Točenice
Točenice je v heraldice věnec vytvořený z konců přikryvadel (poetičtěji se popisuje též jako závoj, který dala dáma rytíři, když odjížděl do bitvy, na výpravu nebo turnaj) a položený přes temeno tak, aby držel přikryvadla a tzv. klenot na přilbě.
Heraldika
[editovat | editovat zdroj]
V heraldice se začínají točenice objevovat současně s přikryvadly. Zobrazují se střídavě ve stejných tinkturách (barvách), jako mají přikryvadla[1] (výjimky se hlásí při blasonování). Výjimečně mívají točenice více než dvě tinktury.
Točenice
[editovat | editovat zdroj]Slouží především k zamaskování přechodu mezi přilbou a klenotem. Někdy mohou být doprovázeny tzv. feflíky, což jsou vlající šňůrky, které z točenice vystupují. Někdy se točenice stává i heraldickou obecnou figurou, to znamená že se objevuje ve štítu. V současnosti je především součástí tzv. kolčí přilby jako symbol občanské heraldiky.[1]
Korunky
[editovat | editovat zdroj]Již ve středověku točenice v panovnických a také šlechtických erbech nahradily přilbové korunky se stejným účelem. V raném novověku byly panovníkem udělovány, namísto točenice, jako tzv. polepšení znaku a posléze vytalčily točenice prakticky úplně, ty proto zůstaly součástí znaků nešlechticů.[1]
Korunka přilby nemá hodnostní charakter, označuje sice šlechtický erb, ale nesděluje titulární stupeň šlechtictví, jako tzv. hodnostní koruna, používaná na štítě nebo mezi přilbou a štítem. Základní je koruna přilbová s viditelnými třemi listy a dvěma perlami, setkáme se i s korunou pohanskou s pěti viditelnými hroty a občas se objevuje na přilbě ve formě koruny knížecí nebo knížecí čepice. Výjimečně byla na přilbě použita i koruna trnová.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Točenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu točenice na Wikimedia Commons