Mosasauridae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mosasauři
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 85–65 miliony let

alternativní popis obrázku chybí
Mosasaurus, zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: Scleroglossa
Infrařád: Anguimorpha
Čeleď: Mosasauridae
Gervais, 1853
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mosasaurus hoffmanni

Mosasauridi („ještěři od řeky Mázy“) byli velcí až obří druhohorní mořští plazi ještěrovitého vzhledu. Jejich první fosílie byly objeveny již kolem roku 1764 u holandského Maastrichtu. Žili v období svrchní křídy (asi před 85–66 miliony let) a jejich nejbližší současní příbuzní jsou podle kladistických analýz zřejmě hadi a varani. Žili v době posledního rozkvětu dinosaurů, sami jsou však příslušníky skupiny šupinatých, tedy nikoliv blízce příbuzné vývojové skupiny. Po dobu téměř 20 milionů let byli dominantními mořskými predátory spolu se žraloky. Podle novějších objevů mohli být teplokrevní, dýchali vzduch a měli vidlicovitě rozeklaný jazyk. Byly také objeveny otisky šupinaté kůže těchto vodních plazů.

Vzezření a velikost[editovat | editovat zdroj]

Nejmenší zástupci této skupiny (Carinodens) dosahovali délky jen asi 3 – 3,5 metru a hmotnosti v řádu stovek kilogramů, zatímco největší (Hainosaurus a Mosasaurus) mohli být dlouzí asi 15 - 18 metrů. Vykazují četné adaptace pro život ve vodním prostředí (ploutvovité končetiny, hydrodynamický tvar těla) a patří dnes k poměrně dobře známým pravěkým živočichům. Podrobné výzkumy skvěle zachovaných fosilií ukázaly, že mosasauři i ichtyosauři měli v kůži hodně melaninu, tmavého barviva, které zřejmě sloužilo jako maskovací zbarvení.[1]

Nálezy v Čechách[editovat | editovat zdroj]

Fosilní objevy těchto velkých dravých plazů máme k dispozici také na území České republiky (jde například o objev ozubené čelisti z roku 1960 od Dolního Újezdu u Litomyšle). Ta zřejmě patřila menšímu druhu tethysaurinního mosasauroida.

Teplokrevnost[editovat | editovat zdroj]

Podle vědecké studie z roku 2016, která se zaměřila na výzkum stabilních izotopů kyslíku ve fosilním bioapatitu vyplývá, že mosasauři mohli být na rozdíl od většiny ostatních mořských plazů do určité míry teplokrevní (měli schopnost udržovat si stálou tělesnou teplotu nezávisle na teplotě okolního prostředí). Výzkum izotopů ve fosiliích tří rodů (Clidastes, Platecarpus, Tylosaurus) ukázal teplotu kolem 33 - 36 °C, což je podstatně více než u soudobých ryb (kolem 28 °C) a blíží se údajům teplokrevných ptáků (ichtyornis s 38 °C), objevenými ve stejných geologických vrstvách.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Nejisté postavení

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Lee MSY (1997). "The phylogeny of varanoid lizards and the affinities of snakes". Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 352 (1349): 53–91. doi:10.1098/rstb.1997.0005.
  • Michael J. Everhart (2005). "Chapter 9: Enter the Mosasaurs". Oceans of Kansas: a natural history of the western interior sea. Bloomington: Indiana University Press. ISBN 0-253-34547-2.
  • http://www.discoverfossils.com
  • Getman, Myron RC (1994). Occurrences of Mosasaur and other reptilian fossil remains from the Fox Hills Formation (Maastrichtian: late Cretaceous) of North Dakota. St. Lawrence University Dept. of Geology theses.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.nature.com/nature/journal/v506/n7489/full/nature12899.html
  2. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12240/pdf