Bastogne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bastogne
Bastogne JPG03.jpg
Bastogne – znak
znak
Bastogne – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 50°0′15″ s. š., 5°43′12″ v. d.
Stát Belgie Belgie
Jazyk. společenství Flag of Wallonia.svg Francouzské
Region Flag of Wallonia.svg Valonsko
Provincie Lucemburk
Arrondissement Bastogne
Bastogne
Red pog.svg
Bastogne
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 172,03 km²
Počet obyvatel 15 127 (2015)
Hustota zalidnění 88 obyv./km²
Správa
Starosta Benoît Lutgen
Oficiální web www.bastogne.be
Telefonní předvolba 061
PSČ 6600
Počet zastupitelů 25
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bastogne (nizozemsky Bastenaken, německy Bastenach, lucembursky Baaschtnech) je frankofonní město v Belgii. Nachází se v Ardenách a je správním centrem jednoho z arrondissementů provincie Lucemburk ve Valonském regionu.

Obec Bastogne zahrnuje kromě vlastního města Bastogne ještě bývalé obce Longvilly, Noville, Villers-la-Bonne-Eau a Wardin. V roce 2015 měla obec 15 127 obyvatel a její rozloha činí 172,03 km². Bastogne leží na slavné cyklistické trase Lutych-Bastogne-Lutych.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Bastogne byla původně obydlena galským kmenem Treverů a později osídlena Římany. Název Bastogne byl poprvé zmíněn až roku 634, když diákon Grimon, místní lenní pán, postoupil toto území opatství sv. Maximina blízko Trevíru. O století později oblast připadla nedalekému opatství Prüm. Další zmínka o městě Bastogne a jeho tržišti pochází z dokumentu z roku 887. Ve 13. století v Bastogne nechal razit mince římský císař a lucemburský hrabě Jindřich VII. Lucemburský. Jeho syn Jan Lucemburský městu udělil roku 1332 městskou listinu a nechal vybudovat hradby, z nichž část (Porte de Trèves) se zachovala dodnes.

Město ekonomicky prosperovalo, zejména díky vyhlášeným trhům s dobytkem a se zemědělskými produkty. Díky hradbám se městu podařilo odrazit útok Nizozemců roku 1602. Roku 1688 byly hradby zbořeny na nařízení krále Ludvíka XIV.

19. století, kdy došlo k osamostatnění Belgie, bylo pro město příznivým obdobím, protože jeho lesnické výrobky a dobytčí trhy získaly na proslulosti v zahraničí. Bylo vybudováno několik železnic, které spojovaly Bastogne s okolními městy. Příznivý vývoj však skončil za německé okupace během první světové války.

Město bylo okupováno Němci i za druhé světové války a během bitvy v Ardenách od prosince 1944 do ledna 1945 zde došlo ke krvavým bojům, při nichž bylo město zcela zničeno, 25 000 lidí zemřelo a dalších více než 50 000 lidí nebylo nikdy nalezeno (viz Obléhání Bastogne).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Porte de Trèves, část hradeb, které nechal vybudovat Jan Lucemburský ve 14. století, existuje dodnes.
  • Románská věž kostela sv. Martina a jeho křtitelnice rovněž pocházejí ze středověku.
  • Památník Mardasson byl postaven v Bastogne na počest památky 76 890 amerických vojáků, kteří padli nebo byli zraněni v bitvě v Ardenách. Bitvu připomíná také muzeum Bastogne Historical Centre, kde jsou uloženy mimo jiné uniformy a zbraně. Promítá se zde přibližně 30minutový dokumentární film, sestavený ze záběrů z bitvy.
  • Památníky osobností bitvy v Ardenách (generála McAuliffea, generála Pattona a dalších) byly vztyčeny ve městě.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]