Paseka (Radkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paseka
Dům
Dům
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 24 (2011)
Domů 13
Lokalita
PSČ 391 31
Obec Radkov
Okres Tábor
Katastrální území Radkov u Tábora (5,38 km²)
Zeměpisné souřadnice
Paseka
Paseka
Další údaje
Kód části obce 137944
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paseka (německy Paseka) je místní část obce Radkov v okrese Tábor. V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.[1] Jedná se původně o zemědělskou osadu nedaleko Tábora založenou začátkem 15. století, se dvorem, jenž se nazýval ještě v roce 1421 Černohlav.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1423.[2] Dvůr drželi původně páni z Rožmberka a prodali jej v roce 1464 Janovi z Miličína. V 16. století měla ves v zástavě obec Táborská]] a byli tu 4 „osedlí“.

V roce 1552 koupil Paseku Zikmund z Malovic. V 17. století byl zde vybudován samostatný poplužní dvůr, na němž se připomíná v roce 1642 Alžběta Anežka Malovcová, rozená Tomková z Čejkova. Roku 1668 sídlil na statku Jiří Mařan Bohdanecký z Hodkova se svojí ženou, rozenou Bervidovou ze Sedlečka a po nich následoval Karel Maxmilian Kořenský z Terešova. Ten ovšem prodal 7. ledna 1678 Paseku „…s lidmi osedlými i neosedlými, odjinud propuštěnými a k témuž statku přináležijícími i sběhlými, odkudž žádný se nevymiňuje, mimo čeládky, která ne odtud, ale z Chlumečku pochází…“ za 4000 zlatých subpřevoru konventu kláštera augustiniánů v Táboře. V červenci 1681 koupila od Augustiniánů ves Mikuláš z Weitmüllerů za 4800 zlatých.

Dále se zde vystřídali Adrian z Weitmülleru (1690), Samuel Černický se svojí ženou Křemenovou ze Sedlečka (1697), kteří na statku konali „adamitské bohoslužby“ a Kryštof Albert Kořenský z Terešova (1701). V roce 1738 koupil Paseku hrabě Václav Hynek Deym ze Stříže a připojil ji k chotovinskému panství. V osadě ustavil rychtářem Františka Bukvaje (Buquoy) z Radkova, jenž na usedlosti čís. 3 založil pivovar, který však již začátkem 19. století přestal fungovat a zanikl.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • U komunikace na Radkov se mezi vzrostlými stromy nachází kamenný kříž. V horní části kříže jsou patrné stopy po úchytech, ale původní tělo Krista je v současné době vyměněné.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 216. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Berwid-Buquoy, Jan: Neznámá země Československo - Jižní Čechy (přednáškový cyklus), FU Berlin, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975
  • Cikhart, Roman: Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný, Tábor 1922

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]