Řecká vojenská junta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řecké království (1967–1973)
Helénská republika (1973–1974)
 Βασίλειον τῆς Ἑλλάδος (1967–1973) 
 
Ἑλληνικὴ Δημοκρατία (1973–1974) 
 Řecké království 1967–1974 Třetí Helénská republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Ὕμνος εἰς τὴν Ἐλευθερίαν (Hymnus ke svobodě)
geografie
Mapa
nejvyšší bod:
Olymp (2 919 m n. m.)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Řecké království Řecké království
Nástupnické:
Třetí Helénská republika Třetí Helénská republika

Řecká vojenská junta byl řecký režim, vytvořený skupinou důstojníků, která 21. dubna 1967 provedla vojenský převrat a sesadila legitimně zvolenou vládu. V Řecku tak byla nastolena pravicová vojenská diktatura (vojenská junta). Hlavními postavami převratu byli Georgios Papadopulos, Stylianos Pattakos a Nikolaos Makarezos, kteří měli plukovnickou hodnost. Odtud byl také odvozen název Řečtí plukovníci.

Nástin událostí 1967–1974[editovat | editovat zdroj]

Po státním převratu junta rozpustila všechny existující politické strany a začala věznit své nepřátele a oponenty, především z řad liberálů a komunistů, z nichž značná část byla odvlečena do koncentračního tábora na ostrově Jaros. V prosinci 1967 se pokusil král Konstantin II. o svržení vojenské junty, ale pokus byl neúspěšný, což znamenalo jeho vynucenou abdikaci. Papadopulos se posléze ujal funkce předsedy vlády a Pattakos obsadil bezpečnostně strategickou pozici ministra vnitra. V březnu 1968 se sám Papadopulos prohlásil za regenta a v létě téhož roku vyhlásil Řecko republikou, jejímž se stal prezidentem.

Řecko, kvůli své formě vlády a především pro porušování lidských práv, se postupně ocitalo v mezinárodní izolaci. S tím korelovala zhoršená hospodářská situace země, která vyvolala výbuchy protivládních studentských demonstrací v prosinci 1973, které měly za následek odstoupení Papadopula z pozice prezidenta. Jeho nástupcem se stal generál Phaedon Gizikis. V roce 1974 se řecká junta pokusila neúspěšně připojit ke svému území ostrov Kypr, což vedlo opět k vnitropolitické krizi, která definitivně 23. července 1974 ukončila vládu vojenské kliky v zemi.

Nová občanská vláda Konstantina Karamanlise zajala plukovníky, kteří byli postaveni před soudní tribunál a odsouzeni k trestu smrti, jenž byl změněn na doživotní vězení.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X.