Nieuwe Kerk (Delft)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Panny Marie a svaté Uršuly Nieuwe Kerk (Nový Kostel)
Nieuwe Kerk (Nový Kostel), Delft
Nieuwe Kerk (Nový Kostel), Delft
Místo
stát Nizozemsko Delft
zeměpisné souřadnice 52°0′44,28″ s. š., 4°21′39,24″ v. d.
Základní informace
náboženství křesťanství
církev reformovaná církev
status kostel
Architektonický popis
stavební sloh gotická architektura
výstavba 1396-1496
Specifikace
šířka
stavební materiál kámen, zdivo
Odkazy

Nieuwe Kerk (nizozemsky Nový Kostel), respektive kostel Panny Marie a svaté Uršuly, je gotický kostelnizozemském městě Delft. Patří mezi největší kostely Nizozemska. Nachází se na hlavním delftském náměstí v centru města, naproti delftské radnici (nizozemsky Stadhuis).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel (druhý filiální kostel v Delftu po Oude Kerk) byla dřevěná stavba zasvěcená Panně Marii. Doslova kolem něj pak v roce 1396 se začala stavět cihlová bazilika, nazvaná jménem sv. Uršuly a dokončená 6. září roku 1496, přesně sto let po zahájení prací. Byla vybudována jako ve stylu vlámské gotiky na půdorysu kříže podle přísných pravidel symbolismu: půdorys ve tvaru kříže upomíná na ukřižovaného Krista, dvanáct sloupů na dvanáct apoštolů, čtyři sloupy v překřížení představují čtyři evangelisty a dvacet šest sloupů v hlavní lodi symbolizuje dvacet šest proroků. Současně byla dokončena i věž. V první čtvrtině 16. století byl rozšířen severní transept kostela a baptisterium u věže.

5. května roku 1536 do věže kostela uhodil blesk, který spolu se silným východním větrem způsobil požár části Delftu na západ od Nieuwe Kerk. V roce 1871 do věže uhodil blesk znovu. Po této události podstoupila věž restauraci, po níž získala výšku 108,75 m.

Výbuch ikonoklasmu v roce 1566 měl za následek zbavení kostela původního katolického vybavení. V roce 1572 převzala kostel reformovaná církev. 12. října roku 1654 explodovala v Delftu prachárna s 90 000 funty střelného prachu; výbuch zničil střechy a vitráže kostela a poškodil i jeho zdi. Dnešní (již třetí v pořadí) vitrážová okna pocházejí z let 1927-36. Varhany byly postaven v roce 1839Utrechtu.

Renovace kostela proběhla postupně ve 20., 60. a 80 letech 20. století, v plánu je další renovace v příštích letech.

Kostel je největší církevní stavbou v Nizozemí, věž se svou výškou bezmála 109 m pak je druhá nejvyšší.

Půdorys Nieuwe Kerk

Pohřebiště nizozemské panovnické rodiny[editovat | editovat zdroj]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

To, že je v kostele pohřebiště královské rodiny, je dílem historické náhody. Jako první zde byl pohřben Vilém I. Oranžský, vůdce holandského osvobozeneckého boje proti Španělům, který sice v Delftu pobýval pouze krátce, byl zde však za tohoto pobytu 10. července roku 1584 v místním knížecím paláci zavražděn. Tradiční pohřební místo Oranžských v Bredě bylo v té době v rukou Španělů, proto byl Vilém pohřben v Delftu.

Členové panovnické rodiny pohřbení v Nieuwe Kerk[editovat | editovat zdroj]

