Plicník lékařský
Plicník lékařský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brutnákotvaré (Boraginales) |
| Čeleď | brutnákovité (Boraginaceae) |
| Rod | plicník (Pulmonaria) |
| Binomické jméno | |
| Pulmonaria officinalis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) je léčivá rostlina z čeledi brutnákovitých. Roste v hájích a lužních lesích. Byl rovněž typickou rostlinou středověkých zahrad a v současnosti se jako hajnička pěstuje především na venkovských zahradách.
Morfologický popis
[editovat | editovat zdroj]Plicník lékařský je nízká vytrvalá bylina dorůstající výšky přibližně 10–35 cm, patřící mezi hemikryptofyty. Vytváří podzemní oddenek sloužící jako zásobní i rozmnožovací orgán, z něhož vyrůstají nadzemní prýty. Listy jsou jednoduché, celistvé, uspořádané střídavě na lodyze a zároveň tvoří přízemní růžici; mohou být řapíkaté i přisedlé. Rostlina kvete obvykle od března do dubna. Květy jsou pravidelné (aktinomorfní), oboupohlavné, sdružené ve vijanu, s nálevkovitou srostlou korunou a srostlolupenným kalichem. Barva květů se mění od růžové či červenofialové u mladých květů po fialovou až modrou u starších. Plodem je suchá tvrdka hnědé až černé barvy. Druh se rozmnožuje generativně semeny i vegetativně pomocí oddenku.[2]
Účinné látky
[editovat | editovat zdroj]Plicník obsahuje kyselinu křemičitou (asi 4 %), slizové látky, saponiny, vitamín C, třísloviny (asi 10%), allantoin, fytosterin, cukry, cerylalkohol, pyrrolizidinové alkaloidy, minerální látky (zejména vápenaté soli)[3], flavonoidy[4] a organické kyseliny (stearová, myristová)[5].
Sběr
[editovat | editovat zdroj]Sbírá se kvetoucí nať od března do dubna nebo jen spodní listy.[6] Suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.[3]
Léčivé účinky
[editovat | editovat zdroj]Využívání byliny při léčbě plicních nemocí a podobnost jejích skvrnitých listů se „skvrnitými“ plícemi daly plicníku jméno.[7] V současné vědecké medicíně není plicník využíván, uplatňuje se však v homeopatii při bronchitidě a v lidovém léčitelství.[8] Odvar z plicníku léčí záněty průdušek, hojí a regeneruje sliznice dýchacích cest i trávicího ústrojí, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně a svíravě.[3] Příznivý účinek se přičítá kombinaci saponinů, které usnadňují odkašlávání, uklidňujícímu a ochrannému účinku slizů a protizánětlivému a dezinfekčnímu účinku tříslovin.[4] Zevně ve formě obkladů (nejlépe z čerstvé byliny), záparu nebo silnějšího odvaru se užívá k omývání hnisajících ran nebo krvácejících hemeroidů, kde se uplatní protizánětlivý a svíravý účinek. Vzhledem k přítomnosti alkaloidů v droze by se plicníku nemělo užívat déle než 3 týdny a neměl by být podáván malým dětem a těhotným či kojícím ženám.[3] V Anglii jsou mladé listy oblíbenou přísadou do různých jarních salátů a přidávají se také do polévek.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Pulmonaria officinalis – plicník lékařský • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2026-02-16]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 http://botanika.wendys.cz/kytky/K183.php
- 1 2 3 Archivovaná kopie. botanika.borec.cz [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-26.
- ↑ Archivovaná kopie. rostliny.prirodou.cz [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-09.
- ↑ Archivovaná kopie. sk2.goo.cz [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-26.
- ↑ http://byliny.apatykar.info/1/clanek-234/
- ↑ http://www.garten.cz/a/cz/6080-pulmonaria-officinalis-plicnik-lekarsky/
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu plicník lékařský na Wikimedia Commons