Ondřej Sekora
Ondřej Sekora | |
---|---|
Ondřej Sekora (okolo roku 1950) | |
Narození | 25. září 1899 Královo Pole |
Úmrtí | 4. července 1967 (ve věku 67 let) Praha |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Alma mater | Masarykova univerzita Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | spisovatel, novinář, autor dětské literatury, malíř, hráč rugby union, entomolog, ilustrátor, redaktor, kreslíř, právník, typograf, karikaturista, grafik a prozaik |
Ocenění | zasloužilý umělec (1964) |
Choť | Ludmila Sekorová (od 1930)[1] |
Děti | Ondřej Sekora |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ondřej Sekora (25. září 1899 Královo Pole[2] – 4. července 1967 Praha) byl český spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog a od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila roku 1927 v Pestrém týdnu jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.
Sekora byl také zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Králově Poli u Brna (dnes část Brna) jako třetí ze šesti sourozenců. Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymnáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval proto až po válce (1919). Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal.
V roce 1923 se oženil s Markétou Kalabusovou, manželství po roce skončilo rozvodem. V roce 1930 se oženil podruhé s Ludmilou Roubíčkovou a měli syna Ondřeje (1931-2004). Ten vystudoval žurnalistiku a stal se novinářem, překladatelem a dlouholetým redaktorem časopisu Umění a řemesla.
Za gymnaziálních let ho výtvarně vedl Vladimír Šindler. V letech 1929–1931 vystudoval jako hospitant všeobecnou školu pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Hofbauer mu byl vzorem pro karikaturu. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš, Wilhelm Busch, Pieter Brueghel (16. století) a Henri Rousseau.
Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Arnošt Heinrich). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927–1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla podle Norimberských zákonů Židovka, musel svou práci opustit.[3]
Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě. Obecně je považován za zakladatele československého a českého ragby, které poznal při pobytu v Paříži. V časopise Sport na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slavie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Československu vůbec první ragbyové utkání, vytvořil českou ragbyovou terminologii. Do roku 1944 byl také aktivním rozhodčím, řídil například první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha.
První knižní seriálovou postavou z roku 1926 byl pes Voříšek, ke kterému texty napsal Edvard Valenta. Dalšími postavami byl lovec a cestovaltel Animuk, sportovci Hej a Rup, dobrý voják Vendelín či přitroublé kuře Napipi. Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Pestrého týdnu v roce 1927 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla knížka pro děti, Ferda Mravenec. Následoval Ferda v cizích službách a Ferda v mraveništi. V roce 1939 to byl Ferdův slabikář. Po válce Ferda cvičí mraveniště a Kousky mládence Ferdy Mravence.
Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech v Kleinstein (Kamionek u Gogolina) v Generálním gouvernementu (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku[4] s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.[3]
Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Obrázkové knížky Pohádka o stromech a větru, Štědrý večer a O traktoru, který se splašil nechybí „direktivní návodnost“, poplatná tehdejšímu režimu. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.
V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech vstoupil do KSČ, svým způsobem se aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu a ve straně zůstal do konce života. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno. V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.
Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a je pohřben na Smíchově na hřbitově Na Malvazinkách. Syn Ondřej dosáhl popularizace otcova díla formou filmu, který byl natočen v Německu.
Členství
[editovat | editovat zdroj]Byl členem těchto organizací:
- Národní svaz novinářů (vyškrtnut 1941),
- Komunistická strana Československa,
- Svaz spisovatelů,
- Svaz československých výtvarných umělců.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Knihy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Rugby, jak se hraje a jeho pravidla (1926, překlad z francouzštiny)
- Ferda Mravenec (1936)
- Ferda Mravenec v cizích službách (1937)
- Ferda v mraveništi (1938)
- Ferdův slabikář (1939)
- Trampoty brouka Pytlíka (1939)
- Malířské kousky brouka Pytlíka (1940)
- Kuře Napipi a jeho přátelé (1941)
- Uprchlík na ptačím stromě (1943) (oceněna na Světové výstavě EXPO '58 v Bruselu)
- Ferda cvičí mraveniště (1947)
- Kronika města Kocourkova (1947)
- Jak se uhlí pohněvalo (1949)
- Pohádka o stromech a větru (1949)
- O zlém brouku Bramborouku (1950), 12stránková brožura
- Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951), 12stránková brožura
- Malované počasí (1951)
- O traktoru, který se splašil (1951)
- Mravenci se nedají (1954)
- Na dvoře si děti hrály (1955)
- Čmelák Aninka (1959)
- Hurá za Zdendou (1960)
- O psu vzduchoplavci (1961)
- Pošta v ZOO (1963)
- Sedm pohádek (1964)
První tři knihy o Ferdovi Mravencovi vycházely v šedesátých letech společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence, nyní samostatně. Obě knihy o brouku Pytlíkovi vycházely od roku 1969 společně pod názvem Brouk Pytlík, nyní opět samostatně.
