Friedrich Heiler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Friedrich Heiler
Narození 30. ledna 1892
Mnichov
Úmrtí 18. dubna 1967 (ve věku 75 let)
Mnichov
Zaměstnavatel Marburská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Friedrich Heiler (30. ledna 1892 - 18. dubna 1967) byl německý religionista a filozof náboženství. Je jedním z nejvýznamnějších představitelů konfesijní religionistiky

Život[editovat | editovat zdroj]

Heiler pocházel z rodiny římských katolíků. Narodil se v Mnichově, kde se věnoval studiu orientalistiky, teologie a filosofie. Roku 1917 zde ukončuje studia a začíná zde působit jako lektor. Roku 1920 opouští místo v Mnichově a začíná působit jako profesor srovnávacích dějin náboženství na univerzitě v Marburku. V této době se setkává s Nathanem Söderblomem, který na něj měl velký vliv. Díky Söderblomovi přestává být katolíkem a uchyluje se k ekumenistické myšlence. Söderblom ho seznamuje s Rudolfem Ottem, se kterým položili základ religionistiky na Marburské univerzitě. Po 2. světové válce se zapojil do restrukturalizace univerzity jako děkan filosofické fakulty. V roce 1960 byl pověřen vedením X. kongresu Association for the Study of the History of Religion (Mezinárodní asociace pro studium dějin náboženství) (IASHR) (dnes IHAR). Tento kongres byl jedním z nejzásadnějších v dějinách organizace, zejména díky svému zaměření na metodologické postupy ve srovnávací religionistice. V roce 1962 se Heiler vrací do Mnichova, kde pět let na to umírá.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Heilerovo dílo se zaměřuje na fenomenologii náboženství. Tu považoval za základ komparativní religionistiky. Snažil se také o adekvátní typologii náboženství, která by byla východiskem srovnávací religionistiky. Heiler nabídl svůj koncept systematiky religionistiky. Za nejdůležitější považuje fenomenologii náboženství, kterou doplňuje psychologie náboženství a sociologie náboženství. Fenomenologie náboženství společně s těmito obory se mají dobrat podstaty náboženství. „Korunkou religionistiky“ pak měla být filozofie náboženství.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Heiler
  • 1918 - Die buddhistische Versenkung. Eine religionsgeschichtliche Untersuchung
  • 1918 - Luthers religionsgeschichtliche Bedeutung
  • 1920 - Das Wesen des Katholizismus
  • 1921 - Katholischer und evangelischer Gottesdienst
  • 1923 - Der Katholizismus, seine Idee und seine Erscheinung
  • 1925 - Die Mystik in den Upanishaden, Untersuchungen zur Geschichte des Buddhismus und verwandter Gebiete
  • 1927 - Die Wahrheit Sundar Singhs. Neue Dokumente zum Sadhustreit
  • 1950 - Die Stellung der Frau in den ausserchristlichen Religionen und im Christentum
  • 1961 - Erscheinungsformen und Wesen der Religion

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Horyna, Břetislav; Pavlincová, Helena: Dějiny religionistiky (Olomouc: Olomouc, 2001).