Sexuální revoluce
Pod pojmem sexuální revoluce se povětšinou myslí kulturní a sociální proces, který se v západní kultuře odehrál ve 20. století, především pak od 60.–80. let 20. století, ač někdy je počátek sexuální revoluce spojován již s uvolněním společenských konvencí po 1. světové válce.[1] V prvních porevolučních letech v Sovětském svazu se rozšířila takzvaná teorie sklenice vody[2]:s.289[3] a fungovala společnost nudistů „Pryč se studem“ (rusky Долой стыд). Za tradiční znaky procesu jsou považovány oslabení tradičního manželství a vyjmutí sexu z jeho kontextu, oslabení monogamie, užívání antikoncepce, možnost legálního potratu, akceptace veřejné nahoty, nástup moderní sexuologie, akceptace masturbace či neheterosexuálních a okrajových forem sexuálního chování (zejména homosexuality).[1][4] Za součást sexuální revoluce bývá považován též nový přístup k módě a oblékání, který se otevřeně hlásí k úkolu zvýraznit sexuální znaky či svádět (zejména minisukně)[5] či dostupnost pornografie, za milník bývá označován zejména nástup časopisu Playboy v USA. Někdy je sexuální revoluce chápána jako program některých hnutí, např. feminismu, hnutí za práva gayů a leseb, nové levice, hippies apod. To však tato hnutí ne vždy přijímají (např. kritika pornografie v rámci druhé vlny feminismu).
Zavedení pojmu sexuální revoluce je připisováno psychoanalytikovi Wilhelmu Reichovi, který tak nazval i svou knihu.[6] Reich, představitel freudovské „levice“, vnímal osvobození sexuality a sexuální energie politicky, věřil, že průlom na rovině sexuální povede i k osvobození společenskému. Na to v 60. letech navázal např. Herbert Marcuse. Za mezník sexuální revoluce na rovině ideové bývá někdy též považována teoretická práce sexuologa Alfreda Kinseyho v 50. letech 20. století. V sociologickém smyslu je však sexuální revoluce jako sociální fenomén spojována spíše až se 60. lety.
Konec či zmírnění sexuální revoluce bývá připisováno 90. letům 20. století, především v souvislosti s rozšířením povědomí o pandemii AIDS.
V širším smyslu může pojem sexuální revoluce označovat každý zásadní historický předěl v normách a sexuálním chování, i mimo 20. století.[7][8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sexual revolution na anglické Wikipedii.
- ↑ a b The Sexual Revolution, 1960-1980 [online]. GLBTQ, an encyclopedia of gay, lesbian, bisexual, transgender & queer culture [cit. 2014-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-08. (anglicky)
- ↑ Marxistická etika (původním názvem: Марксистская этика). Redakce : A. I. Titarenko; překlad : Stanislav Kučera; ilustrace : Oldřich Pošmurný (autor obálky). 1. vyd. Praha: Svoboda, 1979. 363 s. Kapitola „Morální aspekty lásky a manželství“, s. 285–290.
- ↑ PAVLÍK, Václav. První diplomatka propagovala volnou lásku jako teorii „sklenice vody“ [online]. Zpravodajský portál NášREGION.cz, 9.3.2020 [cit. 2022-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-26.
- ↑ Allyn, David. (2000). Make Love, Not War: The Sexual Revolution: An Unfettered History. Little, Brown and Company. ISBN 0-316-03930-6.
- ↑ Před 50 lety vznikly minisukně. Symbol sexuální revoluce. Deník N [online]. N Media, 2014-07-10 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. ISSN 2571-1717.
- ↑ SORTOF. Franz Schindler: Sexuální revoluce, čeho skutečně dosáhla a pro koho?. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Radim Uzel: Máme za sebou tři sexuální revoluce. Novinky.cz. BORGIS. Dostupné online [cit. 2018-11-07].
- ↑ Největší sexuální revoluce se odehrála v 18. století, tvrdí historik. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-06-26 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sexuální revoluce na Wikimedia Commons - Revoluce sexuální v Sociologické encyklopedii Sociologického ústavu Akademie věd České republiky
