Ilja Grigorjevič Erenburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilja Grigorjevič Erenburg
Narození 26. ledna 1891
Kyjev
Úmrtí 31. srpna 1967 (ve věku 76 let)
Moskva
Povolání novinář, spisovatel, básník, romanopisec, scenárista a překladatel
Významná díla Neobyčejná dobrodružství Julia Jurenita (a jeho žáků)
Tání
Černá kniha
Lidé, roky, život
Ocenění Řád rudé hvězdy (1937)
Stalinova cena (1942)
Leninův řád (1944)
Stalinova cena (1948)
Mezinárodní Stalinova cena "za mír mezi národy" (1952)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Ljubov Michajlovna Kozinceva
Děti Irina Iljinična Erenburg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilja Grigorjevič Erenburg (rusky:Илья́ Григо́рьевич Эренбу́рг) (27. ledna 189131. srpna 1967) byl sovětský spisovatel, básník a publicista židovského původu. Překládal také francouzskou a španělskou literaturu.

V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 19081917 žil v Paříži, zde se seznámil s V. I. Leninem. Působil jako dopisovatel v Občanské válce ve Španělsku pro více novin. Zemřel na rakovinu prostaty a močového měchýře.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ilja Erenburg
před rokem 1925

Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus.

Znal i západní především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách většinou líčí srážky soukromí lidí s revolucí.

Je znám také znám díky svému působení za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící nenávistné články, které podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho článkům v novinách Pravda nebo Krasnaya zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský raketomet, který způsoboval ohromné škody. Mnoho historiků [kdo?] se domnívá[zdroj?], že krutosti, kterých se dopouštěla Rudá armáda při dobývaní Německa byly inspirovány Erenburgovými texty.

Ukázky textů[editovat | editovat zdroj]

"Nyní už víme, že Němci nejsou lidé. Nyní se slovo „Němec“ stalo jedno z nejhnusnějších nadávek. Nenechte nás mluvit. Nenechte nás se vztekat. Nechte nás zabíjet. Když nezabijete Němce, Němec zabije Vás. Odtáhne pryč Vaši rodinu a bude ji mučit v tom svém hnusném Německu. Když už jste zabili jednoho Němce, zabijte hned dalšího."

"Nezapomeň vojáku! Tam v Německu se skrývá Němec, který zabil tvé dítě, znásilnil tvou ženu, nevěstu a sestru, zastřelil tvou matku a otce, vypálil tvůj dům. Postupuj proti nepříteli s neutišitelnou nenávistí. Kvůli spravedlnosti a ve jménu památky všech, kteří byli povražděni fašistickými katany je tvou povinností jít do doupěte bestie a fašistické zločince potrestat. Krev našich kamarádů padlých v boji, utrpení zavražděných, sténání zaživa pohřbených, neutišitelné slzy matek tě volají k nemilosrdné pomstě."

"Němci budou proklínat hodinu, kdy vstoupili na naši půdu. Německé ženy budou proklínat hodinu, kdy porodily své syny - barbary. My nebudeme hanobit. My nebudeme proklínat. My budeme zabíjet."

Meziválečnou ČSR popsal roku 1931 jako zemi, kde "milují amerikanismus a knedlíky se zelím a vyvážejí do světa Čapkovy spisy a Baťovy výrobky. To druhé svět potřebuje, to první si mohou nechat, vždyť každá země má Čapků dost." (O. Rádl, I. Erenburg o vlasti vojáka Švejka, Rozpravy Aventina, 1931, str. 337.)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)  
  • ČÍŽKOVÁ, Marta. heslo Erenburg, Ilja. In Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha : Odeon, 1978. Svazek I (A-K), s. 363-366.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]