Pohlavní dimorfismus u lidí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
destička v sondě Pioneer
Mužská pánevŽenská pelvis
Nahoře: Ilustrace muže a ženy na destičce sondy Pionner zobrazující pohlavní znaky.
Dole: Pohlavní rozdíly pánve muže (vlevo) a ženy (vpravo).

Pohlavní dimorfismus u člověka je soubor znaků, podle kterých lze rozlišit biologické pohlaví u člověka.

Primární pohlavní znaky[editovat | editovat zdroj]

Jsou dány genetickou výbavou jedince, na základě různých kombinací chromozómů X a Y v chromozomální sadě buněk.[1]

Samci mají mezi dolními končetinami na trup navazující viditelné pohlavní orgány, sestávající z varlat v šourku, ve kterých se vytvářejí spermie a z penisu, který slouží jako injektor k přesunu spermií do pohlavního otvoru – vagíny v těle samice při vzájemné kopulaci. Samice mají genitálie uloženy v dutině břišní, a tak je zvnějšku patrná pouze vulva, která svou činností usnadňuje kopulaci.

V oblasti genitálního pohlaví však může docházet k poruchám, které popisujeme jako pseudohermafroditismus, kdy postižený jedinec je vybaven pouze mužskými či ženskými pohlavními buňkami, ale genitálie nejsou jednoznačně rozlišitelné.[1] Takový jedinec může mít navenek pohlavní orgány jednoho pohlaví, avšak jeho vnitřní orgány mohou být pohlaví opačného; taková osoba se pak označuje jako intersexuál.

Sekundární pohlavní znaky[editovat | editovat zdroj]

Jsou dány hormonálně – tvoří se na základě působení a přítomnosti či chybění různých pohlavních hormonů a jejich interakcí s ostatními hormony obecně. Vytvářejí se postupně, tak, jak v těle roste hladina pohlavních hormonů při dospívání. Výsledkem působení výše uvedených hormonů jsou následující morfologické změny. Vzrůst mužů a žen je v jedné populaci v průměrných číslech rozdílný. Muži dosahují větších tělesných rozměrů a větší hmotnosti než ženy. Výrazně se odlišuje množství kvalita a rozmístění přirozeného ochlupení těla. Mužům více rostou vousy a jsou obecně chlupatější, než ženy ve stejné populaci. Mužům hrubne v dospívání hlas a ve většině případů lze snadno odlišit mužský a ženský hlas. U žen dochází při dospívání k růstu prsní žlázy a vývinu poprsí, které tvoří vizuálně velmi specifický atribut ženství. Odlišný je i tvar těla a způsob a místo a čas uložení tuků v těle. Hormony ovlivňují i méně zřetelné znaky anatomie, jako jsou plnost rtů, rozměrové proporce trupu a jiné.[1][2]

Terciární pohlavní dimorfismus[editovat | editovat zdroj]

Je dán rozdílnými potřebami, vyplývajícími z rozdílného tvaru těla, ale také z pocitu vlastní pohlavní sebeidentifikace a potřeby její proklamace navenek. Zvláště ženský styl proklamace je velmi výrazný. Projevuje se především zkrášlováním a zvýrazňováním druhotných pohlavních znaků. Tyto proklamace mají různé formy. Od radikálních chirurgických zákroků, které druhotné nebo i prvotní pohlavní znaky trvale pozměňují do kýžené podoby, přes kosmetické zákroky jako jsou úpravy ochlupení, tetování a líčení, až po styl oblékání a užívání typicky ženských nebo mužských kusů šatstva, obuvi, šperků, příčesků a dalších typických pohlavně identifikačních osobních doplňků a potřeb, které se často ke zkrášlování užívají.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c FINGEROVÁ, Markéta. Sexuální dimorfismus člověka [online]. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity - Ústav antropologie [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  2. Pohlavní znaky [online]. Milování.cz [cit. 2020-12-27]. Dostupné online.