Keszthely

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Keszthely
Centrum města
Centrum města
Keszthely – znak
znak
Keszthely – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaZala
OkresKeszthely
Keszthely
Keszthely
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha75,98 km²
Počet obyvatel19 387 (2018)[1]
Hustota zalidnění255,2 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Keszthely [kesthej] (česky Blatenský Kostel)[zdroj?] je okresní město ležící v župě Zala v Maďarsku. Žije zde 20 116 obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží na západním okraji severního břehu Balatonu. Blízkými sídly jsou města Hévíz a Balatonszentgyörgy.

Panorama Balatonu a Keszthely
Panorama Balatonu a Keszthely

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je slovanského původu a odkazuje na slovo kostel nebo kostelec. V češtině se občas objevuje i název Blatenský kostel, který na původ názvu odkazuje, stejně jako na blízkost k jezeru Balaton, resp. Blatenskému jezeru. Postupem času byl k názvu připojen maďarský sufix -hely označující místo (např. Dunaszerdahely pro Dunajskou Stredu apod.)

Do chorvatštiny byl název přijat jako Kestel (ačkoliv chorvatština nesdílí se západoslovanskými jazyky označení kostel pro křesťanskou církevní stavbu). Případně se také ještě objevuje název v podobě Monoštor.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místo bylo obydlené již v neolitu. V jeho blízkosti bylo odhaleno pohřebiště z doby Laténské kultury, jednalo se nejspíše u pohřebiště keltské. V době Římské říše bylo obchodním centrem. Ačkoliv stálo sídlo mimo pohraniční linie (limes), nacházela se v jeho blízkosti pevnost (Keszthely-Fenékpuszta).

První písemné zmínky o městě pocházejí z roku 1247. Od roku 1421 bylo Keszthely městem s tržními právy. V 15. století zde žilo asi tisíc lidí, nejednalo se však o období idylické; docházelo k častým střetům mezi jednotlivými vlastníky pozemků, které přerůstaly až v násilnosti.

Jeho růst přerušily turecké války, které měly nejprve podobu ojedinělých vpádů. Pleněno bylo v letech 1532 v souvislosti s tureckým postupem na Vídeň a poté ještě jednou roku 1548. Turci nicméně Keszthely nikdy neobsadili. Na počátku 17. století zde nechal rod Pethő postavit pevnost, ta sloužila pro obranu a hlídání frontové linie s Turky okupovaným zbytkem Uher. Stráže, které v pevnosti působily, platil buď král, nebo rod Pethőů. Ještě v roce 1650 provedli Turci další nájezd na město, nicméně neúspěšný.

Krátce po té, během období Rákocziho vzpoury, drželi v letech 17051709 Keszthely kuruci.

Teprve až v 18. století se původně zpustošené město dočkalo rozvoje. O ten se postarala rodina velkostatkářů Festeticsů (původem z dnešního Chorvatska), kteří v roce 1739 koupili od Jánose Pethő rozsáhlé pozemky. Postavena zde byla nejprve nemocnice, později i zemědělská škola (Georgikon), která měla vychovávat nové učně pro rozsáhlé panství. V ní je dnes umístěno muzeum, připomínající roli rodu Festeticsů v budování města. V roce 1775 již ve městě žilo na dvě stě řemeslníků sdružených do 12 cechů. V původním úsilí Kryštofa (Kristóf) pokračoval jeho syn Jiří (György) a na počátku století devatenáctého i jeho syn, Ladislav (László). Ten nechal postavit most; postupný rozvoj turistiky a především přítomnost Blatenského jezera (Balatonu) však umožnila městu další růst. Na počátku 19. století zde žilo asi sedm tisíc lidí.

V druhé polovině 19. století se obci nicméně vyhnula hlavní jižní dráha, která byla postavena z Budapešti do města Nagykanizsa a dále na území dnešního Chorvatska a k jaderskému pobřeží. Keszthely nakonec získal regionální dráhu z obce Tapolca. Období rozvoje průmyslu tak město zmeškalo. Pro jeho rozvoj tak bylo možné pouze posilovat roli v oblasti lázeňství a nebo školství. V 80. letech 19. století vypracoval architekt Viktor Rumpelmayer územní plán, který počítal s dalším šířením města. V roce 1884 byla otevřena zdejší průmyslová škola a roku 1892 potom také gymnázium.

Mezi dvěma světovými válkami získaly pověst „města důchodců“. V roce 1925 zde stálo již pět hotelů, dvě kavárny, deset restaurací a 11 hospod. Postaveno bylo rovněž sanatorium.

