První Helénská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prozatímní řecká vláda (1822–1827)
Helénská republika (1827–1832)
 Προσωρινὴ Διοίκησις τῆς Ἑλλάδος 
 
Ἑλληνικὴ Πολιτεία 
1822–1832
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Ελευθερία ή θάνατος („Svoboda nebo smrt“)
geografie
Mapa
obyvatelstvo
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Osmanská říše Osmanská říše
Areopag Východního pevninského Řecka Areopag Východního pevninského Řecka
Senát Západního pevninského Řecka Senát Západního pevninského Řecka
Peloponéský senát Peloponéský senát
Vojensko-politická správa ostrova Samos Vojensko-politická správa ostrova Samos
Nástupnické:
Řecké království Řecké království
Knížectví Samos Knížectví Samos

První Helénská republika (řecky ΑʹΕλληνική Δημοκρατία) je termín, odkazující na prozatímní řecký stát, vzniklý během řecké války za nezávislost proti Osmanské říši. Jde o čistě historiografický termín, shrnující ústavní a demokratickou povahu revolučního režimu před zřízením nezávislého Království Řecka a spojuje tuto část řecké historie s pozdější Druhou a Třetí republikou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V prvních fázích povstání z roku 1821 si různé územní celky zvolily své vlastní regionální řídící orgány. Ty byly na počátku roku 1822 nahrazeny centrální správou na prvním Národním shromáždění v Epidauru, které současně také přijalo první řeckou ústavu, což znamenalo zrod moderního řeckého státu. Regionální řídící orgány nadále existovaly, nicméně ústřední autorita nebyla pevně stanovena až do let 1824/1825. Nový stát nebyl mocnostmi okamžitě uznán. Po počátečních úspěších hrozil kolaps, jednak zevnitř kvůli občanské válce, ale také kvůli vítězstvím turecko-egyptské armády Ibrahima Paši.