Ondřej Sekora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ondřej Sekora
Narození 25. září 1899
Královo Pole, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. července 1967 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Masarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ondřej Sekora (25. září 1899 Královo Pole[1]Brna – 4. července 1967 Praha) byl výrazný český spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Pestrém týdnu 1927 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.

Sekora byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Králově Poli u Brna (dnes část Brna). Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. Ondřej byl třetí ze šesti sourozenců. Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymnáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval proto až po válce (1919). Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal.

V roce 1923 se oženil s Markétou Kalabusovou, manželství po roce skončilo rozvodem. V roce 1930 se oženil podruhé s Ludmilou Roubíčkovou a v roce 1931 měli syna Ondřeje.

Za gymnaziálních let ho výtvarně vedl Vladimír Šindler. V letech 1929–1931 soukromě studoval jako hospitant všeobecné školy pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš, Wilhelm Busch, Pieter Brueghel (16. století) a Henri Rousseau.

Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Arnošt Heinrich). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927–1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla židovského původu, musel svou práci opustit.[2]

Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě. Obecně je považován za zakladatele československého a českého ragby, které poznal při pobytu v Paříži. V časopise Sport na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská SláviePisárkáchAFK Žižka Brno, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Československu vůbec první ragbyové utkání, vytvořil českou ragbyovou terminologii. Do roku 1944 byl také aktivním rozhodčím, řídil například první zápas RC Sparta PrahaRC Slavia Praha.

První knižní seriálovou postavou z roku 1926 byl pes Voříšek, ke kterému texty napsal Edvard Valenta. Dalšími postavami byl lovec a cestovaltel Animuk, sportovci Hej a Rup, dobrý voják Vendelín či přitroublé kuře Napipi. Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Pestrého týdnu v roce 1927 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla knížka pro děti, Ferda Mravenec. Následoval Ferda v cizích službách a Ferda v mraveništi. V roce 1939 to byl Ferdův slabikář. Po válce Ferda cvičí mraveniště a Kousky mládence Ferdy Mravence.

Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech v Bystřici u Benešova, Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.[2]

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Obrázkové knížky Pohádka o stromech a větru, Štědrý večer a O traktoru, který se splašil nechybí „direktivní návodnost“, poplatná tehdejšímu režimu. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.

V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech vstoupil do KSČ, svým způsobem se aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu a ve straně zůstal do konce života. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno. V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.

Byl členem těchto organizací:

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

(Tento seznam není úplný)

  • Rugby, jak se hraje a jeho pravidla (1926, překlad z francouzštiny)
  • Ferda Mravenec (1936)
  • Ferda Mravenec v cizích službách (1937)
  • Ferda v mraveništi (1938)
  • Ferdův slabikář (1939)
  • Trampoty brouka Pytlíka (1939)
  • Malířské kousky brouka Pytlíka (1940)
  • Kuře Napipi a jeho přátelé (1941)
  • Uprchlík na ptačím stromě (1943) (oceněna na Světové výstavě EXPO '58 v Bruselu)
  • Ferda cvičí mraveniště (1947)
  • Kronika města Kocourkova (1947)
  • Jak se uhlí pohněvalo (1949)
  • Pohádka o stromech a větru (1949)
  • O zlém brouku Bramborouku (1950)
  • Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951)
  • Malované počasí (1951)
  • O traktoru, který se splašil (1951)
  • Mravenci se nedají (1954)
  • Na dvoře si děti hrály (1955)
  • Čmelák Aninka (1959)
  • Hurá za Zdendou (1960)
  • O psu vzduchoplavci (1961)
  • Pošta v ZOO (1963)
  • Sedm pohádek (1964)

První tři knihy o Ferdovi Mravencovi vycházely v šedesátých letech společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence, nyní samostatně. Obě knihy o brouku Pytlíkovi vycházely od roku 1969 společně pod názvem Brouk Pytlík, nyní opět samostatně.

Kreslené seriály (komiksy)[editovat | editovat zdroj]

  • Voříškova dobrodružství (1926)
  • Cvočkův podivný život (1928)
  • Jak Cvoček honil pytláka (1932)
  • Příhody Ferdy Mravence (1933)
  • Kapitán Animuk loví v Africe (1934)
  • Hej a Rup (1935)
  • Slavnost u broučků (1938)
  • Kousky mládence Ferdy Mravence (1950)
  • Nápady kuřete Napipi (1961)
  • Kapitán Animuk opět loví v Africe (1972)

Knižní ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Martin Šmok, výstava o dějinách Hagiboru, starobinec Hagibor, 2008

Literatura o Sekorovi[editovat | editovat zdroj]

  • Ondřej Sekora, práce všeho druhu. Blanka Stehlíková, Věra Vařejková, Ondřej J. Sekora, 2003, nakl. Práh.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 101.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]