Heiligenblut am Großglockner

Heiligenblut am Großglockner ;
	; Znak
Poloha
Souřadnice	47°2′28″ s. š., 12°50′13″ v. d.
Nadmořská výška	1288 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko
Spolková země	Korutany
Okres	Spittal an der Drau
	Heiligenblut am Großglockner
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	193,53 km²
Počet obyvatel	1 020 (2018)
Hustota zalidnění	5,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Martin Lackner (ÖVP)
Oficiální web	www.heiligenblut.at?siid=2&LAid=2
E-mail	heiligenblut@ktn.gde.at
Adresa obecního úřadu	Hof 4 ; 9844 Heiligenblut
Telefonní předvolba	+43 4824
PSČ	9844
Označení vozidel	SP
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heiligenblut am Großglockner je obec v okrese Spittal an der Drau v rakouské spolkové zemi Korutany. V obci žije přibližně 1 000^[1] obyvatel.

Heiligenblut je vysoko ležící alpská vesnice a je výchozím bodem pro návštěvníky Pasterze a pro výstup na často navštěvovaný Großglockner. V Heiligenblut končí „Großglocknerská vysokohorská silnice“.

Geografie

Poloha

Obec leží v průměrné nadmořské výšce 1288 metrů na úpatí Großglockneru (3798 m) zcela nahoře údolí Mölltalu v Národním parku Vysoké Taury. U Heiligenblutu je Fleißtal.

Členění obce

Heiligenblut am Großglockner se skládá z katastrálních území:

Apriach
Rojach
Zlapp
Hof

Zastavěné území tvoří také další následující osady (v závorkách je uveden počet obyvatel v roce 2001).

Aichhorn (39)
Apriach (142)
Fleiß (40)
Hadergasse (69)
Hof (209)
Pockhorn (105)
Rojach (142)
Schachnern (96)
Untertauern (74)
Winkl (226)
Wolkersdorf (43)

Historie

Název vesnice získala podle legendy o lahvičce s Kristovou krví (Blut), kterou převážel dánský princ Briccius (také Briktius, Brictius) v roce 914 na zpáteční cestě z Cařihradu a zahynul ve sněhové lavině. Později jeho tělo našli rolníci podle toho, že ze sněhu vyrůstala větvička se třemi klasy.

Nad hrobem postavili malou kapli do níž uložili lahvičku s krví. Později ji uložili do farního kostela svatého Vincence, postaveného v letech 1460–1491. V kostele uložili tělo Briccia do krypty a vybudovali v kostele zvláštní oltář.

Obyvatelé vsi se živili převážně salašnictvím a až do 20. století zde dobývali zlato.

V současné době je hlavním zdrojem příjmů turistika, kterou v zimě doplňuje sjezdové lyžování.^[2]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu měla obec Heiligenblut 1185 obyvatel. 97,7 % obyvatelstva je rakouských státních příslušníků a 1,1 % jsou němečtí státní příslušníci.

Náboženství

V roce 2001 95,5 % obyvatel se hlásilo k římskokatolické církvi a 1,8 % byli evangelíci. Podíl ostatních náboženství byl nižší než 1 %, bez vyznání bylo 0,7 % obyvatel.

V obci působila řada duchovních^[3]

1232: lidový duchovní Ludwig
1677–1680: vikář Balthasar Ruckenwald
1680–1683: vikář Peter Winter
1683–1684: vikář Isaak Peyer
1684–1695: vikář Wolfgang Schopf
1695–1699: vikář Michael Tschurtschentaler
1699–1705: vikář Jakob Sonnberger
1705–1707: vikář Stephan Prieschnigg
1707–1728: vikář Christian Grängler
1728–1737: vikář Jakob Xaver von Steinern
1737–1741: vikář Anton Pichler
1740–1756: vikář Johann Müller
1756–1773: vikář Anton Poguz
1773–1785: vikář Andreas Zoppoth
1787–1788: farář Dominikus Pfeifhoffer
1788–1800: farář David Aicher von Aichenegg
1802–1809: farář Lorenz Moser
1809–1815: farář Johann Michael Achatz
1815–1819: farář Joseph Gailhofer
1819–1826: farář Franz Schupp
1827–1853: farář Johann Wieser
1854–1856: farář Franz (Seraphim) Kornke
1856–1857: farář Johann Oberjörg
1857–1863: farář Wenzel Urschitz
1863–1881: farář Johann Wawra
1881–1883: farář Karl Sedlacek
1883: farář Franz Fischnaller
1883–1896: farář Josef Seher
1896–1897: farář Andreas Pirker
1897–1900: farář Ignaz Markowitz
1900–1901: farář Benedikt Hochl
1901–1909: farář Florian Satz
1909–1926: farář Valentin Wank
1926–1927: farář Melchior Fischer
1927–1928: farář Otto Pregl
1928–1938: farář Leo Nuschei
1938: farní administrátor Franz Reinthaler
1938–1945: duchovní správce Dr. Peter Hohenwarter
1945–1949: duchovní Melchior Granig
1949–1971: farář Geistl. Rat Peter Sampels
1971: duchovní Ernst Kabasser
1971–1974: duchovní P. Andreas Grollmus
od 1974: farář Ernst Kabasser

Kultura a pamětihodnosti

Kostel svatého Vincence (Heiligenblut) – položený jižně od středu obce ve svahu.
„Bricciova kaple“ stojí západně od Winklu v nadmořské výšce 1629 metrů. Malá obdélníková stavba postavená v roce 1872. Nad oltářem je barokní obraz znázorňující 16 výjevů z legendy o Bricciovi.
„Zřícenina hradu Farbenstein“, nad Heiligenblutem.
Jihozápadní konec „Großglocknerské Vysokoalpské silnice“ v nadmořské výšce 2504 metrů, v nejvyšších hřebenech Východních Alp.
„Zlatokopecká vesnice Heiligenblut“ – pohoří Taurnu bylo od dob římských až do druhé světové války významnou zlatonosnou oblastí v Evropě.

Politika

Obecní zastupitelstvo

V obecním zastupitelstvu je 15 křesel, kterou po obecních volbách v roce 2009 podle získaných mandátů rozdělena takto:

ÖVP 7
BZÖ 6
SPÖ 2

Starostou byl v roce 1997 přímou volbou zvolený Josef Schachner.

Reference

↑ ^a ^b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
↑ Heiligenblut buduje freeride arénu
↑ Ortsgeschichte Heiligenblut – Stand September 2002, 11. Kapitel: Aus der Kirchengeschichte

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Heiligenblut na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heiligenblut (Kärnten) na německé Wikipedii.

[e49e74cba12ebc857db3ff1e3141c6ab850aaa31-1] Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].

[2] Heiligenblut buduje freeride arénu

[3] Ortsgeschichte Heiligenblut – Stand September 2002, 11. Kapitel: Aus der Kirchengeschichte

[1]

[2]

[3]