Pakostov

Pakostov
Poloha
Souřadnice	49°5′30″ s. š., 21°49′15″ v. d.
Nadmořská výška	188 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Humenné
	Pakostov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,4 km²
Počet obyvatel	431 (2021)
Hustota zalidnění	30 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Jozef Fedorko
Vznik	1567 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.pakostov.sk
Telefonní předvolba	057
PSČ	094 07 (pošta Nižná Sitnica)
Označení vozidel (do r. 2022)	HE
NUTS	528951
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pakostov je obec na Slovensku, v severní části okresu Humenné, 26 km na severozápad od okresního města, asi 25 km jižně od Medzilaboriec. Leží v údolí řeky Olky v Ondavské vrchovině, obklopená lesy. Žije zde 431^[1] obyvatel.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Obec spadá do mírného pásma s vnitrozemským klimatem. Naprší zde průměrně 7 mm za měsíc. Větry mají většinou západní až severní proudění.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Vesnicí protéká řeka Oľka.

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Z květin se zde vyskytuje plicník lékařský, sasanka hajní, hlaváček jarní, kostival srdcovitý, kyčelnice žláznatá, heřmánek, šafrán, mateřídouška, sedmikrásky, sněženky a jiné.

V okolních lesích převládají bukové, habrové a březové porosty, dub, líska, olše, osika, smrk a borovice.

V lesích se vyskytují skoro všechny druhy naší zvěře jako jelen, srna, divočák, vlk, liška, zajíc, kuna, ježek, rys, jezevec a z ptáků: puštík obecný, jestřáb, bažanti, koroptve, vrána černá, datel, krkavec černý, hrdlička, drozd, sýček, apod. Z plazů se zde vyskytuje užovka obojková, zmije obecná a více druhů ještěrek. V bažinách se vyskytuje ropucha zelená a rosnička zelená.

Dějiny obce[editovat | editovat zdroj]

Pakostov vznikl v době 2. světové války sloučením dvou obcí:

Petroviec – první písemná zmínka z roku 1408
Pakostová – první písemná zmínka z roku 1453.

Do 50. let 20. století obyvatelé pracovali většinou v zemědělství a lesích, později i v průmyslových podnicích okolních měst. Nejtužší zima byla v roce 1929, kdy vymrzlo zaseté obilí. I to přispělo k velkému nedostatku potravin.

Odívání[editovat | editovat zdroj]

Lidový oděv se udržel velmi dlouho. Ženský oděv se skládal z dlouhé košile z domácího plátna, sahající po kolena. Na košili se oblékala sukně také z domácího plátna. Další sukně byla již z koupeného plátna. Vpředu se nosila zástěra tzv. "fartuch". Později se rozdělila na dvě součásti oděvu a to na spodní část, tzv. "podolek" a na horní část, která se nazývala "oplečko". Jiné spodní prádlo ženy ani dívky neznaly. Na oplečko si oblékaly lajblík a halenky. Vlasy si ženy upravovaly začesáním dozadu a zapletením do copu. Vdané ženy nosily na hlavě šátek a tzv. "mičodu", což byl kus tvrdšího papíru, připevněný ve vlasech a upevněný šátkem.

Základní součástí oděvu mužů byla košile, kterou šili z lněného plátna. Rukávy byly z jedné šířky plátna a to od ramene až po zápěstí. Límec byl úzký a svazoval se šňůrkou. V nezměněné formě se dlouho uchovaly kalhoty, spodky tzv. "gače".

Školství[editovat | editovat zdroj]

Reformou Marie Terezie v oblasti školství byla zavedena povinná školní docházka pro děti od šesti do dvanácti let. Děti se učily ve škole číst, psát a počítat. Na tabulku o rozměrech 15x20 cm s dřevěným rámečkem se psalo tzv. "grifíkom" a otírala se hadříkem. Děti do školy nosily i polínka - dvě na topení. První záznam o existenci školy v Pakostově je z roku 1857. Po roce 1918 se na škole v Pakostově začalo vyučovat slovensky. Církevní škola byla změněna na státní.