Almoš Arpádovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: uherského náčelníka Almoše.
Almoš Arpádovec
nitranský vévoda a král chorvatský
Koloman přikazuje oslepit Almoše
Koloman přikazuje oslepit Almoše
Narození 1074/1075?
Úmrtí 1127/1129?
Konstantinopol
Pochován katedrála v Székesfehérváru
Manželky Předslava Kyjevská
Potomci Adléta Arpádovna
Béla II. Uherský
Hedvika Uherská
Dynastie Arpádovci
Otec Gejza I. Uherský
Matka Synadene Byzantská

Almoš Arpádovec (1074/1075?1127/1129?) byl uherským princem, od roku 1084 chorvatským vévodou a následně v letech 10911093 chorvatským králem. Almoš byl také posledním nitranským knížetem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se z manželství uherského krále Gejzy I. s řeckou princeznou Synadene,[1] dcery Theodula Synadenose a zřejmě také neteří byzantského císaře Nikephora III.

Po smrti krále Štěpána II. Chorvatského († 1091) žádala královna Jelena, která se cítila v ohrožení, svého bratra Ladislava I. o pomoc. Ten přitáhl se svým vojskem, osadil Chorvatsko a ustanovil Almoše králem. V létě téhož roku se musel Ladislav I. vrátit zpět do Uher, aby zde čelil vpádu Kumánů. Chorvaté, kterým se dosazený mladičký král nezamlouval, využili situace a králem zvolili Petra Svačiće. Almošovi zůstal jen titul chorvatského krále, protože jeho strýci se podařilo ovládnout pouze část Slavonie, kterou připojil k Uhersku. Roku 1095 se na uherský trůn dostal Almošův polorodý bratr Koloman. Almoš zpochybňoval jeho právo na nástupnictví a postavil se proti němu do opozice..

21. srpna 1104 se Almoš oženil s Předslavou, dcerou kyjevského knížete Svjatopolka II., s níž měl tři děti. Roku 1113 jej i jeho nejstaršího syna nechal Koloman v bojích o moc oslepit a uvěznit. Důvodem byla Álmošova setrvávající opozice proti králi a Kolomanovy obavy, aby nebylo ohroženo následnické právo jeho vlastního syna Štěpána.

... protože byl s ním příbuzný, nesáhl mu na život, ale zbavil ho pouze zraku, aby nemohl nosit korunu svatého krále...
— Dubnická kronika[2]

Almošovi se podařilo uprchnout a zemřel na byzantském dvoře, syn Béla se stal roku 1131 uherským králem a o šest let později nechal otcovy ostatky pohřbít v katedrále v Székesfehérváru po boku předků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Álmos (Kroatien) na německé Wikipedii a Álmoš (Nitra) na slovenské Wikipedii.

  1. www.mek.oszk.hu
  2. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice : Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 87.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava : Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)  
Předchůdce:
Ladislav I.
Znak z doby nástupu Chorvatský král
10911093
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petar Svačić
Předchůdce:
Ladislav I.
Znak z doby nástupu Nitranský kníže
1095 - 1108
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-