The Smashing Pumpkins

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
The Smashing Pumpkins

The Smashing Pumpkins 24. května 2007 v "den Atelier", Lucembursko. Zleva: Ginger Reyes, Billy Corgan, Jimmy Chamberlin (vzadu), Jeff Schroeder
Základní informace
Původ USA Chicago, Illinois, USA
Žánry alternative rock
Aktivní roky 19882000, 2006 – současnost
Vydavatelé Caroline, Virgin, Constantinople, Reprise
Příbuzná
témata
Starchildren, Zwan, The Marked,
Jimmy Chamberlin Complex
Web www.smashingpumpkins.com
Současní členové
Billy Corgan
Jimmy Chamberlin
Jeff Schroeder
Ginger Reyes
Lisa Harriton
Dřívější členové
James Iha
D'arcy Wretzky
Melissa Auf der Maur
Některá data mohou pocházet z datové položky.

The Smashing Pumpkins je americká alternative-rocková skupina z Chicaga, kterou založil roku 1988 Billy Corgan. Stala se jednou z nejznámějších představitelů grunge a alternativní hudby 90. let, kdy byli srovnáváni s kapelami jako Nirvana, Soundgarden či Pearl Jam. Po rozpadu v roce 2000 se roku 2007 opět sešli a vydali album.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky: 1988-1990[editovat | editovat zdroj]

První domácí nahrávky byly vytvořeny v červnu 1988 na kterých ještě hraje Billy na basu a zpívá a James Iha na kytaru jako doprovod používají automatické bicí. Téhož roku se Billy seznámil s D'arcy Wretzky která hrála na housle a hoboj, ale chtěla začít hrát na basu. Naučila se to velmi rychle a tak mohli společně vystoupit 10. září 1988 v klubu Avalon. Bylo jim slíbeno, že mohou hrát další koncerty pokud vymění automatického bubeníka za živého. Tak se rozhodl Billy nějakého vyhledat a seznámil se s Jimmy Chamberlin, který té doby hrával v jazzových kapelách, ale rychle si zvykl na metalový zvuk tehdejších Pumpkins (který časem začal sám utvářet svými rytmickými modely a sóly). Jejich první společný koncert se jmenoval „Light Into Dark“ (Ze světla do tmy) a odehrál se ve slavném chicagském klubu Cabaret Metro. Z té doby pochází i jejich první demo nahrávky Sun a My Dahlia.

První album: 1991-1992[editovat | editovat zdroj]

Jejich první singl I Am One vyšel v květnu 1990, a hned sklidil úspěch svým metalovo/grungeovým stylem (v té době velice populárním). Následoval další singl Tristessa (na přebalu je logo seattleského vydavatelství SUB POP, v té době hlavního vydavatele grungeových nahrávek. V květnu 1991 konečně vyšlo debutové album Gish pod labelem VIRGIN (Caroline). V tu samou dobu vyšlo další zásadní album Nevermind od Nirvany, což snížilo prodej alba Pumpkins. Na albu je kromě prvních dvou singlů dalších osm skvělých písní (Siva, Window Paine a Daydream - jediná píseň, v které D'arcy zpívá sólový vokál). Toto album bylo asi jediné, na kterém byli Pumpkins v naprosté souhře a bez rozepří, je zcela rockové bez elektroniky a rozmáchlého aranžmá použitého na pozdějších albech. Následovalo světové turné které se protáhlo na 18 měsíců a Pumpkins se vystřídali jako předkapely před Pearl Jam nebo Red Hot Chili Peppers. V této době kapela začala nořit do problémů - Jimmy začal brát heroin, James a D'arcy prošli bolestným rozchodem a Billy začal být čím dál víc arogantní.

První úspěchy: 1993-1994[editovat | editovat zdroj]

K definitivnímu průlomu došlo až s vydáním alba Siamese Dream, i když už v té době byla kapela na pokraji rozpadu (podle některých zdrojů veškeré kytarové a basové linky nahrál sám Corgan). Na album se s přispěním producenta Butche Viga dostávají různé příkrasy jako smyčce a zvony což dělá z alba více mainstreamovou záležitost. Singlový hit Cherub Rock je ještě typicky tvrdý, ale další hitové skladby jako Today nebo Disarm jsou už na pomezí s popem. Kapela se jakžtakž usmířila a vydala se na velké turné na slavném putovním festivalu Lollapalooza dokonce nahradili kapelu Nirvana. Aby kapela uspokojila rozrůstající se masu fanoušků vydali roku 1994 kolekci B-stran Pisces Iscariot. Které opět sklidilo úspěch. Už v této době Corgan připravoval další velkolepé koncepční album které by spojilo elektrické, akustické i orchestrální písně se spoustou jiných stylů.

