Uroš I.
| Uroš I. | |
|---|---|
| srbský velkožupan | |
| Doba vlády | 1112–1145 |
| Narození | před 1083 |
| Úmrtí | 1145 |
| Předchůdce | Vukan |
| Nástupce | Uroš II. |
| Potomci | Helena Srbská, Uroš II. Srbský, Beloš Vukanović, Desa, Marie Srbská a Zavida |
| Rod | Vukanovićové |
| Otec | Marko |
| Příbuzní | Vukan (strýc) Alžběta Uherská a Velkopolská, Gejza II. Uherský, Ladislav II. Uherský[1], Štěpán IV. Uherský[1] a Žofie Uherská (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uroš I. či Uroš I. Vukanovič (srbsky: Урош I Вукановић; před 1083 – 1145) byl srbský velkožupan v letech 1112–1145.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Uroš I. byl synem Marka, bratra srbského velkoknížete Vukana, jenž přísahal věrnost Konstantinu Bodinovi, velkoknížeti Duklje, čímž se stal jeho vazalem.[2] Marko, jako subordinovaný vládce, prý získával své příjmy ze zemí na severu Rašky, které hraničily s Královstvím uherským.[3] Samo jméno Uroš, je pravděpodobně odvozeno z maďarského slova úr znamenajícího „dominus“ či „princeps“, jež je překládáno do slovanského 'Prvoslav' či 'Primislav', jak je vidět v případě Uroše II. ve slovanských pramenech.[4] Existuje možnost, že se Marko oženil s uherskou ženou.[4]
Válka s Byzancí
[editovat | editovat zdroj]Roku 1092 porazilo srbské vojsko byzantskou armádu vedenou dračským guvernérem, vyslaným císařem Alexiem Komnénem. V roce 1093 vedl již větší, posílené byzantské vojsko Alexios osobně a táhl směrem na Rašku, ale Vukan se o tažení doslechl a urychleně se snažil dosáhnout příměří. Alexios jej rychle přijal, neboť mu vyvstaly nové problémy na východě, kde pronikali Kumáni až k Adrianopoli. Jakmile však císař opustil oblast, porušil Vukan příměří, dobyl povodí Vardaru a zmocnil se měst jako Vranje, Skoplje a Tetovo. V roce 1094 či 1095 pochodoval císař se svým vojskem opět na Srby a dobyl Lipljan, tentokrát se s ním Vukan setkal ve stanu a ponechal mu dvacet rukojmích, včetně Uroše I. a Štěpána Vukana, na potvrzení mírové přísahy.[5] Uroš byl poprvé zmíněn v soudobé Alexiádě Anny Komnénovny, spisu o vládě jejího otce, byzantského císaře Alexia I. Komnéna.
Po smrti Vukana roku 1112 usedl Uroš na velkoknížecí stolec.[6]
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- Uroš II., srbský župan
- Helena, manželka uherského krále Bély II.
- Marie, manželka znojemského knížete Konráda II., matka Konráda II. Oty – českého knížete a Heleny Znojemské – polské kněžny
pravděpodobně také syn Uroše:
- Zavida, zahumlejský župan, otec Štěpána Nemanji
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uroš I of Rascia na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FINE, John Van Antwerp. The Early Medieval Balkans: A Critical Survey from the Sixth to the Late Twelfth Century. [s.l.]: University of Michigan Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-472-08149-7.
- Anna Comnena, The Alexiad Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine., přeložila Elizabeth A. Dawes v roce 1928
- John Kinnamos, The Deeds of John and Manuel Comnenus, přeložil C.M. Brand (New York, 1976). ISBN 0231-040806
- Imperii Graeci Historia, ed. Hieronymus Wolf, 1557, v řečtině s paralelním latinským překladem. (PDF of 1593 reprint)
- Андрија Веселиновић, Радош Љушић – Српске династије, Нови Сад – Београд 2001, 32.
- Тибор Живковић – Портрети српских владара (IX – XII век), Београд 2006, str. 127–132.
- Živković Tibor, 2005, br. 52, str. 9–22, Jedna hipoteza o poreklu velikog župana Uroša I
