Großharras

Großharras
	fara v Großharrasu
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°39′50″ s. š., 16°14′51″ v. d.
Nadmořská výška	206 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Mistelbach
	Großharras
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	42,7 km²
Počet obyvatel	1 116 (2018)
Hustota zalidnění	26,2 obyv./km²
Správa
Starosta	Franz Breindl (ÖVP)
Oficiální web	www.grossharras.gv.at
E-mail	gemeindeamt@grossharras.gv.at
Adresa obecního úřadu	Großharras 145; 2034 Großharras
Telefonní předvolba	02526
PSČ	2034
Označení vozidel	MI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Großharras je městys v okrese Mistelbach ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Geografie

Großharras leží v severní části Weinviertelu (vinné čtvrti) v pahorkaté krajině v nivě řeky Pulkau asi v polovině cesty mezi Laa an der Thaya a Haugsdorfem. K městysi náleží osada Zwingendorf ležící nad řecou Pulkau a při silnici B45.

Plocha městyse je 42,65 kilometrů čtverečních a 2,63 % plochy je zalesněno.

Členění obce

Městys sestává z katastrálních území:

Diepolz
Großharras
Zwingendorf

Historie

Ves Großharras byla již v roce 1156 podle údajů v dokumentech osídlena – na okraji obce se silnice rozdvojovala ve směru na Kammersdorf, kde byl v roce 1876 odkrytý hrob Langobardů z 1. poloviny 6. století. Nalezené pozůstatky jsou uloženy k nahlédnutí v dolnorakouském zemském muzeu. V průběhu druhé německé kolonizace asi v 11. století byla obec založena franckými osadníky. Místní název Harras je odvozen od staroněmeckého „Flachsrotte“, „Flachsröste“ („len-rota“ či „len-rosení“).

V roce 1255 byl v Großharrasu postaven farní kostel zasvěcený svatému Pankráci. Kostel založili johanité, řád maltézských rytířů. Ti byli v Rakousku jen na pěti místech.

Geografická poloha místa v hraničním prostoru u Moravě byla místem sporů a konfliktů v prostoru Dyje. Např. bitva u Mailbergu – uherské vpády, husitské války, třicetiletá válka.

V poslední třetině 16. století, stejně jako v jiných obcích, se v okolí usazovali protestanti, takže v roce 1574 byl ve škole protestantský magistr Leopold Zerer – „školomet“ (učitel). V průběhu 17. a počátkem 18. století nastoupila protireformace a nástup katolicismu a kulturnější život.

V roce 1763 dochází ke sporu mezi vládcem panství Kadolzem a 34 malými domkáři, protože vyžadoval stále vyšší výpalné, naturální robotu. Spor se stupňoval, výpalné se zvyšovalo a robota být musela. Spor vystupňoval tak, že malý domkař Thomas Walter byl z obce vykázán do temešvárského Banátu.

V 19. století přišla epidemie cholery v roce 1836 a 1866, v roce 1858 přišli Prusové po bitvě u Hradce Králové, zavlékli nemoci a způsobovali požáry – celý Neustift vypálili: 13 domů a 6 stodol shořelo, 1871: 9 domů vyhořelo. Nebezpečí požárů se obec chránila založením sboru dobrovolných hasičů v roce 1884.

Zhroucením Rakousko-Uherska v roce 1918 se vesnice dostala do velkých problémů mezi stísněnými obcemi. V důsledku hospodářské přestavby utrpělo významnou ztrátu zemědělství, ubývalo pracovních míst a zápasilo s bídou. Tyto změny se projevily ve změně počtu obyvatel

V důsledku obecních reforem v pozdních šedesátých letech se na začátku sedmdesátých let se v roce 1969 připojila 1 kilometr vzdálená osada Diepolz a k 1. lednu 1971 se připojila 5 kilometrů severně ležící obec Zwingendorf.

V roce 2006 oslavila obec 850 let svého trvání.

Vývoj počtu obyvatel

V roce 1971 zde žilo 1602 obyvatel, 1981 1391, 1991 měl městys 1319 obyvatel, při sčítání lidu v roce 2001 1202 obyvatel a ke dni 1. dubna 2009 zde žilo 1157 obyvatel.

Politika

Starostou městyse byl Franz Breindl, vedoucím kanceláře Josef Windpassinger. Po volbách v roce 2015 je starosta Josef Windpassinger.

Podle výsledků obecních voleb konaných 6. března 2005 je 19 křesel rozděleno takto: (ÖVP) 13 a (SPÖ) 6.

Podle výsledků obecních voleb konaných 25. ledna 2015 je 19 křesel rozděleno takto: (ÖVP) 15 a (SPÖ) 4.

Hospodářství a infrastruktura

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 42, zemědělských lesnických pracovišť bylo v roce 1999 107. Počet výdělečně činných obyvatel v obci v roce 2001 bylo 505, tj. 42,67 %.

Turismus a pamětihodnosti

Po zřízení termálních lázní v Laa v roce 2004 dostaly okolní obce impulsy k rozvoji turistiky.
V posledních letech se cílevědomě zřídila značená turistická stezka pro cyklisty, která navazuje na evropskou stezku 630 a už docházeli turisté a první hosté zde setrvávají.
Pro region Weinviertel jsou typické sklepní ulice, které je možno pod odborníkem – sklepmistrem prohlédnout.
V letních měsících je možnost navštěvovat pěstitele vína v otevřených sklepech a Veltlin zelený, Portugal modrý a Zweigelt ochutnávat v atmosféře romantického sklepa.
Farní kostel, jeden z 9 kostelů maltézských rytířů v Rakousku navštívit a prohlédnout kostelní varhany ve stříbrné barvě. Vnitřní vybavení kostela je pod památkovou ochranou.

Informace o možnostech prohlídky sklepů a ubytování poskytuje obecní úřad Großharras.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Großharras na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].

Literatura

Heimatbuch des Verwaltungsbezirkes Mistelbach.Wien 1959
Marktgemeinde Großharras (Hrsg.): Festschrift anlässlich der Markterhebungs- und 800-Jahr-Feier der Marktgemeinde Großharras am 30. September 1956. Großharras 1956
Marktgemeinde Großharras (Hrsg.): Jubiläumsbroschüre 850 Jahre Großharras: 1156-2006. 50 Jahre Marktgemeinde Großharras: 1956-2006. Großharras 2006

Související články

Hraniční přechod Jaroslavice–Zwingendorf

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Großharras na Wikimedia Commons

[e49e74cba12ebc857db3ff1e3141c6ab850aaa31-1] Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].

[1]