zvané Bieszczadská lesní dráha (Bieszczadzkiej kolejce leśnej), která se začala budovat v roce 1890.[1]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]