Hausbrunn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hausbrunn
kostel svatého Víta v Hausbrunnu
kostel svatého Víta v Hausbrunnu
Hausbrunn – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 200 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy Dolní Rakousy
okres Mistelbach
Hausbrunn
Hausbrunn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 16,2 km²
Počet obyvatel 857 (2018)[1]
Hustota zalidnění 53 obyv./km²
Správa
Starosta Johann Ruth (SPÖ)
Oficiální web www.hausbrunn.at
Adresa obecního úřadu Hauptstraße 92
2145 Hausbrunn
Telefonní předvolba 02533
PSČ 2145
Označení vozidel MI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hausbrunn je městys v okrese Mistelbach v Dolních Rakousích. Žije zde 857[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hausbrunn leží v severovýchodní části Weinviertelu (vinné čtvrti) v Dolních Rakousích, asi 6 km západně od Hohenau an der March. Plocha území obce činí 16,17 kilometrů čtverečních a 14,05 % plochy je zalesněno.

Obec nemá žádné další katastrální území.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Hausbrunnu, tehdy ještě jako „Hugesprunne" se nachází v „Necrologia Germaniae" v klášteře Klosterneuburgu kde je datována rokem 1195. Téměř po 150 letech je v listině č. 486 pasovského kláštera je v roce 1341 zaznamenáno místo s názvem „Hawsprun".

Nejstarší záznamy[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. června 1367 prodal Ortolf von Wolchenstorf na Davida Streuzze, Žida z Vídně, syna Hennleina von Klosterneuburg, statky Poystorff, Alten Liechtenwart, „Hausprunne" a „Ringleinstorff“. Prodal také Hausbrunn, který patrně ani nevlastnil.

Dne 20. prosince 1378 koupil Johann I. von Liechtenstein z Mikulova a Valtic († 1397), hofmistr vévody Albrechta III. Rakouského (1349/50-1395) od Ulricha von Zistersdorf liechtensteinské léno k Hausbrunnu za 30 liber vídeňských feniků

Johann I. von Liechtenstein koupil roku 1384 od bratrů Johanna a Alberta, „Volkesstorffern“, jejich čtvrtinu na pevnosti a tržišti Mistelbach a na statky „Rotenlaim“, „Wukkendorf“, Hausbrunn, Liechtenwart, Hadersdorf, „Rankenleiten“ a „Hirschenau“ za 700 liber vídeňských feniků.

Dne 17. ledna 1394 směnil Johann I. von Liechtenstein z Mikulova, hofmistr vévody Albrechta III. od Johanna von Maissau, nejvyšší stolník Rakouský, různé majetky ležící u Hohenau, Hausbrunn, „Rotenlaim“ a „Chundorf“ (Wüstung), za majetky v Chundorfu, faru Ranoldsbach (Ravelsbach).

Kupní smlouva na léno v Dobermannsdorf, Hausbrunn, Ringelsdorf a Neulichtenwarth (St Ulrich) sepsal dne 13. října 1404 Friedrich Frauenschühel na svého bratrance Niklase von Zistersdorf.

Dne 2. června 1423 dal Wilhelm Toppell šlechtici Michaelu Pentzovi na jeho žádost 7 liber vídeňských feniků za Hausbrunn na lenní majetek.

17. až 19. století[editovat | editovat zdroj]

Za tažení Švédů v roce 1645 byl Hausbrunn zpustošený. Podle knihy zemřelých 1645/46 farního úřadu Altlichtenwarth/Hausbrunn přišlo o život 309 osob.

Nemocný čeledín z Vídně Georg Kalser zavlekl v roce 1713 do Hausbrunnu mor. Epidemie trvala 14 týdnů a vyžádala si 98 mrtvých.

Nejpozději v roce 1716 byl Hausbrunn uváděný zemskou vládou jako trhová obec v Dolních Rakousích.

V roce 1718 byla chatrná kaplička nahrazena novým kostelem. Věž nového kostela se v roce 1724 při prudké bouři zhroutila a musela se postavit nová. Za další dva roky byly vysvěceny oltáře: hlavní oltář svatému Vítovi, evangelijní oltář Panně Marii a epištolní svatému Kříži. Dne 20. června 1783 byl Hausbrunn dvorním dekretem povýšen na farnost.

V roce 1841 namaloval oltářní obraz svatého Víta ve farním kostele Hausbrunn Leopold Kupelwieser (1796-1862), profesor malířství a výtvarného umění na c. a k. Akademii.

Na základě císařského rozhodnutí ze dne 4. března 1849 byla trhová obec Hausbrunn prohlášena za samostatnou. 1874 byl zřízen poštovní úřad se sídlem v nádražní ulici. Roku 1885 byla postavena nová školní budova. V roce 1896 byl založen spolek dobrovolných hasičů.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Koncem první světové války v roce 1917 se musely zvony z věže kostela odevzdat pro válečné účely: velký zvon z roku 1827, další „jedenáctihodinový“ z roku 1800 a 9. července také umíráček, odlitý roku 1815.

Dne 22. září 1927 byl do Hausbrunnu zaveden telefon a v následujícím roce začala elektrifikace obce.

V roce 1930 malíř Engelbert Daringer z Horních Rakous vymaloval stropy farního kostela freskovými malbami.

Roku 1935 akademický sochař Josef Furthner vyzdobil postranní oltáře farního kostela.

Během druhé světové války byl poslední bronzový zvon, odlitý v roce 1656, dne 27. února 1943 odevzdán pro zbrojní účely.

V roce 1992 byla otevřena v Hausbrunnu nová mateřská škola a roku 1997 lékařský dům v nádražní ulici.

Další dějiny obce jsou totožné s dějinami celého Rakouska.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 zde žilo 1252 obyvatel, 1981 1002, 1991 měl městys 929, 2001 869 a ke dni 1. dubnu 2009 měla obec 845 obyvatel.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostou městyse je Johann Ruth a vedoucím kanceláře Johann Fürmann.

Po obecních volbách konaných 6. března 2005 bylo 15 křesel podle získaných mandátů rozděleno takto: (ÖVP) 5 a (SPÖ) 10.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 18 a zemědělských a lesnických pracovišť v roce 1999 bylo 55. Počet výdělečně činných obyvatel v místě bydliště byl podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 celkem 342, tj. 39,93 %.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hausbrunn na německé Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]