Hausbrunn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hausbrunn
kostel svatého Víta v Hausbrunnu
kostel svatého Víta v Hausbrunnu
Hausbrunn – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 200 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy
okres Mistelbach
Hausbrunn
Hausbrunn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 16,2 km²
Počet obyvatel 857 (2018)[1]
Hustota zalidnění 53 obyv./km²
Správa
Starosta Johann Ruth (SPÖ)
Oficiální web www.hausbrunn.at
E-mail gde.hausbrunn@aon.at
Adresa obecního úřadu Hauptstraße 92
2145 Hausbrunn
Telefonní předvolba 02533
PSČ 2145
Označení vozidel MI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hausbrunn je městys v okrese Mistelbach v Dolních Rakousích. Žije zde 857[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hausbrunn leží v severovýchodní části Weinviertelu (vinné čtvrti) v Dolních Rakousích, asi 6 km západně od Hohenau an der March. Plocha území obce činí 16,17 kilometrů čtverečních a 14,05 % plochy je zalesněno.

Obec nemá žádné další katastrální území.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Hausbrunnu, tehdy ještě jako „Hugesprunne" se nachází v „Necrologia Germaniae" v klášteře Klosterneuburgu kde je datována rokem 1195. Téměř po 150 letech je v listině č. 486 pasovského kláštera je v roce 1341 zaznamenáno místo s názvem „Hawsprun".

Nejstarší záznamy[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. června 1367 prodal Ortolf von Wolchenstorf na Davida Streuzze, Žida z Vídně, syna Hennleina von Klosterneuburg, statky Poystorff, Alten Liechtenwart, „Hausprunne" a „Ringleinstorff“. Prodal také Hausbrunn, který patrně ani nevlastnil.

Dne 20. prosince 1378 koupil Johann I. von Liechtenstein z Mikulova a Valtic († 1397), hofmistr vévody Albrechta III. Rakouského (1349/50-1395) od Ulricha von Zistersdorf liechtensteinské léno k Hausbrunnu za 30 liber vídeňských feniků

Johann I. von Liechtenstein koupil roku 1384 od bratrů Johanna a Alberta, „Volkesstorffern“, jejich čtvrtinu na pevnosti a tržišti Mistelbach a na statky „Rotenlaim“, „Wukkendorf“, Hausbrunn, Liechtenwart, Hadersdorf, „Rankenleiten“ a „Hirschenau“ za 700 liber vídeňských feniků.

Dne 17. ledna 1394 směnil Johann I. von Liechtenstein z Mikulova, hofmistr vévody Albrechta III. od Johanna von Maissau, nejvyšší stolník Rakouský, různé majetky ležící u Hohenau, Hausbrunn, „Rotenlaim“ a „Chundorf“ (Wüstung), za majetky v Chundorfu, faru Ranoldsbach (Ravelsbach).

Kupní smlouva na léno v Dobermannsdorf, Hausbrunn, Ringelsdorf a Neulichtenwarth (St Ulrich) sepsal dne 13. října 1404 Friedrich Frauenschühel na svého bratrance Niklase von Zistersdorf.

Dne 2. června 1423 dal Wilhelm Toppell šlechtici Michaelu Pentzovi na jeho žádost 7 liber vídeňských feniků za Hausbrunn na lenní majetek.

17. až 19. století[editovat | editovat zdroj]

Za tažení Švédů v roce 1645 byl Hausbrunn zpustošený. Podle knihy zemřelých 1645/46 farního úřadu Altlichtenwarth/Hausbrunn přišlo o život 309 osob.

Nemocný čeledín z Vídně Georg Kalser zavlekl v roce 1713 do Hausbrunnu mor. Epidemie trvala 14 týdnů a vyžádala si 98 mrtvých.

Nejpozději v roce 1716 byl Hausbrunn uváděný zemskou vládou jako trhová obec v Dolních Rakousích.

V roce 1718 byla chatrná kaplička nahrazena novým kostelem. Věž nového kostela se v roce 1724 při prudké bouři zhroutila a musela se postavit nová. Za další dva roky byly vysvěceny oltáře: hlavní oltář svatému Vítovi, evangelijní oltář Panně Marii a epištolní svatému Kříži. Dne 20. června 1783 byl Hausbrunn dvorním dekretem povýšen na farnost.

V roce 1841 namaloval oltářní obraz svatého Víta ve farním kostele Hausbrunn Leopold Kupelwieser (1796-1862), profesor malířství a výtvarného umění na c. a k. Akademii.

Na základě císařského rozhodnutí ze dne 4. března 1849 byla trhová obec Hausbrunn prohlášena za samostatnou. 1874 byl zřízen poštovní úřad se sídlem v nádražní ulici. Roku 1885 byla postavena nová školní budova. V roce 1896 byl založen spolek dobrovolných hasičů.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Koncem první světové války v roce 1917 se musely zvony z věže kostela odevzdat pro válečné účely: velký zvon z roku 1827, další „jedenáctihodinový“ z roku 1800 a 9. července také umíráček, odlitý roku 1815.

Dne 22. září 1927 byl do Hausbrunnu zaveden telefon a v následujícím roce začala elektrifikace obce.

V roce 1930 malíř Engelbert Daringer z Horních Rakous vymaloval stropy farního kostela freskovými malbami.

Roku 1935 akademický sochař Josef Furthner vyzdobil postranní oltáře farního kostela.

Během druhé světové války byl poslední bronzový zvon, odlitý v roce 1656, dne 27. února 1943 odevzdán pro zbrojní účely.

V roce 1992 byla otevřena v Hausbrunnu nová mateřská škola a roku 1997 lékařský dům v nádražní ulici.

Další dějiny obce jsou totožné s dějinami celého Rakouska.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 zde žilo 1252 obyvatel, 1981 1002, 1991 měl městys 929, 2001 869 a ke dni 1. dubnu 2009 měla obec 845 obyvatel.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostou městyse je Johann Ruth a vedoucím kanceláře Johann Fürmann.

Po obecních volbách konaných 6. března 2005 bylo 15 křesel podle získaných mandátů rozděleno takto: (ÖVP) 5 a (SPÖ) 10.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 18 a zemědělských a lesnických pracovišť v roce 1999 bylo 55. Počet výdělečně činných obyvatel v místě bydliště byl podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 celkem 342, tj. 39,93 %.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hausbrunn na německé Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]