Luigi Galvani
| Luigi Galvani | |
 |
|
| Narození | 1737 Boloňa, Itálie |
|---|---|
| Úmrtí | 1798 Bologna |
| Alma mater | Boloňská univerzita |
| Povolání | anatom, fyzik, lékař a vysokoškolský pedagog |
| Zaměstnavatel | Boloňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luigi Galvani (9. září 1737 – 4. prosince 1798) byl italský lékař (anatom, fyziolog) a fyzik. Narodil se a celý svůj život prožil v italské Boloni, kde také zemřel. Proslavil se hlavně svými pokusy s živočišnou elektřinou.
Je po něm pojmenován měsíční kráter Galvani.[1][2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Studoval teologii na boloňské univerzitě, poté přešel na medicínu. Byl úspěšným lékařem a od roku 1762 působil na této univerzitě jako profesor lékařství. Galvani byl průkopníkem moderního porodnictví. Byl prvním fyziologem, který zkoumal elektrické jevy při pohybech svalů. V roce 1771 (podle jiných zdrojů r. 1780) objevil, že svaly mrtvých žab se po zásahu jiskry statické elektřiny stahují. Později zjistil, že svaly se stahuji i tehdy, když se jich dotýká bimetalickým obloukem. Tento fyziologický jev dostal název „galvanismus“. Galvani se domníval, že objevil zvláštní druh elektřiny – „živočišnou elektřinu”, elektrické fluidum, které nervy roznášejí do svalů, přičemž svaly samotné tuto elektřinu i generují. Pro Galvaniho byla elektřina neoddělitelná od života, od živých tvorů. Alessandro Volta, Galvaniho současník a oponent, považoval takový vitalistický výklad za nesprávný. Vyslovil domněnku, že živočišná elektřina má fyzikální základ, že jejím zdrojem a příčinou je chemická reakce dvou kovů. Úsilí dokázat tuto svou koncepci přivedlo Voltu později k sestrojení prvního elektrického článku – Voltova sloupu, který generoval elektřinu prostřednictvím chemické reakce.
Když v roce 1795 obsadila Napoleonova vojska Itálii, byl pro svůj nesouhlas s francouzskou okupací a odmítnutí přísahat na novou ústavu zbaven profesury a vyhnán z univerzity. Později mu bylo s přihlédnutím k jeho vědeckým zásluhám dovoleno opět působit na univerzitě. Velice krátce poté ale Galvani umírá v úplné bídě ve věku 61 let.jejo manželka se jmenovala anna galvani
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Crater Galvani on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 80-85277-10-7
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luigi Galvani ve Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Mayer D: Pohledy do minulosti elektrotechniky, PBtisk, s.r.o, Příbram
