Stanislava Vojtíková-Janků
| Stanislava Vojtíková-Janků | |
|---|---|
| Narození | 15. května 1933 Dačice  Československo |
| Úmrtí | 30. listopadu 2010 Slavonice |
| Civilní činnost | úřednice |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | nadporučík |
| Doba služby | 1950–1989 |
| Složka | Československá lidová armáda |
| Jednotka | Letectvo ČSLA |
| Války | Studená válka |
Nadporučice Stanislava Vojtíková-Janků (též Stáňa, provdaná Vojtíková, 15. května 1933 Dačice – 30. listopadu 2010 Slavonice) byla československá vojenská pilotka, členka KSČ, držitelka několika leteckých rekordů v ženské kategorii, průkopnice zastoupení žen v letectví. V první polovině 60. let absolvovala letecký výcvik pro pilotování proudového letounu Aero L-29 Delfín, a stala se tak po Elenonoře Báčové-Kellerové druhou československou pilotkou proudového letounu. Následnou leteckou kariéru jí roku 1965 překazila táhlá nemoc a následná rekonvalescence. Dlouhá léta pak sloužila na Generálním štábu Československé lidové armády.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v Dačicích na jižní hranici Čech a Moravy. Zde vychodila obecnou školu, rodina poté žila v nedalekých Slavonicích. Vychodila obecnou a střední školu. Po skončení druhé světové války byla zaměstnaná na slavonickém MNV, poté na sekretariátu SČM v Dačicích, následně pak v n. p. Slavona ve Slavonicích. Provdala se jako Vojtíková. Vstoupila do KSČ.
Pilotkou[editovat | editovat zdroj]
Na základě vlastní přihlášky byla roku 1950 přijata do Československé lidové armády, kde díky své předchozí agitační činnosti obdržela automaticky hodnost četaře a pracovala v administrativě u pozemních sil. Na základě probíhajícího programu ženských pilotek v ČSLA se přihlásila do pilotního výcviku probíhajícím na výcvikovém středisku v Žamberku, rovněž prošla pilotní školou v Dolním Kubíně, kde se vzdělávala v technických a teoretických leteckých oborech. Poté absolvovala výcvik na vrtulovém stroji C-106 na letišti v Prostějově. Dosáhla důstojnické hodnosti nadporučice a byla s jednotkou zařazena na letiště Praha-Klecany. Zde jako pilotka plnila přepravní úkoly na několika typech strojů. Účastnila se rovněž leteckých dnů ČSLA, kde několikrát letěla jako vlajkonoš. Roku 1962 byla pak letecká jednotka zrušena.
L-29 Delfín[editovat | editovat zdroj]
Po krátkém působení na pozici spojovací pilotky náčelníka Generálního štábu na základně v Bechyni si podala žádost o převelení do Prahy, kde následně působila přímo v sídle štábu. Během doprovázení sovětské delegace pilotky a manželky kosmonauta Pavla Popoviče Mariny Popovičové, držitelce několika světových ženských rekordů na československém proudovém stroji Aero L-29 Delfín, se s letkyní seznámila. Posléze se po osobní intervenci u ministra národní obrany gen. Lomského podařilo prosadit zahájení jejího výcviku na L-29, který absolvovala roku 1963 nebo 1964. Ve spolupráci s Popovičovou pak na stroji vytvořila další rekordy v ženské kategorii.
Ve stejném roce zahájila pokračování leteckého výcviku v Prešově a Košicích. Během onemocnění chřipkou však, vinou špatné lékařské medikace, utrpěla těžký toxoalergický exantém, který jí několikaletou léčbou znemožnil ve výcviku a létání nadále pokračovat. Až do listopadu 1989 působila jako operační důstojnice Generálního štábu ČSLA v Praze[1], poté odešla do penze. Závěr života strávila ve Slavonicích.
Z jejího manželství vzešly dvě děti[2].
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Stanislava Vojtíková-Janků zemřela 30. listopadu 2010 ve Slavonicích ve věku 77 let. Byla pohřbena na místním hřbitově u kaple sv. Kříže[3].
Následovnice[editovat | editovat zdroj]
Eleonora Báčová (na Mig-15) a Stanislava Vojtíková byly jediné dvě pilotky vojenského proudového letounu až do roku 2002, kdy byla na obor bojový pilot na Vojenské akademii v Brně přijata Kateřina Hlavsová z Pardubic, která poté nastoupila do aktivní služby,[4] mj. na strojích Aero L-39 Albatros. Armáda České republiky od té doby zařazuje pilotky k plnění vojenských úkolů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Přihlásit se k Facebooku. Facebook [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Stanislava Vojtíková | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ XIV. TURNUS PILOTŮ - VETERÁNŮ | DÍVČÍ LETKA. ikar53mor.websnadno.eu [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.