Grigorij Zinovjev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Grigorij Jevsejevič Zinovjev
Grigorii Zinovieff 1920.jpg
Narození 11.jul. / 23. září 1883greg.
Kropyvnyckyj
Úmrtí 25. srpna 1936 (ve věku 52 let)
Moskva
Příčina úmrtí poprava zastřelením
Místo odpočinku Donský hřbitov
Alma mater Bernská univerzita
Zaměstnavatel Kazaňská univerzita
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv, rusky Григорий Евсеевич Зиновьев; 23. září 1883 jako Hirsch Apfelbaum (Гирш Апфельбаум), známý také pod jménem Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Овсей-Гершон Аронович Радомысльский)[1] v Jelizavetgradu, Ruské impérium25. srpna 1936, Moskva, SSSR) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek.

Revolucionářská činnost[editovat | editovat zdroj]

Řečnící Zinovjev

Grigorij Zinovjev se narodil chudým židovským zemědělcům. Studoval filosofii, literaturu a historii. Zajímal se o politiku, a připojil se k Ruské sociálně demokratické dělnické straně (RSDDS) v roce 1901. Po jejím rozdělení v roce 1903 přilnul k bolševikům. Mezi roky 1903 a pádem Ruského impéria v únoru 1917 byl významným bolševikem a jedním z Leninových nejbližších lidí. V roce 1907 byl zvolen do ústředního výboru. Zinovjev zůstal Leninovým stálým pobočníkem a představitelem v různých socialistických organizacích až do roku 1917.

Revoluce[editovat | editovat zdroj]

Zinovjev strávil první tři roky první světové války ve Švýcarsku. Do Ruska se vrátil v dubnu 1917 v zapečetěném vlaku s Leninem a dalšími revolucionáři. Ačkoli Zinovjev a jeho blízký přidružený Kameněv odmítali boj proti Prozatímní vládě a vytvoření čistě bolševické vlády a krátce měli dokonce podporu většiny v ústředním výboru, rychlé zhroucení prozatímní vlády 4. listopadu 1917 v Petrohradě dovolilo Leninovi zmocnit se moci. Lenin pak Zinovjeva a Kameněva označil za "zrádce" a dezertéry“. Oba uznali své "omyly" a Zinovjev se mohl stát předsedou Petrohradského sovětu, 1919 kandidátem politbyra a později předsedou Výkonného výboru Kominterny. Toto byl důležitý bod obratu v Zinovjevově kariéře. Mnohem významnější postavou se stal Lev Trockij. Zinovjev nechtěl přijmout svou degradaci a dělal vše pro to, aby podkopával Trockého pozici uvnitř strany mezi léty 1918 a 1925.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Během Leninovy nemoci vytvořili Zinovjev, Kameněv a Josif Stalin vládnoucí triumvirát, který umenšil vliv Trockého. Po smrti Lenina roku 1925 však vystoupil Zinovjev proti Stalinovi a přidal se k "opozici" Trockého, ten byl však Stalinem vyhnán do exilu. Po nástupu Stalina k moci Zinovjev a Kameněv byli v roce 1928 vyloučeni ze strany a zůstali politicky nečinní do října 1932, kdy se do politiky opět vrátili.

Poprava[editovat | editovat zdroj]

Po vraždě Sergeje Kirova 1. prosince 1934 začal stalinský teror. Stalin začal likvidovat své nejbližší přátele a soudruhy, kteří mu dopomohli k moci. Zinovjev a Kameněv věděli, že nebudou ušetřeni. Stalin je obvinil z vraždy Kirova. Zinovjev v roce 1935 dostal 10 let vězení. Poté však byl spolu s Kameněvem obviněn z vytvoření teroristické organizace, která měla zavraždit Stalina. Ačkoli žádnou takovou organizaci ovšem nezaložil, byl odsouzen k trestu smrti a popraven ve sklepech Lubjanky 25. srpna 1936. Těsně před svojí smrtí ještě na popravčím vykřikl: „Tohle je fašistický převrat! V Rusku proběhl fašistický převrat!“

Zinovjev byl v roce 1988 rehabilitován.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grigory Zinoviev na anglické Wikipedii.

  1. V mládí používal matčino jméno Apfelbaum (Апфельбаум)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]