Petr Svačić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petr Svačić
Pomník krále Petra Svačiće na plošině Miljevci nad ostrovem Visovac (národní park Krka)
Pomník krále Petra Svačiće na plošině Miljevci nad ostrovem Visovac (národní park Krka)
Úmrtí1097
Petrova Gora
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Svačić někdy také Snačić (chorvatsky Petar Svačić, † 1097) byl chorvatský šlechtic pravděpodobně z rodu Kačićů.[1][2] Od roku 1093 až do své smrti byl chorvatským králem a zároveň posledním etnickým Chorvatem, který vládl ve středověkém Chorvatském království.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho původu a o životě až do jeho nástupu na trůn není mnoho známo. Zřejmě pocházel z města Kamičak. Za panování krále Dimitrije Zvonimira měl pravděpodobně hodnost bána.[3]

Na krále byl Petr Svačić korunován v roce 1093. Jeho sídlo bylo v pevnosti Knin.

Podařilo se mu vojensky porazit uherského krále Almoše, který vládl Slavonsku v letech 1091 až 1095. Nástupcem krále Ladislava I. byl Koloman, který s vojskem vytáhl proti Petru Svačićovi. Ten byl květnu 1097 zabit v bitvě u Gvozdu. Od té doby se tato oblast nazývá Petrova Hora.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Smrt Petra Svačiće (historizující obraz Otona Ivekoviće)

Chorvatský skladatel Josip Mandić v roce 1903 zkomponoval operu „Petar Svačić“.

Rakousko-chorvatská spisovatelka Paula von Preradović, tvůrkyně rakouské hymny, napsala ve své Královské legendě v roce 1950 o Petru Svačićovi následující verše: „Kačićové jsou mocný a divoký kmen. Vládli moři a bylo těžké odolat jejich hněvu. Ale Maďaři přišli, zrádní jako větrná nevěsta. […] V lesní rokli leží tisíc mrtvých, zticha v krvi, dalších tisíc a jeden, Petr, král kmene Kačićů, Petr, poslední král Chorvatů.“[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petar Svačić na německé Wikipedii.

  1. Dragutin Pavličević, Povijest Hrvatske (Die Geschichte Kroatiens). Zagreb, 2007
  2. http://www.hsp1861.hr/vijesti8/27082006-1.html
  3. Croatian Academy of America (Hg.): Journal of Croatian Studies 27, 1986, S. 139.
  4. http://www.wolfgangpav.com/preradovic--bahr.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]