Sisal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Agave sisalana

Sisal je textilní vlákno, které se získává z listů agáve sisalové (Agave sisalana). Rostlině se daří jen v tropickém a subtropickém pásmu [1]. V roce 2013 byla zaznamenána celosvětová produkce 281 554 tun, ze kterých připadlo asi 60 % na Afriku, k významným výrobcům patřila např. Tanzanie, Keňa a Čína.[2]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Sisalová vlákna
Chemické složení[1]
celulóza a
hemicelulóza
lignin pektiny voda, vosky,
popel
65–80 % 10–20 % 2–4 % 2–4 %
Fyzikální vlastnosti sisalového vlákna
Spec. hmotnost 1,33 g/cm[3] Modul elasticity 3,82 GPa [3]
Délka 6–10 cm[3] Tažnost 2,9–6,8 % [3]
Průměr 17–50 µm[3] Pevnost v tahu 80–839 MPa [3]
Navlhavost 11 %[3] Odolnost proti
chemikáliím
nestálé proti
silným kyselinám[1]

Zpracování a použití sisalu[editovat | editovat zdroj]

Sisal

[1] Rostlina sestává z 50–65 listů, každý váží 0,5–1,5 kg a obsahuje 4–7 % spřadatelných vláken. Hektarový výnos z pěstování agave dosahoval na začátku 21. století cca 1 tunu vláken.

Sisalová vlákna se mechanicky oddělují od dužiny listů agave na tzv. decorticatoru (výkon až 200 tun za směnu), napouštějí asi 10 % minerálního oleje a nechávají 2–4 dny uležet.

Příprava k předení spočívá v protahování a družení pramenů vláken na 4–5 pasážích protahovacích strojů (s hřebenovým průtahovým ústrojím). Dopřádání se provádí na křídlovém stroji. Za jemné příze se označují výrobky pod 25 ktex, nejjemnější se vypřádají asi do 7 ktex, zákrut příze bývá 40–100/m.

Většina sisalových přízí se zpracovává splétáním na šňůry a lana. Například Brazílie vyváží jednoduché příze 1430 tex (700m/kg) s pevností v tahu nejméně 25 kg a trojmo skané příze 5000 tex (200 m/kg), které snášejí zatížení 170 kg. Brazilská sisalová lana o průměru 38 mm snášejí zatížení 9,5 tun [4].

Asi 10 % přízí se tká s použitím na koberce, bytové textilie a příp. na lešticí kotouče. Tkaniny se také bělí a barví (barvení je obtížnější než např. u bavlny).

Spotřeba sisalových vláken dosáhla vrcholu na začátku 21. století, od té doby neustále klesá. V 1. dekádě se odhadoval podíl textilií na celkové spotřebě sisalu asi na 70 % (60% šňůry a lana, 8% koberce a 5% technické textilie), zbytek se použil na výrobu papíru[1].

Agave lecheguilla (Ukázka pouštních rostlin v Las Vegas)

Sisal se také používá k výrobě kvalitních terčů na hru šipky a využívá se též při výrobě luxusních dámských klobouků a čelenek [zdroj?].

Ostatní druhy agáve pěstované na textilní vlákna[editovat | editovat zdroj]

[1] Nejznámější z nich je henequén. Ostatní druhy dávají ročně celkem asi 3 000 tun vláken. Jsou to:

Na Filipínách cantala [5], v San Salvadoru letonae [6], lecheguilla (viz dolní snímek) a funkiana [7] se dají použít jen na štětiny kartáčů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Franck (Hrsg.): Bast and other plant fibres, Cambridge / Boca Raton, 2005, S. 229-273, ISBN 1855736845 / ISBN 0849325978
  2. Statistika FAO: http://faostat3.fao.org/download/Q/QC/E
  3. a b c d e f g Comparative physical, chemical and morphological characteristics of certain fibres. Ve: Franck 2005
  4. Sisal v Brazílii: http://www.sisal.ws/
  5. Definice cantaly (anglicky): https://web.archive.org/web/20180402142013/https://www.thefreedictionary.com/cantala a americana
  6. Definice letonae (anglicky): http://www.tropicos.org/name/1202059
  7. Definice funkiany (anglicky): http://www.cactus-art.biz/schede/AGAVE/Agave_funkiana/Agave_funkiana/Agave_funkiana.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 153–155
  • Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1987, str. 92–93

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]