Uroš I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Uroš I.
srbský veliki župan'
Doba vlády 11121145
Narození před 1083
Úmrtí 1145
Předchůdce Vukan
Nástupce Uroš II.
Potomci Helena Srbská, Uroš II of Rascia, Beloš Vukanović, Desa, Marie Srbská a Zavida
Rod Vukanovićové
Otec Marko

Uroš I. či Uroš I. Vukanovič (srbsky: Урош I Вукановић) byl srbský velkožupan v letech 11121145.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Uroš I. byl synem Marka, bratra srbského velkoknížete Vukana, jenž přísahal věrnost Konstantinu Bodinovi, velkoknížeti Duklje, čímž se stal jeho vazalem.[1] Marko, jako subordinovaný vládce, prý získával své příjmy ze zemí na severu Rašky, které hraničily s Královstvím uherským.[2] Samo jméno Uroš, je pravděpodobně odvozeno z maďarského slova úr znamenajícího „dominus“ či „princeps“, jež je překládáno do slovanského 'Prvoslav' či 'Primislav', jak je vidět v případě Uroše II. ve slovanských pramenech.[3] Existuje možnost, že se Marko oženil s uherskou ženou.[3]

Válka s Byzancí[editovat | editovat zdroj]

Roku 1092 porazilo srbské vojsko byzantskou armádu vedenou dračským guvernérem, vyslaným císařem Alexiem Komnénem. V roce 1093 vedl již větší, posílené byzantské vojsko Alexios osobně a táhl směrem na Rašku, ale Vukan se o tažení doslechl a urychleně se snažil dosáhnout příměří. Alexios jej rychle přijal, neboť mu vyvstaly nové problémy na východě, kde pronikali Kumáni až k Adrianopoli. Jakmile však císař opustil oblast, porušil Vukan příměří, dobyl povodí Vardaru a zmocnil se měst jako Vranje, Skoplje a Tetovo. V roce 1094 či 1095 pochodoval císař se svým vojskem opět na Srby a dobyl Lipljan, tentokrát se s ním Vukan setkal ve stanu a ponechal mu dvacet rukojmích, včetně Uroše I. a Štěpána Vukana, na potvrzení mírové přísahy.[4] Uroš byl poprvé zmíněn v soudobé Alexiádě Anny Komnénovny, spisu o vládě jejího otce, byzantského císaře Alexia I. Komnéna.

Po smrti Vukana roku 1112 usedl Uroš na velkoknížecí stolec.[5]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

pravděpodobně také syn Uroše:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uroš I of Rascia na anglické Wikipedii.

  1. The early medieval Balkans, p. 223
  2. Živković, hipoteza, p. 11
  3. a b Živković, hipoteza, p. 13
  4. The early medieval Balkans, p. 226
  5. Zivkovic, hipoteza, p. 15

Prameny a literatura[editovat | editovat zdroj]