Schwarzenau (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schwarzenau
Schloss Schwarzenau.jpg
Poloha
Adresa Schwarzenau, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 33602
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Schwarzenau je zámek ve stejnojmenném městysu Schwarzenau v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.

Renesanční zámek je uprostřed městysu a obklopen zámeckým parkem. Dřívější vodní příkop je dnes vysušený.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně na stejném místě stál hrad Swarcenawe a byl poprvé zmíněný v roce 1150. Jeho stavebníkem byl v roce 1197 uvedený Pilgrim ze Schwarzenau, z družiny Hadmar II. z Kuenringu (1140-1217). Hrad byl původně vodní hrad se čtyřmi věžemi. Byl postavený na obranu staré cesty HornSchremsGmünd.

Držiteli byli lenní páni jako hrabě z Plain-Hardegg a hrabě z Görz-Tyrolska. V roce 1500 bylo panství zemského knížete.

Mezi lety 1580 a 1592 byl dnešní zámek postavený v renesančním slohu. Budoval se po částech. Stavebníkem byl Reichard Streun ze Schwarzenau (1538-1600), potomek pánů z Pilgrimu. Reichard byl na studiích v Padově a později působil jako diplomat a historiograf u dvora Matyáše Korvína (1443-1490). Styl stavby připomíná vily, které poznal v Itálii.

Až do roku 1636 zámek zůstal v držení rodiny "von Streun". V tomtéž roce bylo panství pro neutěšený finanční stav prodáno „Karlu Ulrici z Gänghofenu“. Právě v roce 1663 byl zámek na základě branné povinnosti útulkem před přibližujícími se Turky.

V roce 1664 „Georg Friedrich von Lindenspür“ koupil celé panství. Až do 20. století změnil zámek majitele, až došlo v roce 1939 k jeho konfiskaci. Po požáru v roce 1835 bylo východní křídlo zámku znovu postaveno. Také těžce poškozené jižní křídlo domu bylo rovněž restaurováno. Hodnotné štukové výzdoby provedené v 18. století v reprezentačních místnostech děkuje zámek „Františku Adamovi hraběti z Polheimu“.

Během druhé světové války byl využitý jako domov pro uprchlíky, potom byl převzatý Sovětským svazem. Tak jako v německém tak i v sovětském držení byl zámek postižen odcizením a přemístěním inventáře na jiná místa. Také část krovu shořela a příčky byly vytrhány.

Po uzavření Rakouské státní smlouvě přešel zámek do privátních rukou a byl znovu restaurován. Po roce 1991 byl opět přístupný pro veřejné výstavy.

Pozoruhodná na zámku je dvoupodlažní zámecká kaple, která sice v době poválečné okupace byla velmi poškozená, dnes je často využívána pro svatební veselky. Štukatérské práce prováděl Ital Giovanni Battista d'Allio v letech 17201732. Také nádherná prostranství, věže a v západním křídle zámku byla okrášlena štukovými výzdobami a vybavení, jako např. tzv. "herna" v severní věži je mramorovým sálem. Ale i pomocná budova jako dnešní zámecká vinárna, v dřívější jídelně pro honosné hostiny, byla vyzdobena štukovými ornamenty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Georg Binder: Die niederösterreichischen Burgen und Schlösser. Band 2. Hartleben, Wien 1925.
  • Hellmut Bornemann: Land an der Thaya. Geschichte, Kultur, Landschaft. Eine europäische Region zwischen Österreich und Mähren. Amalthea, Wien, München 2001, ISBN 978-3-85002-463-1.
  • Richard Kurt Donin: Venedig und die Baukunst von Wien und Niederösterreich. Verein für Landeskunde von Niederösterreich und Wien, Wien 1963.
  • Franz Eppel: Das Waldviertel. 4. Auflage. St. Peter, Salzburg 1966.
  • Laurin Luchner: Schlösser in Österreich I. Residenzen und Landsitze in Wien, Niederösterreich und dem Burgenland. Beck, München 1978, ISBN 3-406-04507-3.
  • Georg Clam Martinic: Österreichisches Burgenlexikon. 2. Auflage. Landesverlag, Linz 1992, ISBN 3-85214-559-7.
  • Franz N. Mehling (Hrsg.): Knaurs Kulturführer in Farbe. Österreich. Droemer Knaur, München [u.a.] 1977, ISBN 3-426-04595-8.
  • Walter Pongratz: Burgen und Schlösser - Litschau, Zwettl, Ottenschlag, Weitra. Birken-Verlag, Wien 1971.
  • Gerhard Reichhalter, Karin und Thomas Kühtreiber: Burgen. Waldviertel und Wachau. 1. Auflage. Schubert und Franzke, St. Pölten 2001, ISBN 3-7056-0530-5.
  • Gerhard Stenzel: Von Schloß zu Schloß in Österreich. Kremayr & Scheriau, Wien 1976.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schloss Schwarzenau na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Schwarzenau Seznam hradů a zámků v Rakousku