Pasterze
| Pasterze | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 2 682 m |
| Poloha | |
| Stát | Rakousko |
| Souřadnice | 47°5′8″ s. š., 12°43′24″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pasterze je jen něco málo přes 8 km dlouhý, je největším ledovcem v Rakousku a nejdelším ve východních Alpách. Nachází se na úpatí Großglockneru v nejvyšší části údolí Mölltal (Pasterzenboden) a je zdrojem řeky Möll. Od roku 1856, kdy jeho plocha byla přes 30 km², se snížila téměř o polovinu. Stejně jako u drtivé většiny rakouských ledovců se jeho délka již několik let snižuje, v posledních několika letech se pohybuje kolem padesáti metrů ročně. V roce 2014/15 byl pokles 54,4 m. [1]
Poloha a krajina[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem je 3453 m vysoký Johannisberg. Nachází se tam nejvyšší vrchol Pasterzenboden, oblast ledovce, který se plazí dolů údolím přes Hufeisenbruch v aktuálním Pasterzengletscher. Spodní bod je kolem 2100 m nad hladinou moře. Jazyk končí několik set metrů před Sandersee. Voda z Pasterze napájí nádrž Margaritze, která leží pod Glocknerhausem.
Od Kaiser-Franz-Josefs-Höhe (2369 m n. m.) na vysokohorské silnici Großglockner vede lanová dráha k místu, kde se v době, kdy byla lanová dráha uvedena do provozu (1963), nacházela hrana ledovce. Mezitím Pasterze pod údolní stanicí roztál, tak že odtud vede k ledovcovému jazyku asi 300 metrů dlouhé schodiště. Také délka ledovce se krátí o 10 metrů ročně, což průběžně mění stezku z Gletscherbahn do Pasterze.
V oblasti Pasterze jsou mimo jiné horské vrcholy Großer, Mittlerer a Kleiner Burgstaller, Spielmann, Racherin a Johanniskopf. Tato jména jsou spojena s legendou o původu Pasterze, podle které vesnice údajně zkameněla kvůli krutostem, kterých se dopustili její obyvatelé.[2]
Glaciologie[editovat | editovat zdroj]
Nálezy dřeva a rašeliny uvolněné ledovcem v letech 2009 až 2010 naznačují, že mezi lety 5000 až 1500 př. n. l. byla na území dnešního Pasterze rašeliniště a pastviny. Analýza univerzity v Innsbrucku by mohla prokázat pyly trav a hořce. Koprofilní houby (výkaly) dokazují, že pastviny byly využívány pro hospodářská zvířata. Kousek dřeva, který byl zkoumán univerzitou v Grazu, patřil borovici limba s 200 letokruhy, která tam rostla před 7000 lety (v post-ledové fázi oteplování).[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název Pasterze označuje oblast, která je vhodná pro pastvu skotu.[4] (Srovnej s latinským pastor: pastýř, anglické pasture: pastvina, slovinský pašnik: pastvina). Nejméně do 19. století byl název používán jako toponymum pro větší zemědělskou plochu (půdu) používanou v horní části údolí Möll.[5] Vztah s maďarsko-slovanským říčním názvem Beszterce (divoký potok) zatím nelze etmologicky stanovit.
Turismus[editovat | editovat zdroj]
V roce 1856 k ledovci vystoupil císař Franc Josef I. Na památku jeho návštěvy je místo, kde v té době dosahoval ledovec, pojmenováno Kaiser-Franz-Josefs-Höhe.[6]
K ledovci vede asfaltová Grossglocknerská vysokohorská silnice (Großglockner Hochalpenstraße). Na jednom ledovcovém oblíku se nachází turistická chata Oberwalder (2972 m n.p.m.).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pasterze na německé Wikipedii a Pasterze na polské Wikipedii.
- ↑ Gletscherbericht des ÖAV, Februar 2016
- ↑ Die Entstehung des Pasterzengletschers. meinbezirk.at [online]. [cit. 2019-07-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Nationalpark Hohe Tauern. hohetauern.at [online]. [cit. 2019-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Schwäbischer Alpenverein. web.archive.org [online]. 2015-11-28 [cit. 2019-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Übersicht. Institut für Geographie und Raumforschung [online]. [cit. 2019-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-15.
- ↑ KOZAK, Jacek; TROLL, Mateusz. Badania i podróże naukowe krakowskich geografów : Informator Polskiego Towarzystwa Geograficznego Oddział w Krakowie za okres 1999/2000 - 2001/02. Kraków: Polskie Towarzystwo Geograficzne Oddział w Krakowie, 2003. 263 s. ISBN 8391907902, ISBN 9788391907900. OCLC 749842828 S. 156–160.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pasterze na Wikimedia Commons - Institut geografie a prostorového výzkumu - Uni Graz: měření ledovců na Pasterze
- Fotodokumentace na ledovcích online
- Informace o ledovcové železnici
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Helmut Friedel: vegetace obklopující Pasterze (Grossglockner): Stav oblasti od léta 1934. Kartografie a tisk Freylag-Berndt u. Artaria, 1953.
- Národní park Hohe Tauern (ed. ): Pasterze: ledovec na Grossglockneru. Vydavatel Anton Pustet, Salzburg 2011, ISBN 9783702506520