V závěru druhé světové války bylo zřízeno ve městě židovské ghetto. Několik set místních Židů bylo odesláno transporty do vyhlazovacích táborů. Dne 29. března 1945 byly Keszthely osvobozeny Rudou armádou. Válečné události neznamenaly pro město větší škody na budovách nebo infrastruktuře.

V roce 1950 byla provedena administrativní reforma Maďarska. Keszthely se staly součástí veszprémské župy. Z počátku se moderní výstavba a rozvoj městu spíše vyhýbaly. Panelová sídliště byla realizována až v 70. letech. Obyvatelstvo živil rozvíjející se textilní průmysl, rozvoj ale myslel i na turistiku. Proto byl postaven také nový moderní hotel s kapacitou 480 lůžek. Starší ubytovací zařízení byla renovována a přibyly také motely. Od roku 1979 je město součástí župy Zala. Dnes je z ekonomického hlediska hlavním zaměstnavatelem turistika (resp. služby) a v menší míře potravinářský průmysl. Stojí zde např. mlékárna a pekárna.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V samotném městě se nachází řada zajímavých staveb a objektů, mnohé z nich jsou památkově chráněné. Symbolem města je zámek, který se nachází v jeho centru. Kromě řady historických objektů v samotném středu Keszthely má město také i svojí promenádu na břehu Blatenského jezera.

Zámek Festetics[editovat | editovat zdroj]

Stavba barokního zámku Festetics byla zahájena v roce 1745 a trvala více než jedno století. Další etapy výstavby pak následovaly od 80. let 19. století, dokončena byla až po smrti hlavního architekta Viktora Rumpelmayera (1830-1885). Zámek se stovkou místností a neobarokní branou a věží patří mezi tři nejrozsáhlejší stavby v Maďarsku. Jeho součástí je také zámecký park, který zabírá prostor západně a severozápadně od původní budovy. Zámecká knihovna uchovává cenné rukopisy a vzácné bibliofilie. Na rozdíl od svého okolí nebyl zámek poničen během druhé světové války. Od roku 1974 v něm sídlí muzeum Helikon.

Monumentální hrobka rodu Festeticsů se nachází na místním hřbitově, v jeho jižní části.

Železniční muzeum[editovat | editovat zdroj]

Kromě zde uvedeného stojí v Keszthely také muzeum, zasvěcené dějinám železniční dopravy.

Muzeum Balatonu[editovat | editovat zdroj]

Muzeum, zasvěcené Blatenskému jezeru, se nachází v jižní části města. Zřízeno bylo v roce 1898. Zahrnuje část, která se věnuje geologii a archeologii, dále jsou v něm historické sbírky.

Szendreytelep[editovat | editovat zdroj]

Dochován je rovněž i dům Júlie Szendrey, ženy Sándora Petőfiho. Lokalita (tzv. Szendreytelep) je umístěna jihozápadně od středu města.

Parky a zeleň[editovat | editovat zdroj]

Kromě již zmíněného zámeckého parku Festeticsova zámku, který svojí velikostí zasahuje až mimo samotné město, se zde nachází i několik dalších parků. Jedná se např. o Alžbětiny sady (maďarsky Erszébet-liget), umístěné v prostoru mezi nábřežní promenádou a železniční tratí, dále park Helikon, umístěný v prostoru mezi tratí a středem města. V okolí města se nachází početné lužní lesy.

Školství[editovat | editovat zdroj]

S odkazem na historickou tradici vzdělávání v oblasti zemědělství sídlí v Keszthely Zemědělská fakulta Panonské univerzity. V lokalitě Szendreytelep u města se nachází také jezdecká škola.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do města vedou silnice celostátního významu č. 71 a 75. Severně a východně od města je veden také silniční okruh, který zamezuje tranzitní dopravě provoz skrz střed města. Jižně od Keszthely se nachází mimo jiné také dálnice M76, která nicméně do samotného města nesměřuje. Historický střed města, hlavně potom Hlavní náměstí maďarsky Fő tér) je upraven jako pěší zóna a je zde vyloučena automobilová doprava. Autobusové nádraží se nachází v blízkosti železniční stanice.

Městem prochází železniční trať Balatonszentgyörgy – Tapolca. Stojí zde jediné hlavní nádraží. Trať je vedena po břehu Blatenského jezera.

V letních měsících je do města možné také doplout lodí. Provozovány jsou výletní linky do okolních letovisek.

Nedaleko od města se nachází mezinárodní letiště Hévíz–Balaton.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Keszthely na německé Wikipedii.

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
  2. Sibling Cities [online]. Alanya Önkormányzata [cit. 2008-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-31. (angol) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]