Julius Kalaš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Julius Kalaš
Základní informace
Narození 18. srpna 1902
Praha, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. května 1967 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba, opera, opereta a filmová hudba
Povolání hudební skladatel, pedagog, klavírista a právník
Nástroje klavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Kalaš (pseudonymy: Luis Kassal, Cajus) (18. srpna 1902, Praha12. května 1967 tamtéž) byl český hudební skladatel, pedagog a klavírista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium v Praze a Pražskou konzervatoř. Byl žákem Jaroslava Křičky a Josefa Bohuslava Foerstra. Po dokončení studia na konzervatoři pokračoval na mistrovské škole u Josefa Suka. Souběžně studoval práva na Karlově univerzitě a v roce 1930 se stal doktorem práv. Až do roku 1948 pracoval jako úředník Zemského finančního ředitelství v Praze. Kromě toho působil jako dirigent a autor scénické hudby u divadla Na Slupi, Nového divadla Oldřicha Nového, Národního divadla a dalších pražských divadel.

V roce 1948 se stal profesorem na katedře Zvuk a hudba ve filmu Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. V letech 1949–1950 byl děkanem a v letech 1950–1957 proděkanem Filmové fakulty. Současně působil jako funkcionář v různých hudebních organizacích (Ochranný svaz autorský, Dilia). Byl prvním předsedou Českého hudebního fondu i předsedou Syndikátu českých filmových umělců a techniků.

Byl autorem jak vážné hudby orchestrální a komorní, tak i hudby populární. Značnou část jeho díla tvoří operety a hudební komedie. Nejvíce však proslul jako skladatel filmové hudby. Podílel se rovněž na vzniku hudebního pěveckého souboru Kocourkovští učitelé. Byl jejich uměleckým vedoucím a klavíristou. Kocourkovští učitelé vystupovali v kabaretech, na koncertech, na zájezdech, v estrádách i ve filmu.

Za své zásluhy získal v roce 1965 titul zasloužilý umělec.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Opera[editovat | editovat zdroj]

Balet[editovat | editovat zdroj]

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Balada o Krasnoarmějci Ivanovi. Mužský sbor, op. 3 (1924)
  • 3 ženské sbory na slova Karla Tomana, op. 6 (1931)
  • Jménem Páně. Kantáta op. 33 (1939)
  • Kejklíř. Kantáta na slova Otakara Fischera, op. 37 (1939)
  • Jen dál! Kantáta na slova Jana Nerudy, op. 70 (1951);
  • Polka jede. Kantáta na slova Jana Nerudy, op. 72 (1952);
  • 125 satyrických balad a písní pro pěvecké sexteto.

Skladby pro orchestr[editovat | editovat zdroj]

  • Slavnostní ouvertura, op. 2 (1924)
  • Symfonie Domažlická, op. 4 (1927–28)
  • Ouvertura pro orchestr, op. 7 (1931)
  • Serenáda pro smyčce Es dur, op. 50 (1944)
  • Vzkříšení. Symfonická báseň, op. 51 (1945)
  • Koncert pro violoncello a orchestr (1949)
  • Koncert pro violu a orchestr, op. 69 (1950)
  • Fantazie pro violoncello a orchestr (1952)
  • Slavík a růže. Symfonická báseň pro flétnu a orchestr podle Oscara Wilda (1956)
  • Bubny míru. Symfonický obraz (1960)

Operety[editovat | editovat zdroj]

  • Láska nezná hranice, op. 17 (1934)
  • Bílá paní, op. 42 (1941)
  • Komediant, op. 48 (1943)
  • Valašská nevěsta, op. 75 (1953)
  • Mlynářka z Granady, op. 78 (1954)
  • Dovolená z Andělem, op. 76 (1955)
  • Učitel tance (1969)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvintet A-dur, op. 1 (1924)
  • 2 skladby pro klavír (1925)
  • Moře. 3 skladby pro klavír (1925)
  • Kvartettino G-dur (1928)
  • Smyčcový kvartet f-moll (1942)
  • Arabesky pro klavír (1946)

Hudba k filmům[editovat | editovat zdroj]

  • Fantom Morrisvillu, 1966
  • Král Králů, 1963
  • Mezi nebem a zemí, 1958
  • Páté kolo u vozu, 1957
  • Nejlepší člověk, 1954
  • Krejčovská povídka, 1953
  • Večery s Jindřichem Plachtou, 1953
  • Slovo dělá ženu, 1952
  • Nejlepší tip, 1951
  • Císařův pekař – Pekařův císař, 1951
  • Dnes o půl jedenácté, 1949
  • Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, 1949
  • Rodinné trampoty oficiála Tříšky, 1949
  • Vzbouření na vsi, 1949
  • Na dobré stopě, 1948
  • Parohy, 1947
  • Muži bez křídel, 1946
  • Velký případ, 1946
  • 13. revír, 1946
  • Čtrnáctý u stolu, 1943
  • Baron Prášil, 1940
  • Katakomby, 1940
  • Panna, 1940
  • Vandiny trampoty, 1938
  • Advokátka Věra, 1937
  • Děvče za výkladem, 1937
  • Lidé na kře, 1937
  • Jízdní hlídka, 1936
  • Komediantská princezna, 1936
  • Švadlenka, 1936
  • Velbloud uchem jehly, 1936
  • Tři muži na silnici (slečnu nepočítaje), 1935
  • U nás v Kocourkově, 1934
  • Dům na předměstí, 1933
  • Obrácení Ferdyše Pištory, 1931

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), (SHV, Praha 1963)
  • Čeněk Gardavský: Skladatelé dneška (Praha 1961)
  • Československý biografický slovník (Praha 1992)
  • A. M. Brousil: Hudba v našem filmu (Praha 1948)
  • Nová česká operetní a muzikálová tvorba 1970–1980 (Praha 1980)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]