Agáve sisalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxAgáve sisalová
alternativní popis obrázku chybí
Plantáž agáve sisalové (Agave sisalana)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď chřestovité (Asparagaceae)
Podčeleď agávovité (Agavoideae)
Rod agáve (Agave)
Binomické jméno
Agave sisalana
Perrine
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agáve sisalová (Agave sisalana) je víceletá xerofytní rostlina z čeledi chřestovitých (Asparagaceae), kde je v dnešní taxonomii řazena do podčeledi agávovitých (Agavoideae). Z jejích listů se získává textilní vlákno sisal. Její druhové jméno je odvozeno od mexického města Sisal na poloostrově Yucatán odkud původně pochází. Nejvíce se pěstuje v Brazílii, ale také v Tanzanii, Angole, Keni, Indonésii a na Floridě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Agáve má tlustý, ale relativně krátký dřevitý stvol z kterého vyrůstají až dva metry dlouhé, 10–15 cm široké dužnaté, čarkovitě kopinaté listy zakončené hrotem. Celá rostlina může mít až 8 metrů. Po 5–20 letech vytváří stonek s latovitým květenstvím, který ční do výše 8 – 10 metrů. Květy jsou zelenavě bílé, trubkovité a zakončené šesti cípy. Mají šest tyčinek a semeník s čnělkou zakonečnou trojdílnou bliznou. Plodem agáve jsou trojboké tobolky obsahující mnoho semen. Po odkvětu rostlina hyne.

Rostlina se samovolně rozmnožuje díky odpadu rozmnožovacích pupenů, které se tvoří v květenství. Ty jsou společně s kořenovým pupeny používána na plantážích k vegetativnímu množení.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Agáve není náročná rostlina na pěstování, díky schopnosti shromažďovat vodu ve svých listech a přečkat tak sucho trvající 5–6 měsíců, není závislá na srážkách ani zavlažování. Preferuje lehké písčité půdy s příměsí jílu, ale je schopna prospívat i na mělkých, skalnatých půdách.

Listy se sklízejí seschlé, dva a půl až čtyři roky po výsadbě, odsekáváním mačetami. Během svého života rostlina vytvoří 200–300 listů, což představuje přibližně 5,5 kg sisalového vlákna.[1] Rostlina je také užitečná k získání kortizonu ze zelených listů nebo k ohrazení pozemků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MLADÁ, Jarmila; PROCHÁZKA, František. Atlas cizokrajných rostlin. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1987. S. 86.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]