Staatz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Staatz
Staatz
Staatz
Staatz – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 246 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy
okres Mistelbach
Staatz
Staatz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 42,6 km²
Počet obyvatel 1 933 (2018)[1]
Hustota zalidnění 45,3 obyv./km²
Správa
Status městys
Oficiální web www.staatz.at
E-mail marktgemeinde@staatz.gv.at
Telefonní předvolba 02524
PSČ 2134
Označení vozidel MI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staatz (zastarale česky Stožec[2]) je bývalá obec s městskými právy, dnes městys v okrese Mistelbach v Dolních Rakousích. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Staatz leží ve Weinviertelu (vinné čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha obce činí 42,63 kilometrů čtverečních a 12,48 % plochy je zalesněna.

Obec sestává z katastrálních území: Ameis, Enzersdorf bei Staatz, Ernsdorf bei Staatz, Kautendorf, Staatz, Waltersdorf bei Staatz a Wultendorf.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostou obce je Leopold Muck, vedoucí kanceláře Johann Steiner.

Po obecních volbách v roce 2005 je v zastupitelstvu 21 křesel. Mandáty jsou rozděleny následovně: (ÖVP) 14, (SPÖ 7).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec vznikla osídlováním kolem hradu (dnešní hradní zříceniny). V letech 1645-1672 si nechal hrabě von Breuner vystavět na východním úpatí zámek, který přešel v roce 1807 do držení hraběcího rodu Colloredů a sňatkem hraběnky Idy Colloredo-Mansfeld (* 13. únor 1816, Staatz - † 3. června 1857, Staatz) s Alfonsem Giuseppem hrabětem z Collalta a San Salvatoru na rod Collaltů.[3] Po smrti Alfonse držel dolnorakouský majetek Ottaviano Antonio Collato e San Salvatore se svojí chotí Annou zu Solms-Hohensolms-Lich[4] a nakonec jejich nejmladší syn kníže Manfred Eduard s chotí Theklou princeznou zu Ysenburg und Büdingen.[5] Ten v roce 1911 propachtoval hospodářské dvory Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický se sídlem v Hodoníně (Aktiengesellschaft für Zuckerindustrie in Göding). Tíživá finanční situace po pozemkové reformě v Československu nakonec Manfreda donutila v roce 1936 k odprodeji veškerého dolnorakouského majetku „Akciové společnosti pro zemědělské závody ve Vídni”, který v konečném důsledku získala „Akciová společnost Gustav & Wilhelm Löw”.[6] Během arizace židovského majetku získala veškerý majetek společnosti «Gustav & Wilhelm Löw» s velkostatkem Staatz s pozemky v obcích: Staatz – Kautendorf, Ehrnsdorf, Enzersdorf, Kottingneusiedl, Rothenseehof a Wultendorf a statkem Záhorská Ves (Angern) Německá osídlovací společnost (Deutsche Ansiedlungsgesellschaft, DAG) v Berlíně. Zámek na konci války vyhořel.[7][8]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 žilo zde 2 125 obyvatel, 1981 2 059, 1991 měl městys 2 012 obyvatel, při sčítání lidu v roce 2001 zde bylo 2 065 a ke dni 1. dubnu 2009 je podle úřední evidence 2 032 obyvatel.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Na úpatí kopce je pořádán každoročně ve skalním jevišti letní festival. V roce 2008 v nádherné přírodní scenérii byl uveden velmi nákladný muzikál „Josef".

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 68, zemědělských a lesnických pracovišť v roce 1999 bylo 134. Počet výdělečně činných obyvatel v místě bydliště bylo v roce 2001 921, což je 45,85 %.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Staatz na německé Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
  3. Ida Gräfin von Colloredo-Mansfeld. geni_family_tree [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. Ottaviano Antonio von Collato und San Salvatore, Conte. geni_family_tree [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  5. Thekla Prinzessin zu Ysenburg und Büdingen. geni_family_tree [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. Peter Melichar, Stefan Eminger, Ernst Langthaler: Niederösterreich im 20. Jahrhundert: Wirtschaft, Böhlau Verlag Wien, 2008, S. 618.
  7. Gerhard Nowak: Jüdische Unternehmer im österreichisch – slowakischen Grenzgebiet Angern an der March – Záhorská Ves im 20. Jahrhundert, Wien, im Dezember 2012.
  8. Helmuth Hiemer: Heimat rund um Staatz, 1997, S. 150.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]