Melancholie a smutek: 1995-1997[editovat | editovat zdroj]

Billy Corgan v triku Zero při turné k Mellon Collie

Nahrávání Mellon Collie and the Infinite Sadness probíhalo v klidu a pohodě s novým producentem Floodem, který vytvořil ještě vznešenější aranžmá než bylo na předchozím albu. Na tomto téměř sto minutovém albu se vystřídá mnoho stylů počínaje art-rockem přes metal po typické popové písně. Hlavní nedostatek tohoto alba je právě jeho vyhraněnost od popěvků až k naprosto tvrdým kouskům. Album je koncepčně propojeno motivem denního cyklu a beznadějí. Album sklidilo obrovský úspěch po celém světě (prodalo se ho přes 16 mil.) a na turné si kapela najala pomocného klávesistu Jonathana Melvoina (ten bohužel turné nepřežil). V červenci 1996 se smrtelně předávkoval heroinem a ani zdrogovaný Chamberlin ho nezachránil. Kapela se ho rozhodla vyhodit a nahradila ho Mattem Walkerem. Poté, co se téhož roku Billy rozvedl, rozhodl se, že už nevytvoří další rockové album.

Od Adore po rozchod: 1998-2001[editovat | editovat zdroj]

První krůčky k elektronické hudbě se projevily v písni k filmu Batman a Robin (The End is the Beginning is the End). Nahrávání alba Adore bylo zdlouhavé, protože si Pumpkins nevěděli rady bez Chamberlina a s automatickými bicími. Většina písní na albu je pomalejší a klidnější a hlavně působí velice uměle, nejlepší se jeví skladby podle starého stylu jako Perfect či Annie-Dog. I když se album u kritiků setkalo s velkým ohlasem, u fanoušků to byl propadák. Proto se Corgan rozhodl opět vrátit k syrové a tvrdé muzice, proto vzal na milost i Chamberlina a začal pracovat na nových písních. Během nahrávání alba Machina/The Machines of God se s kapelou rozloučila D'Arcy a Billy jí nahradil Melissou auf der Maur (ex-HOLE), ale basové party už byly hotové takže se objevila až na koncertech a fotografiích. MACHINA znamenala pro kapelu návrat k tvrdým pasážím z Mellon Collie, ale i k některým postupům z Adore. První singl a největší hit byla emocemi nabitá píseň Everlasting Gaze. Po turné se ovšem Corgan rozhodl kapelu rozpustit (oficiálně pro něj není v moderní době plné popu místo, neoficiálně pro slabou prodejnost posledních dvou alb). Následovalo poslední rozlučkové turné zakončené na místě jejich počátku v klubu Cabaret Metro. Rokem 2000 byla tato skvělá kapela rozpuštěna. Billy ještě po internetu vydal nepoužitý materiál z MACHINY pod názvem Machina II/The Friends & Enemies of Modern Music.

První koncert Smashing Pumpkins po 7 letech

A roku 2001 bylo vydáno greatest hits album Rotten Apples a v limitované edici i B-strany a rarity Judas O.

Reunion: 2005-současnost[editovat | editovat zdroj]

Po tom co Billy založil novou kapelu Zwan a vydal s ní jediné album a po své sólové desce Corgan prohlásil v Chicago Tribune, že se rozhodl dát Smashing Pumpkins znovu dohromady. Ovšem jediný z bývalých členů kapely se k němu přidal Chamberlin a tak se Billy spojil s novými členy - Jeff Schroeder a Ginger Reyes. Společně začali nahrávat nové album pojmenované Zeitgeist, které vyšlo 10. července 2007. Ale už 21. května kapela vydala nový singl Tarantula, který značí, že se kapela vrací na své úplné začátky svou syrovostí a rockovým stylem. 30. ledna 2008 se Smashing Pumpkins představili v Praze (bylo to už podruhé, poprvé v roce 1997) [1]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Diskografie The Smashing Pumpkins.
Vydáno Název Nahávací společnost
28. května 1991 Gish Caroline Records
27. července 1993 Siamese Dream Virgin Records
24. října 1995 Mellon Collie and the Infinite Sadness Virgin Records
2. června 1998 Adore Virgin Records
29. února 2000 Machina/The Machines of God Virgin Records
5. srpna 2000 Machina II/The Friends & Enemies of Modern Music Constantinople Records
10. července 2007 Zeitgeist Reprise Records
2012 Oceania Reprise Records

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Smashing Pumpkins, Tata Bojs, T-Mobile Aréna, Praha, 30.1.2008 [online]. musicserver.cz, [cit. 2008-02-09]. Dostupné online.