Plicník lékařský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox plicník lékařský

alternativní popis obrázku chybí
plicník lékařský
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida )
Řád: incertae sedis
Čeleď: brutnákovité (Boraginaceae)
Rod: plicník (Pulmonaria)
Binomické jméno
Pulmonaria officinalis
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) je léčivá rostlina z čeledi brutnákovitých. Roste v hájích a lužních lesích. Byl rovněž typickou rostlinou středověkých zahrad a v současnosti se jako hajnička pěstuje především na venkovských zahradách.

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Plicník obsahuje kyselinu křemičitou (asi 4%), slizové látky, saponiny, vitamín C, třísloviny (asi 10%), allantoin, fytosterin, cukry, cerylalkohol, pyrolizidinové alkaloidy, minerální látky (zejména vápenaté soli)[2], flavonoidy[3] a organické kyseliny (stearová, myristová)[4].

Sběr[editovat | editovat zdroj]

Sbírá se kvetoucí nať od března do dubna nebo jen spodní listy.[5] Suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.[2]

Léčivé účinky[editovat | editovat zdroj]

Využívání byliny při léčbě plicních nemocí a podobnost jejích skvrnitých listů se "skvrnitými" plícemi daly plicníku jméno.[6] V současné vědecké medicíně není plicník využíván, uplatňuje se však v homeopatii při bronchitidě a v lidovém léčitelství.[7] Odvar z plicníku léčí záněty průdušek, hojí a regeneruje sliznice dýchacích cest i trávícího ústrojí, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně a svíravě.[2] Příznivý účinek se přičítá kombinaci saponinů, které usnadňují odkašlávání, uklidňujícímu a ochrannému účinku slizů a protizánětlivému a dezinfekčnímu účinku tříslovin.[3] Zevně ve formě obkladů (nejlépe z čerstvé byliny), záparu nebo silnějšího odvaru se užívá k omývání hnisajících ran nebo krvácejících hemeroidů, kde se uplatní protizánětlivý a svíravý účinek. Vzhledem k přítomnosti alkaloidů v droze by se plicníku nemělo užívat déle než 3 týdny a neměl by být podáván malým dětem a těhotným či kojícím ženám.[2] V Anglii jsou mladé listy oblíbenou přísadou do různých jarních salátů a přidávají se také do polévek.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.2. 4. září 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-18]
  2. a b c d http://botanika.wendys.cz/kytky/K183.php
  3. a b c http://botanika.borec.cz/plicnik_lekarsky.php
  4. http://rostliny.prirodou.cz/brutnakovite/plicnik/plicnik-lekarsky/
  5. http://sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/lecive_rostliny/plicnik.htm
  6. http://byliny.apatykar.info/1/clanek-234/
  7. http://www.garten.cz/a/cz/6080-pulmonaria-officinalis-plicnik-lekarsky/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]