Dimitrij Zvonimír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dimitrij Zvonimír Chorvatský
Portrét
Úmrtí 20. dubna 1089
Knin
Pohřben Knin
Potomci Radovan Chorvatský a Klaudie Chorvatská
Otec Štěpán Světoslavić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Král Dimitrij Zvonimír, či jen Zvonimír (chorvatsky Zvonimir či Dmitar Zvonimir, nebo Dimitrije Zvonimir, latinsky Demetrius, též Demetrius Zvonimirus/Sunimirio, † 20. dubna 1089) byl od roku 1075 až do své smrti králem středověkého Chorvatského království. Byl posledním (či předposledním) chorvatským králem z domácí dynastie Trpimírovců, který panoval nad celým Chorvatským královstvím.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Zvonimír (lze se také setkat s variantami Suinimir, Suenimir, Zolomer, Zorobel ad.) pocházel z chorvatského rodu Trpimírovců. Byl nejprve zemským bánem Slavonie ve službách krále Štěpána I. Chorvatského a poté se stal chorvatským knížetem ve službách krále Petra Krešimíra IV. Ten před svou smrtí v roce 1074 Zvonimíra určil za svého nástupce. Zvonimír na trůn nastoupil na jaře roku 1075.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Darovací listina krále Zvonimíra (11. století)

Zvonimír byl korunován 8. října 1075 v bazilice svatých Petra a Mojžíše v Solinu z rukou Gebiza, zmocněnce papeže Řehoře VII. Své královské sídlo měl v Kninu, který dodnes nese přídomek „město krále Zvonimíra“.

Patřil mezi spojence papeže, zaváděl Gregoriánské reformy a během svého panování zrušil otroctví. Zároveň bojoval jako spojenec Normanů s Byzantskou říší.

V roce 1089 požádal papež Urban II. Zvonimíra o vojenskou podporu v boji proti Seldžukům u Konstantinopole. Zvonimír svolal sabor (shromáždění) na chorvatském Kosově poli poblíž Kninu, aby podpořil papežské vojsko, zemřel však ještě během shromáždění.

Ohledně jeho úmrtí existují dvě verze: jedna říká, že se stal obětí spiknutí a byl zavražděn,[1] druhá hovoří o přirozené smrti.


Rodina a rodové svazky[editovat | editovat zdroj]

Sňatek krále Zvonimíra s Helenou, Celestin Medović

V roce 1063 se Zvonimír oženil se svou vzdálenou příbuznou, uherskou princeznou Helenou Spanilou (chorv. Jelena lijepa), sestrou králů Gejzy I. a Ladislava I. Tímto sňatkem se Zvonimír dostal do rodové blízkosti s panovnickými rody Uherského království, ale také Polska, Dánska, Bulharska a Byzance.

Helena přivedla na svět dvě děti: syna Radovana, jenž však zemřel ještě za života svého otce a dceru Klaudii, která se později vdala za vojvodu Vinihu z rodu Lapčanů.

Krátce po Zvonimírově smrti vznikla Bašská tabulka, kulturně a historicky významný artefakt, který odkazuje na krále a některé další urozené osoby 11. století.

Podobná hesla[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Edgar Hösch: Geschichte der Balkanländer. 4. Auflage. Verlag C. H. Beck, München 2002, ISBN 3-406-49019-0 (Beck’s Historische Bibliothek.)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Petr Krešimír IV.
Znak z doby nástupu Chorvatský král
Dimitrij Zvonimír
10751089
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Štěpán II.