Moháč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moháč
Mohács
Letecký snímek
Letecký snímek
Moháč – znak
znak
Moháč – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška82 m n. m.
Časové pásmoUTC+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaBaranya
OkresMoháč
Moháč
Moháč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha112,23 km²
Počet obyvatel19 049 (2009)
Hustota zalidnění169,7 obyv./km²
Správa
StarostaJózsef Szekó
Oficiální webwww.mohacs.hu
Telefonní předvolba069
PSČ7700
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moháč (maďarsky Mohács) je město v jižním Maďarsku jižně od Budapešti (196 km) a od Segedínu (156 km) a Debrecínu (400 km) (blízko hranic s Chorvatskem a Srbskem). Patří k župě Baranya. Město má rozlohu 112,23 km².

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je slovanského původu a odkazuje na sloveso máchat, resp. slovanský kořen mъchъ.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických průzkumů žili lidé na území dnešního Moháče a okolí již v pravěku. Nalezeny byly základy domů a hromady mědi, bronzu a železa. V dobách Římské říše městem procházela důležitá obranná linie Limes Romanus, která se táhla při Dunaji, který představoval hranici impéria. První připomínka sídla ve středověku pochází z roku 1093. Místní se živili především rybolovem a chovem dobytka.

Bitva u Moháče[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Moháče.

U města se 29. srpna 1526 odehrála velmi významná bitva mezi poraženými uhersko-českými vojenskými oddíly a mnohem silnějšími a vítěznými tureckými vojsky, po které zahynul Ludvík Jagellonský, král uherský a český, který se v ní (za podpory dalších zemí) neúspěšně pokusil zastavit tureckou expanzi do nitra uherské části své říše. Z bitvy utekl, avšak cestou se utopil v bažině. Tím se otevřela cesta Habsburků na český trůn a Turci během 16. století rozšířili své území o Panonii, většinu Uherska, dnešní Maďarsko.

Takzvaná „druhá bitva u Moháče“ (1687) se ve skutečnosti odehrála více než 40 km odtud u Nagyharsány.

V letech 19181921 byla v Moháči, stejně jako v celém jihu dnešního Maďarska, přítomná srbská, resp. jugoslávská královská armáda. Bylo také součástí krátkodobě existující republiky Baranya-Baja. Po finalizaci státních hranic mezi Maďarskem a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců je značná část místních Srbů vystěhovala na jih.

Během závěru druhé světové války se u Moháče nacházel pontonový, resp. dřevěný most, který využívala Rudá armáda při postupu Evropou.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 zde žilo 18 884 obyvatel. Ti se drtivou většinou hlásí k maďarské národnosti, zastoupena je i německá a chorvatská menšina. Hlavní organizací chorvatského obyvatelstva v Moháči je taneční soubor Zora.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Je zde textilní, strojírenský, dřevozpracující průmysl. Vyrábějí se zde dřevěné desky, pro které se spotřebovává dřevo v nedalekých lužních lesích. Moháč je znám také svým karnevalem. Hlavní pamětihodností je místní kostel Zvěstování Panny Marie (maďarsky Fogadalmi templom), který byl dokončen roku 1940.

Do města vede železniční trať z maďarského města Villány.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]