David Schwarz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
David Schwarz
David Schwarz
Narození 7. prosince 1850
Keszthely
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. ledna 1897 (ve věku 46 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí srdeční selhání
Děti Vera Schwarz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vzducholoď Davida Schwarze

David Schwarz (7. prosince 1850, Keszthely13. ledna 1897, Vídeň[1]) byl chorvatský průkopník letectví židovského původu. V roce 1896 postavil první celokovovou ztuženou vzducholoď.

Život[editovat | editovat zdroj]

David Schwarz byl obchodníkem se dřevem a velkou část svého života prožil v tehdy rakousko-uherském Záhřebu. Ačkoli neměl žádné zvláštní technické vzdělání, zabýval se vývojem různých technických vylepšení dřevoobráběcích strojů.

Počátkem 80. let 19. století musel dohlížet na těžbu dřeva v nově zakoupeném lese, bydlel tedy v blízkém srubu. Těžba se však neustále protahovala a Schwarz musel zůstat i přes zimu. I díky impulzu své ženy Melanie se David Schwarz začal zajímat o vzduchoplavbu a rozhodl se postavit vlastní vzducholoď. Sehnal si tedy všechnu dostupnou technickou literaturu po celém Záhřebu a po zimní večery ve srubu studoval.

Věděl, že pokud má být vzducholoď doopravdy řiditelná, musí mít pevnou konstrukci. Návrh vzducholodi nabídl rakousko-uherskému ministerstvu války, vzbudil sice zájem, ale pro nedostatek financí byla podpora projektu odmítnuta. Ruský vojenský atašé, technicky vzdělaný člověk, doporučil Schwarzovi, aby návrh vzducholodi představil v Sankt-Petěrburgu. Zde na návrhu pracoval dva roky. Schwarz i jeho žena tvrdili, že v roce 1893 provedli zkušební let, avšak to není spolehlivě doloženo. Není znám ani přesný důvod, proč se Schwarz poté přesunul do Německa.

V Německu Schwarz hledal vhodného zpracovatele hliníku. Základem jeho letounu byl totiž důmyslný systém žeber a nosníků vyrobených z hliníkové slitiny (duralu), který byl potažen hliníkovou fólií síly 0,18 - 0,2 milimetru. Trup byl rozdělen na 13 oddílů, takže lodi i při poškození některého z nich nehrozil pád, nejen proto Schwarz našel podporu u německé vlády.

Zde se Schwarz spojil s průmyslníkem Carlem Bergem, ten viděl ve vzducholodi možnost rozvoje své firmy díky budoucím armádním zakázkám. Konstruktéři firmy dále rozvíjeli Schwarzovy plány, podle nichž pak továrna v Werdohl-Evekingu vyráběla nosníky a žebra. V konstrukci Schwarzovi velmi pomáhal i major Hans Gross.[2]

Vyrobené díly byly pod dohledem Schwarze převáženy do hangáru v Berlíně Tempelhofu. Zde se vzducholoď sestavovala. O vzducholoď jevila zájem armáda, zajímavostí je, že ta samá armáda před dvěma lety zamítla návrh vlastního generála Zeppelina na stavbu řiditelné vzducholodi.[2]

V létě roku 1896 byla vzducholoď dokončena, a na první let se měl přijet podívat i císař Vilém, který se o projekt osobně zajímal a hangár několikrát navštívil. Datum startu bylo stanoveno na 27. září 1896, císař však nepřijel a let byl zrušen.

První doložený pokus o vzlétnutí se uskutečnil 8. října 1896.[3] Použitý plyn však nebyl dostatečně čistý a díky jeho nižší nosnosti vzducholoď vzlétla jen několik metrů a provedla tak jen zkoušku motorů při upoutání na lanech. Bylo rozhodnuto o jejím naplnění kvalitnějším plynem a nových testech.

Schwarz byl v období let 18921896 velmi často na cestách; protože byl také silný kuřák jeho zdraví bylo silně podlomeno. Vynálezce zemřel 13. ledna 1897 na srdeční infarkt ve Vídni na cestě z restaurace „Zur Linde“[4] v době, kdy už jeho vzducholoď byla zhruba dokončena. Krátce před smrtí obdržel zprávu o tom, že vzducholoď je připravena k naplnění.

Nedočkal se tedy zkušebního letu na poli v Tempelhofu 3. listopadu 1897. Jeho žena dlouhou dobu sháněla zkušebního pilota, nakonec vzducholoď pilotoval nezkušený Ernest Jagles. Let probíhal zpočátku velmi dobře. Vzducholoď vystoupala v několika kruzích výšky 460 metrů. Prováděla požadované obraty, což z hlediska ovladatelnosti vyžadovala armáda. Poté však sklouzl řemen z náhonu jedné vrtule. Jagles ztratil kontrolu, zpanikařil a začal příliš rychle odpouštět plyn. Vzducholoď prudce narazila do země a ze stroje zůstaly trosky.

Jagles přežil bez vážnějších zranění. Schwarzova žena neprosadila další pokračování projektu i když první reakce armády na pokus byly příznivé. Ferdinand von Zeppelin, očitý svědek prvního letu, koupil od Schwarzovy vdovy za 15 tisíc marek patenty a plány na stavbu a sám začal rozvíjet vývoj a výrobu vzducholodí, které později nesly jeho jméno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. a b http://web.archive.org/web/20010412033403/http://www.geocities.com/pentagon/bunker/5294/airconst.html The Construction and Testing of the Airship
  3. http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2005062225 www.21.stoleti.cz
  4. http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/310406 www.rozhlas.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]