Kreslené seriály (komiksy)
[editovat | editovat zdroj]- Voříškova dobrodružství (1926)
- Cvočkův podivný život (1928)
- Jak Cvoček honil pytláka (1932)
- Příhody Ferdy Mravence (1933)
- Kapitán Animuk loví v Africe (1934)
- Hej a Rup (1935)
- Slavnost u broučků (1938)
- Kousky mládence Ferdy Mravence (1950)
- Nápady kuřete Napipi (1961)
- Kapitán Animuk opět loví v Africe (1972)
Knižní ilustrace
[editovat | editovat zdroj]- Rudolf Těsnohlídek: Zlaté dny (1926),
- Bedřich Golombek: Dobrodružství tří Billů (1926),
- Matěj Křópal z Břochovan: Plkačke a jedno drohy (1927),
- Jerome Klapka Jerome: Henry pozoruje lidi (1927),
- Karla Dolínková: Maminka Ťok Ťok a její děti (1929),
- Jindřich Plachta: Pučálkovic Amina (1931),
- Jan Arnold Palauš: Haló, zde redaktor Laufer (1931),
- Béla Szenes: Vaškův vítězný gól (1931),
- Vladislav Vančura: Kubula a Kuba Kubikula (1931),
- Hugo Vavris: František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932),
- František Langer: Bratrstvo bílého klíče (1934),
- Ernst Eschmann: Jirka cirkusák (1935),
- Alois Jedlička, Bohumila Sílová: Mik za to nemůže (1935),
- Jiří Weiss: O věrné Hadimršce … a co se kolem ní sběhlo (1935) vydal Melantrich,
- Vladimír Rýpar: Slávek + Mirek + 6 HP (1935) J. Hokr,
- Arthur Ransome: Zamrzlá loď kapitána Flinta (1937),
- Josef Kopta: Smějte se s bláznem (1939),
- Jarmila Hašková: Z notesu svatého Petra (1940),
- Jaroslav Štembera: Škola kouzla zbavená (1940),
- Jan Karafiát: Broučci (1940),
- Josef Věromír Pleva: Malý Bobeš (1941),
- Ema Tintěrová: Veselé příhody kozy Lujzy a kocoura Bobka (1942),
- K. Bořek: Kulatá velmoc (1944),
- Jaroslav Vojtěch: Hlas lidu (1945),
- Frank Wenig: Brumla na cestách (1945),
- Jarmila Minaříková: Ježourek a jeho příhody (1945),
- Jan Malík: Míček Flíček (1946),
- Michail Zoščenko: Psí čich (1946),
- Eduard Štorch: Lovci mamutů na Bílé skále (1946),
- Jan Hostáň: Námořník (1947),
- Jan Hostáň: Žertíky pro malé čertíky (1948),
- Václav Čtvrtek: Kolotoč v Africe (1948),
- Václav Čtvrtek: Lev utekl (1948),
- František Němec: Soudničky (1948),
- Ema Řezáčová: Dům na kolečkách (1948),
- Václav Lacina: Slyš a piš (1949),
- Jarmila Minaříková: Ježourek a Pišta, jeho bratr (1949),
- Jevgenij Čaruškin: Nikita a jeho přátelé (1950),
- Zdeněk Zaoral: Říkánky pro malé občánky (1950),
- Olga Štruncová: Brigáda v mateřské školce (1950),
- Irina Karnauchová: Chytrý sedláček a jiné pohádky (1954),
- Gianni Rodari: O statečném Cibulkovi (1955),
- Sergej Michalkov: Strýček Štěpán (1958),
- Jiří Štefl: Lékař hovoří s dětmi (1958),
- Jan Hostáň: Švitořilky (1961),
- Juhan Smuul: Punťa mořeplavec (1965).
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Karikatura cyklisty (kolem r. 1930)
-
Karikatura cyklisty (kolem roku 1930)
-
Ilustrovaná obálka pravidel ragby (1926)
-
Karikatura jezdeckého oddílu (1932)
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 2023 Ondřej Sekora známý i neznámý, Galerie Villa Pellé, Praha 6, 28. února do 14. května 2023[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sbírka matrik. Dostupné online. [cit. 2022-01-10].
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Martin Šmok, výstava o dějinách Hagiboru, starobinec Hagibor, 2008
- ↑ SEKORA, Ondřej; KRAFLOVÁ, Hana. Deníky Ondřeje Sekory: 1944-1945. 1. vyd. Praha: Plus, 2016. ISBN 978-80-259-0546-3. S. 172.
- ↑ ZOUBKOVÁ, Kateřina. Ondřej Sekora známý i neznámý [online]. 2023-02-17 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 101.
- STEHLÍKOVÁ, Blanka, Věra VAŘEJKOVÁ a Ondřej J. SEKORA. Ondřej Sekora/Práce všeho druhu: osobnost a dílo. Praha: Práh, 2003, 235 s. ISBN 80-7252-085-7.
- SEKORA, Ondřej a Hana KRAFLOVÁ. Deníky Ondřeje Sekory: 1944-1945. V Praze: Plus, 2016. ISBN 978-80-259-0546-3.
- PROKŮPEK, Tomáš. Sekora: mravenčí a jiné práce. Praha: Akropolis, 2019. ISBN 978-80-7028-528-2.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřej Sekora na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ondřej Sekora
- Ondřej Sekora v Encyklopedii dějin města Brna
- na webu Čítárny
- na webu Literatura.kvalitne.cz Archivováno 11. 5. 2005 na Wayback Machine.
- Ondřej Sekora ve Slovníku české literatury po roce 1945
- České muzeum výtvarných umění, výstava o Sekorovi v roce 2000
- město Brno Archivováno 11. 3. 2008 na Wayback Machine.
- Práce všeho druhu (Karel Sýs, Kmen, 30.1.2004)
- Ondřeji Sekorovi říkají ve světě český Disney.
- Český Walt Disney ve složitých dobách Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné údaje, citace z málo známé literatury, ukázky hlasu Ondřeje Sekory.
- Dokument ČT1 (2019):Ondřej Sekora, práce všeho druhu [1]
- Ondřej Sekora
- Čeští výtvarníci
- Čeští karikaturisté
- Čeští spisovatelé
- Čeští spisovatelé knížek pro děti
- Spisovatelé píšící o sportu
- Čeští entomologové
- Popularizátoři sportu
- Čeští ragbisté
- Trenéři
- Narození v roce 1899
- Narození 25. září
- Narození v Králově Poli
- Úmrtí v roce 1967
- Úmrtí 4. července
- Úmrtí v Praze
- Pohřbení na hřbitově Malvazinky