Pierre de Coubertin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pierre de Coubertin
Baron Pierre de Coubertin.jpg

2. předseda Mezinárodního olympijského výboru
Ve funkci:
1896 – 1925
Předchůdce Demetrius Vikelas
Nástupce Henri de Baillet-Latour

Narození 1. ledna 1863
Paříž
Úmrtí 2. září 1937 (ve věku 74 let)
Ženeva
Národnost Francouzi
Rodiče Charles Louis de Frédy a Marie Marcelle Gigault de Crisenoy
Alma mater Institut d'études politiques de Paris
Profese historik, pedagog, učitel, sportovec, spisovatel, rugby union match official a politik
Ocenění chevalier de l'ordre royal de l'Étoile polaire
Podpis Pierre de Coubertin, podpis
Webová stránka www.olympic.org
Commons Pierre de Coubertin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron Pierre de Coubertin (1. ledna 1863 Paříž2. září 1937 Ženeva), původním jménem Pierre de Frédy byl francouzský pedagog a historik, nejvíce známý jako zakladatel moderních olympijských her.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Paříži v aristokratické rodině jako třetí dítě Charlese Louise de Frédy a Agathy-Gabrielle de Mirville de Coubertin. Inspirovaný návštěvami středních a vysokých škol ve Spojeném království a Spojených státech se rozhodl zlepšit úroveň vzdělávání ve Francii. Domníval se, že součástí výuky by měla být tělesná sportovní příprava, kterou považoval za důležitou pro správný vývoj mladých lidí.

Socha v Lausanne

Rostoucí mezinárodní zájem o starověké olympijské hry, podporovaný tehdejšími archeologickými nálezy v Olympii, jej přiměl k vytvoření plánu na oživení her, zakázaných v roce 394 n. l.

Poprvé s návrhem vystoupil 25. listopadu 1892 na jubilejním zasedání Unie francouzských společností atletických sportů v amfiteátru pařížské Sorbony. Ohlasu se nedočkal.[1]

Aby svůj plán zpopularizoval, zorganizoval 16. - 25. června 1894 mezinárodní Kongres pro obnovení olympijských her v Sorbonně v Paříži. Zúčastnilo se jej 79 delegátů ze 49 svazů a klubů zastupujících 12 zemí. Češi zde nebyli. Na tomto kongresu navrhl znovu zavést olympijské hry. Kongres dne 20. června s návrhem souhlasil a 23. června odsouhlasil složení řídícího orgánu - Mezinárodního olympijského výboru (MOV). On sám se stal jeho generálním tajemníkem (v letech 1894 - 1896). MOV rozhodl, že první olympijské hry po patnácti stoletích se budou konat v Aténach v Řecku a následně každé čtyři roky. První olympiáda byla velmi úspěšná a po jejím skončení a odstoupení prvního předsedy MOV Demetria Vikelasa se on sám stal předsedou organizace, kterou založil. Předsedou MOV byl 29 let, v letech 18961925. Vytvořil olympijský protokol, ceremoniály zahájení i zakončení her a je i autorem první olympijské vlajky, symbolu a hesla. Vše bylo předvedeno na kongresu MOV roku 1914 v Paříži.[2]

Hotel Coubertin v areálu strahovského stadionu, Praha

Přes počáteční úspěch byly následné hry v letech 1900 v Paříži a 1904 v Saint Louis zastíněny současně konanými mezinárodními výstavami a dostalo se jim jen malé pozornosti médií.

Tento trend se podařilo zvrátit čtvrtými hrami v roce 1908 a Olympijské hry se staly nejdůležitější sportovní událostí. Pro hry v roce 1912 vytvořil zcela nový sport – moderní pětiboj a po hrách v roce 1924 v Paříži odstoupil z vedení MOV. Třetím předsedou MOV se stal Belgičan Henri de Baillet-Latour.

Čestným předsedou MOV zůstal až do své smrti v roce 1937 v Ženevě. Je pochovaný v Lausanne, které je sídlem MOV, a jeho srdce bylo pochováno v památníku v blízkosti starořecké Olympie. V Praze se nachází Hotel Coubertin v areálu strahovského stadionu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Tělesná kultura v zahraničí, s. 43. 
  2. Dějiny tělesné výchovy II., s. 44

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]