Bastogne
| Bastogne | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°0′15″ s. š., 5°43′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 484 m n. m. |
| Stát |  Belgie |
| Jazyk. společenství | Francouzské |
| Region | Valonsko |
| Provincie | Lucemburk |
| Arrondissement | Bastogne |
  Bastogne | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 172,03 km² |
| Počet obyvatel | 15 127 (2015) |
| Hustota zalidnění | 87,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Benoît Lutgen (od 2013) |
| Oficiální web | www |
| info | |
| Telefonní předvolba | 061 |
| PSČ | 6600 |
| Počet zastupitelů | 25 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bastogne (nizozemsky Bastenaken, německy Bastenach, lucembursky Baaschtnech) je frankofonní město v Belgii. Nachází se v Ardenách a je správním centrem jednoho z arrondissementů provincie Lucemburk ve Valonském regionu.
Obec Bastogne zahrnuje kromě vlastního města Bastogne ještě bývalé obce Longvilly, Noville, Villers-la-Bonne-Eau a Wardin. V roce 2015 měla obec 15 127 obyvatel a její rozloha činí 172,03 km². Bastogne leží na slavné cyklistické trase Lutych-Bastogne-Lutych.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast Bastogne byla původně obydlena galským kmenem Treverů a později osídlena Římany. Název Bastogne byl poprvé zmíněn až roku 634, když diákon Grimon, místní lenní pán, postoupil toto území opatství sv. Maximina blízko Trevíru. O století později oblast připadla nedalekému opatství Prüm. Další zmínka o městě Bastogne a jeho tržišti pochází z dokumentu z roku 887. Ve 13. století v Bastogne nechal razit mince římský císař a lucemburský hrabě Jindřich VII. Lucemburský. Jeho syn Jan Lucemburský městu udělil roku 1332 městskou listinu a nechal vybudovat hradby, z nichž část (Porte de Trèves) se zachovala dodnes.
Město ekonomicky prosperovalo, zejména díky vyhlášeným trhům s dobytkem a se zemědělskými produkty. Díky hradbám se městu podařilo odrazit útok Nizozemců roku 1602. Roku 1688 byly hradby zbořeny na nařízení krále Ludvíka XIV.
19. století, kdy došlo k osamostatnění Belgie, bylo pro město příznivým obdobím, protože jeho lesnické výrobky a dobytčí trhy získaly na proslulosti v zahraničí. Bylo vybudováno několik železnic, které spojovaly Bastogne s okolními městy. Příznivý vývoj však skončil za německé okupace během první světové války.
Město bylo okupováno Němci i za druhé světové války a během bitvy v Ardenách od prosince 1944 do ledna 1945 zde došlo ke krvavým bojům, při nichž bylo město zcela zničeno, 25 000 lidí zemřelo a dalších více než 50 000 lidí nebylo nikdy nalezeno (viz Obléhání Bastogne).
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Porte de Trèves, část hradeb, které nechal vybudovat Jan Lucemburský ve 14. století, existuje dodnes.
- Románská věž kostela sv. Martina a jeho křtitelnice rovněž pocházejí ze středověku.
- Památník Mardasson byl postaven v Bastogne na počest památky 76 890 amerických vojáků, kteří padli nebo byli zraněni v bitvě v Ardenách. Bitvu připomíná také muzeum Bastogne Historical Centre, kde jsou uloženy mimo jiné uniformy a zbraně. Promítá se zde přibližně 30minutový dokumentární film, sestavený ze záběrů z bitvy.
- Památníky osobností bitvy v Ardenách (generála McAuliffea, generála Pattona a dalších) byly vztyčeny ve městě.
Fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Památník Mardasson -
Kostel sv. Petra -
Náměstí generála McAuliffe
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bastogne na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města (ve francouzštině)
