Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský
hrabě Nasavsko-dietzský a místodržitel Fríska, Drentska a Groningenu
Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský
Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský
Narození 7. srpna 1613
Arnhem
Úmrtí 31. října 1664
Leeuwarden
Předchůdce Jindřich Kazimír I. Nasavsko-Dietzský
Manželky Albertina Agnes Oranžská
Potomci Amálie a Jindřich Kazimír
Rod Nasavsko-Dietzští
Dynastie Nasavští
Otec Arnošt Kazimír I. Nasavsko-Dietzský
Matka Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský (7. srpna 1613, Arnhem - 31. října 1664, Leeuwarden) byl hrabě (od r. 1652 říšský kníže) Nasavsko-Dietzský a místodržitel (nizozemsky Stadtholder) Fríska, Drentska a Groningenu.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželka Viléma Fridricha: Albertina Agnes Oranžská

Vilém Fridrich byl druhým synem Ernesta Kazimíra I. a jeho manželky Žofie Hedviky Brunšvicko-Lüneburské. Jeho dědečkem byl Jan VI. Nasavsko-Dillburský, příbuzný Viléma I., zvaného Tichý. Když Jan v roce 1606 zemřel, rozdělil své dědictví mezi jeho pět synů, mezi nimiž byl i otec Viléma Fridricha; Ernest Kazimír. Ten obdržel titul hrabě Nasavsko-Dietzský, jeho bratr Vilém Ludvík pak získal Frísko, Drentsko, a Groningen. Po smrti Ernesta Kazimíra Vilém zdědil jeho titul a po smrti bezdětného Vilém Ludvíka i jeho tituly a vlastnictví. Díky tomu se tedy Vilém Fridrich stal místodržitelem uvedených oblastí a hrabětem Nasavsko-Dietzským.

Dne 2. května 1652 si vzal Albertinu Agnes, pátou dceru Frederika Hendrika, prince oranžského. Měli spolu tři děti:

Vilém Fridrich několik let před smrtí

Život[editovat | editovat zdroj]

Jakožto druhorozený syn se nepředpokládalo, že by Vilém Frederik mohl následovat svého otce jako státník nebo vojenský velitel. Místo toho vystudoval Leidenskou univerzitu, i přesto se ale po studiích rozhodl pokračoval spíše jako voják. V Armádě Nizozemské republiky spolupracoval se svým bratrem, ten ale zemřel v bitvě u Hulst roku 1640. Zemřel svobodný a bezdětný a proto Vilém Fridrich zdědil i jeho tituly. Nicméně většina titulů, které v té době Vilém Fridrich vlastnil byly nedědičné. V té době ještě nebyl ani místodržitel většiny provincií, ty získal až po tom, co zemřel Frederik Hendrik a po něm i jeho dědic Vilém II..

Ještě za života Viléma II. hrál důležitou roli v pokusu o státní převrat. Vilém totiž vyslal svého bratrance, právě Viléma Frederika Nasavsko-Dietzského, s armádou čítající 10.000 mužů proti Amsterodamu, tažení se však nezdařilo kvůli nepřízni počasí. Vilém ale po krátké vládě zemřel na neštovice a po jeho smrti mohl Vilém Fridrich krom místodržitelského úřadu získat i celé Holandsko, Zéland nebo Utrecht. V tom mu ale zabránil pohrobek, narozený týden po smrti svého otce, Viléma III. Vilém Fridrich se proto stal místodržitelem jen několika provincií do doby, než budoucí princ dospěje. Když byl již Vilém dostatečně starý, začal se s Vilémem Fridrichem přít o titul knížete oranžského.

Vilém III. a Vilém Fridrich se přeli především kvůli "smyčce", která se vyskytla v závěti Frederika Hendrika. Ten totiž do své závěti uvedl, že v případě vymření mužských potomků získá titul kněžna oranžská jeho nejstarší dcera Luisa Henrietta. To byl případ Viléma III. který byl bezdětný. Ale ani Luisa neměla vhodného dědice. V tomto sporu hrála významnou roli i skutečnost, že žena Viléma Fridricha byla teprve pátou dcerou Frederika Hendrika a byli oddáni až po jeho smrti. Nakonec titul ale získal Vilém III.

Později se Vilém Fridrich kvůli svým velkým ambicím snažil státi místodržitelem více provincií, královská větev jej ale přísně kontrolovala. Jeho velké ambice mu ale pomohly k získání titulu říšský kníže v roce 1652 a podílu na hlasu v radě říšských knížat říšského sněmu (o hlas se dělil s knížetem z Nasavska-Hadamaru) v roce 1654. To mu poskytlo větší prestiž.

Dne 31. října 1664 zemřel při nehodě s pistolí, která nečekaně vystřelila. Bylo mu 51 let a jeho manželka jej ještě jedenáct let přežila. Jeho dědicem se měl stát tehdy sedmiletý Jindřich II. Kazimír a tak se i stalo. Šlechta dodržela slovo a souhlasila s tím, že prozatím bude regentkou zemí Albertina Agnes a pak se jím stane Jindřich Kazimír.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Frederick, Prince of Nassau-Dietz na anglické Wikipedii.