Antigonovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antigonovská říše
Makedonské království
Ἀντιγονίδαι
Antigonidai
 Diadochové
 Makedonská říše
 Achaimenovská říše
306168
př. n. l
Římská republika 
Makedonie (provincie) 
Seleukovská říše 
geografie
hlavní město:
neznámo
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Diadochové Diadochové
Makedonská říše Makedonská říše
Achaimenovská říše Achaimenovská říše
Nástupnické:
Římská republika Římská republika
Makedonie (provincie) Makedonie (provincie)
Seleukovská říše Seleukovská říše

Antigonovci byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“), jenž byl Alexandrovým generálem a jednou z nejvýraznějších postav válek diadochů. Antigonovci ovládali od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287276 př. n. l.) Makedonii a velkou část Řecka. V letech následujících po Alexandrově smrti vytvořil Antigonos I. velkou říši s jádrem v Malé Asii. Jeho pokusy ovládnout celé území Alexandrovy říše ale skončily jeho porážkou a smrtí v bitvě u Ipsu v roce 301 př. n. l. Antigonův syn Démétrios I. Poliorkétés vyvázl z bitvy a dokázal se zmocnit Makedonie, avšak po několika letech byl poražen a nakonec zemřel v zajetí.

Teprve Monofthalmův vnuk Antigonos II. Gonatás se dokázal trvale prosadit v zápase o makedonský trůn a zajistil tak pro sebe a své následovníky makedonský královský titul. Za Filipa V. dosáhla Makedonie kolem roku 200 př. n. l. hegemonie nad většinou Řecka. S Antigonovci soupeřící řecké státy se však obrátily o pomoc k Římanům, kterým tak umožnily osudovým způsobem zasáhnout do dějin Makedonie. V roce 168 př. n. l. podlehl král Perseus římským legiím v bitvě u Pydny, čímž bylo panování Antigonovců v Makedonii ukončeno.

Trvalým cílem antigonovské politiky bylo vytvoření a udržení makedonské hegemonie v Řecku. Makedonci disponovali zřejmě nejlepším vojskem ze všech helénistických říši vzešlých z válek diadochů, které se přesto ukázalo nedostačujícím ke splnění jejich nadmíru ambiciózních plánů. Uzavření spojenectví Filipa V. s Hannibalem v roce 215 př. n. l. se ukázalo být závažným rozhodnutím, neboť Makedonie se tak dostala do konfliktu s Římany, kteří se na počátku 2. století př. n. l. vyvinuli v dominantní mocnost východního Středomoří.

Členové dynastie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OLIVA, Pavel, Řecko mezi Makedonií a Římem, Praha, Academia, 1995. ISBN 80-200-0435-1