Jméno (regenti a králové vyznačeni tučně) datum narození    datum úmrtí    datum pohřbu   
1. princ Vilém I. Oranžský 24. dubna 1533    10. července 1584    3. srpna 1584   
2. Luisa de Coligny, čtvrtá manželka prince Viléma 23. září 1555 13. listopadu 1620 24. května 1621
3. Ludvík Falcký, syn "zimního krále" Fridricha Falckého 1623 1623 neznámé
4. princ Mořic Oranžský 13. listopadu 1567 23. dubna 1625 26. září 1625
5. Henrietta Amálie, dcera prince Frederika Hendrika 26. října 1628 prosinec 1628 neznámé
6. Alžběta Oranžsko-Nasavská, dcera prince Frederika Hendrika 4. srpna 1630 4. srpna 1630 18. srpna 1630
7. Hendrik Ludvík, syn prince Frederika Hendrika 30. listopadu 1639 29. prosince 1639 neznámé
8. Alžběta Šarlota, dcera prince Frederika Hendrika 28. dubna 1632 duben 1642 neznámé
9. princ Frederik Hendrik Oranžský 29. ledna 1584 14. března 1647 10. května 1647
10. Kateřina Belgica Oranžsko-Nasavská, dcera prince Viléma 3. července 1578 12. dubna 1648 5. května 1648
11. Amálie ze Solms-Braunfelsu, manželka prince Frederika Hendrika 31. srpna 1602 8. září 1675 21. prosince 1675
12. princ Vilém II. Oranžský 27. května 1626 6. listopadu 1650 8. března 1651
13. mrtvě narozená dcera prince Viléma IV. 19. prosince 1736 19. prosince 1736 22. prosince 1736
14. princ Vilém IV. Oranžský 1. září 1711 22. října 1751 4. února 1752
15. Anna Hannoverská, manželka prince Viléma IV. 2. listopadu 1709 12. ledna 1759 23. února 1759
16. Jiří, syn Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského 18. prosince 1760 27. května 1762 1. července 1762
17. mrtvě narozená dcera Karla Kristiána, prince Nasavsko-Weilburského 15. října 1767 15. října 1767 24. října 1767
18. syn prince Viléma V. 23. března 1769 24. března 1769 28. března 1769
19. Vilém Jiří Frederik Oranžsko-Nasavský, syn prince Viléma V. 15. února 1774 6. ledna 1799 3. července 1896
20. Vilemína Frederika Paulina, dcera krále Viléma I. 1. března 1800 22. prosince 1806 07. dubna 1911
21. princ Vilém V. Oranžský 8. března 1748 09. dubna 1806 29. dubna 1958
22. Frederika Luisa Vilemína, dcera prince Viléma V. 28. listopadu 1770 15. října 1819 28. října 1819
23. Vilemína Pruská (1751–1820), manželka prince Viléma V. 07. srpna 1751 09. června 1820 27. listopadu 1822
24. Ernst Kazimír, syn krále Viléma II. 21. května 1822 22. října 1822 11. května 1860
25. Vilém Frederik Karel Oranžsko-Nasavský, syn prince Frederika Viléma Karla 6. července 1833 1. listopadu 1834 5. listopadu 1834
26. Vilemína Pruská (1774–1837), manželka krále Viléma I. 18. listopadu 1774 12. října 1837 26. října 1837
27. král Vilém I. Nizozemský 24. srpna 1772 12. prosince 1843 2. ledna 1844
28. Frederik Oranžsko-Nasavský, syn prince Frederika Viléma Karla 22. srpna 1836 23. ledna 1846 28. ledna 1846
29. Alexandr Oranžsko-Nasavský (1818-1848), syn krále Viléma II. 2. srpna 1818 20. února 1848 21. dubna 1848
30. král Vilém II. Nizozemský 6. prosince 1792 17. března 1849 4. dubna 1849
31. Mořic Oranžský (1843-1850), syn krále Viléma III. 15. září 1843 4. června 1850 10. června 1850
32. Anna Pavlovna Ruská, manželka krále Viléma II. 18. ledna 1795 1. března 1865 17. března 1865
33. Luisa Pruská (1808-1870), manželka prince Frederika Viléma Karla 1. února 1808 6. prosince 1870 21. prosince 1870
34. Amálie Sasko-Výmarsko-Eisenašská, manželka prince Frederika 20. května 1830 1. května 1872 17. května 1872
35. Žofie Württemberská, manželka krále Viléma III. 17. června 1818 3. června 1877 20. června 1877
36. Frederik Oranžsko-Nasavský, syn krále Viléma II. 13. června 1820 13. ledna 1879 25. ledna 1879
37. Vilém Oranžský (1840–1879), syn krále Viléma III. 4. září 1840 11. června 1879 26. června 1879
38. Vilém Frederik Karel, syn krále Viléma I. 28. února 1797 8. září 1881 23. září 1881
39. Alexandr Oranžský, syn krále Viléma III. 25. srpna 1851 21. června 1884 17. července 1884
40. král Vilém III. Nizozemský 19. února 1817 23. listopadu 1890 4. prosince 1890
41. Emma Waldecko-Pyrmontská, regentka, druhá manželka krále Viléma III. 2. srpna 1858 20. března 1934 27. března 1934
42. Frederik Meklenbursko-Zvěřínský, manžel královny Vilemíny 19. dubna 1876 3. července 1934 11. července 1934
43. královna Vilemína Nizozemská 31. srpna 1880 28. listopadu 1962 8. prosince 1962
44. Claus z Amberku, manžel královny Beatrix 6. září 1926 6. října 2002 15. října 2002
45. královna Juliána Nizozemská 30. dubna 1909 20. března 2004 30. března 2004
46. Bernhard z Lippe-Biesterfeldu, manžel královny Juliány 29. června 1911 1. prosince 2004 11. prosince 2004

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]