Agáve sisalová

Agáve sisalová
	Plantáž agáve sisalové (Agave sisalana)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	chřestotvaré (Asparagales);
Čeleď	chřestovité (Asparagaceae);
Podčeleď	agávové (Agavoideae);
Rod	agáve (Agave);
Binomické jméno
	Agave sisalana; Perrine, 1875
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agáve sisalová (Agave sisalana) je víceletá xerofytní rostlina z čeledi chřestovitých (Asparagaceae), kde je v dnešní taxonomii řazena do podčeledi agávových (Agavoideae). Z jejích listů se získává textilní vlákno sisal. Její druhové jméno je odvozeno od mexického města Sisal na poloostrově Yucatán odkud původně pochází. Nejvíce se pěstuje v Brazílii, ale také v Tanzanii, Angole, Keni, Indonésii a na Floridě.

Popis

Agáve má tlustý, ale relativně krátký dřevitý stonek z kterého vyrůstají až dva metry dlouhé, 10–15 cm široké dužnaté, čárkovitě kopinaté listy zakončené hrotem. Celá rostlina může mít až 8 metrů. Po 5–20 letech vytváří stonek s latovitým květenstvím, který ční do výše 8 – 10 metrů. Květy jsou zelenavě bílé, trubkovité a zakončené šesti cípy. Mají šest tyčinek a semeník s čnělkou zakončenou trojdílnou bliznou. Plodem agáve jsou trojboké tobolky obsahující mnoho semen. Po odkvětu rostlina hyne.

Rostlina se samovolně rozmnožuje díky odpadu rozmnožovacích pupenů, které se tvoří v květenství. Ty jsou společně s kořenovým pupeny používána na plantážích k vegetativnímu množení.

Pěstování

Agáve není náročná rostlina na pěstování, díky schopnosti shromažďovat vodu ve svých listech a přečkat tak sucho trvající 5–6 měsíců, není závislá na srážkách ani zavlažování. Preferuje lehké písčité půdy s příměsí jílu, ale je schopna prospívat i na mělkých, skalnatých půdách.

Listy se sklízejí seschlé, dva a půl až čtyři roky po výsadbě, odsekáváním mačetami. Během svého života rostlina vytvoří 200–300 listů, což představuje přibližně 5,5 kg sisalového vlákna.^[1] Rostlina je také užitečná k získání kortizonu ze zelených listů nebo k ohrazení pozemků. Vlákna sisalu se používají také na výrobu terčů na hraní šipek.

Reference

↑ MLADÁ, Jarmila; PROCHÁZKA, František. Atlas cizokrajných rostlin. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. S. 86.

Externí odkazy

Galerie agáve sisalová na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu agáve sisalová na Wikimedia Commons

[1] MLADÁ, Jarmila; PROCHÁZKA, František. Atlas cizokrajných rostlin. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. S. 86.

[1]