Alžběta Birnbaumová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Alžběta Birnbaumová, roz. Šourková
Manželé Birnbaumovi
Manželé Birnbaumovi
Rodné jménoAlžběta Šourková
Narození16. března 1898
Volyně
Úmrtí18. listopadu 1967 (ve věku 69 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova (1920–1925)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorička umění, spisovatelka literatury faktu, publicistka, redaktorka a kurátorka
Manžel(ka)Václav Breindl (1923–1925)
Vojtěch Birnbaum (1926–1934)
Webová stránkawww.payne.cz/3xS43787/SourkovaAlzbeta.htm
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Birnbaumová (Breindlová), rozená Šourková (16. března 1898 Volyně18. listopadu 1967 Praha) byla česká historička umění, první absolventka dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spisovatelka, v letech 1923–1925 manželka Václava Breindla a v letech 1926–1934 manželka Vojtěcha Birnbauma.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu na Smíchově v Praze vystudovala v letech 1920–1925 dějiny umění na Filosofické fakultě UK (prof. Karel Chytil, Vojtěch Birnbaum). Již během studií se provdala za profesora přírodopisu smíchovského gymnázia a pozdějšího profesora obecné zoologie na Přírodovědecké fakultě UK dr. Václava Breindla (1890–1948).[1] Jako první historička umění na české Karlově univerzitě roku 1925 obhájila rigorózní práci na téma Zámek "Troja" u Prahy.[2] Vydala k tomuto tématu řadu časopiseckých článků[3] a publikací. V době vysokoškolských studií se zamilovala do svého o 21 let staršího profesora Vojtěcha Birnbauma, za něhož se ppo rozvodu s Breindlem 21. ledna 1926 na Staroměstské radnici provdala;[4] za svědka šel Birnbaumův přítel, historik Josef Šusta. Po osmi letech manželství Birnbaum předčasně zemřel.

Alžběta po něm převzala činnost v klubu Za starou Prahu. Na počest svého manžela sestavila sborník Listy z dějin umění, do kterého kromě statí zařadila také jeho korespondenci. Od roku 1938 spolupracovala s redakcí Ottova naučného slovníku nové doby. V letech 1938–1948 byla editorkou edice Poklady národního umění, 1946 založila knižnici Horizont. V 50. letech byla zatčena, po propuštění pracovala v Pražském památkovém středisku. Zemřela v Praze 18. 11. 1967.[5]

Přeložila knihu Friedricha Wilhelma Foerstera "Evropa a německá otázka" (vydalo nakladatelství Vyšehrad v Praze roku 1938).

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Alžběta Birnbaumová, Vázy v zahradě zámku Troja u Prahy, Praha 1927
  • Alžběta Birnbaumová, Stavební účty zámku Troja u Prahy, Praha 1929
  • Alžběta Birnbaumová, Stavební vývoj hradu a města Strakonic, Strakonice 1933
  • Alžběta Birnbaumová, Císař Karel IV., Olomouc 1937
  • Alžběta Birnbaumová, František Krásný, Tyršův dům, jeho dějiny a stavba, Praha : Knihkupectví a nakladatelství Československé obce sokolské, 1938 (nové vyd. 1948)
  • Alžběta Birnbaumová, Petřín ve středověku, Praha 1939
  • Alžběta Birnbaumová, Kostel svatého Ignáce na Novém Městě, Praha : Vyšehrad, 1940
  • Alžběta Birnbaumová, Horažďovice, Praha 1941
  • Alžběta Birnbaumová, Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Praha 1942 (2. vyd. 1946)
  • Alžběta Birnbaumová, Město Strakonice, Praha 1947
  • Alžběta Birnbaumová, Strakonický hrad, Praha 1947
  • Alžběta Birnbaumová, Volyně, Češtice, Dobrš, Praha 1947
  • Alžběta Birnbaumová, Dobroslava Menclová, Křivoklát, Praha 1954
  • Alžběta Birnbaumová a kol., Kroměříž, městská památková rezervace, státní zámek a památky v okolí, Praha 1963
  • Alžběta Birnbaumová, Kostely sv. Klimenta v Čechách a na Moravě, Brno 1999
  • V edici Soupis památek historických a uměleckých v Československu provedla a napsala spolu s Libuší Jansovou Soupis památek v okresu Čáslav (1929)

Pozůstalost[editovat | editovat zdroj]

Literární pozůstalost je uložena v archivu Ústavu dějin umění České akademie věd. Konvolut předmětů ze své domácnosti Birnbaumová darovala do sbírek Národního muzea v Praze.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. prof. Dr. Václav Breindl. www.payne.cz [online]. [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  2. Milena Lenderová, Božena Kopičková, Jana Burešová, Eduard Maur (eds): Žena v českých zemích od středověku do 20. století. NLN Praha 2009, s. 443, pozn. 349
  3. Alžběta Birnbaumová, K dějinám zámku Troja u Prahy, památky archeologické 35, 1926-27, s. 414-417
  4. Matrika oddaných [1]
  5. Emanuel Poche, In memoriam AB, Umění 17, 1969, s. 106-107
  6. Lístková kartotéka HM NM

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 110, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]