Sisal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Agave sisalana

Sisal je textilní vlákno, které se získává z listů agáve sisalové (Agave sisalana). Rostlině se daří jen v tropickém a subtropickém pásmu [1]. V roce 2013 byla zaznamenána celosvětová produkce 281 554 tun, ze kterých připadlo asi 60 % na Afriku, k významným výrobcům patřila např. Tanzanie, Keňa a Čína [2].


Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Sisalová vlákna
Chemické složení[1]
celulóza a
hemicelulóza
lignin pektiny voda, vosky,
popel
65-80 % 10-20 % 2-4 % 2-4 %
Fyzikální vlastnosti sisalového vlákna
Spec. hmotnost 1,33 g/cm[3] Modul elasticity 3,82 GPa [3]
Délka 6-10 cm[3] Tažnost 2,9-6,8 % [3]
Průměr 17-50 µm[3] Pevnost v tahu 80-839 MPa [3]
Navlhavost 11 %[3] Odolnost proti
chemikáliím
nestálé proti
silným kyselinám[1]

Zpracování a použití sisalu[editovat | editovat zdroj]

Sisal

[1] Rostlina sestává z 50-65 listů, každý váží 0,5-1,5 kg a obsahuje 4-7 % spřadatelných vláken. Hektarový výnos z pěstování agave dosahoval na začátku 21. století cca 1 tunu vláken.

Sisalová vlákna se mechanicky oddělují od dužiny listů agave na tzv. decorticatoru (výkon až 200 tun za směnu), napouštějí asi 10 % minerálního oleje a nechávají 2-4 dny uležet.

Příprava k předení spočívá v protahování a družení pramenů vláken na 4-5 pasážích protahovacích strojů (s hřebenovým průtahovým ústrojím). Dopřádání se provádí na křídlovém stroji. Za jemné příze se označují výrobky pod 25 ktex, nejjemnější se vypřádají asi do 7 ktex, zákrut příze bývá 40-100/m.

Většina sisalových přízí se zpracovává splétáním na šňůry a lana. Například Brazílie vyváží jednoduché příze 1430 tex (700m/kg) s pevností v tahu nejméně 25 kg a trojmo skané příze 5000 tex (200 m/kg), které snášejí zatížení 170 kg. Brazilská sisalová lana o průměru 38 mm snášejí zatížení 9,5 tun [4].

Asi 10 % přízí se tká s použitím na koberce, bytové textilie a příp. na lešticí kotouče. Tkaniny se také bělí a barví (barvení je obtížnější než např. u bavlny).

Spotřeba sisalových vláken dosáhla vrcholu na začátku 21. století, od té doby neustále klesá. V 1. dekádě se odhadoval podíl textilií na celkové spotřebě sisalu asi na 70 % (60% šňůry a lana, 8% koberce a 5% technické textilie), zbytek se použil na výrobu papíru[1].

Agave lecheguilla (Ukázka pouštních rostlin v Las Vegas)

Sisal se také používá k výrobě kvalitních terčů na hru šipky a využívá se též při výrobě luxusních dámských klobouků a čelenek [zdroj?].

Ostatní druhy agáve pěstované na textilní vlákna[editovat | editovat zdroj]

[1] Nejznámější z nich je henequén. Ostatní druhy dávají ročně celkem asi 3 000 tun vláken. Jsou to:

Na Filipínách cantala [5], v San Salvadoru letonae [6], lecheguilla (viz dolní snímek) a funkiana [7] se dají použít jen na štětiny kartáčů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Franck: Bast and other plant fibres, Cambridge / Boca Raton, 2005, S. 229-273, ISBN 1855736845 / ISBN 0849325978, str. 229-273
  2. Statistika FAO: http://faostat3.fao.org/download/Q/QC/E
  3. a b c d e f g Comparative physical, chemical and morphological characteristics of certain fibres. Ve: Franck 2005
  4. Sisal v Brazílii: http://www.sisal.ws/
  5. Definice cantaly (anglicky): http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:EL3LS-Q7rn0J:www.thefreedictionary.com/cantala+&cd=2&hl=de&ct=clnk&gl=de a americana
  6. Definice letonae (anglicky): http://www.tropicos.org/name/1202059
  7. Definice funkiany (anglicky): http://www.cactus-art.biz/schede/AGAVE/Agave_funkiana/Agave_funkiana/Agave_funkiana.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 153-155
  • Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1987, str. 92-93

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]