Antigonovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antigonovci
Ἀντιγονίδαι
Antigonidai
 Makedonská říše
 Achaimenovská říše
306168
př. n. l
Makedonie (provincie) 
Seleukovská říše 
Státní znak
znak
geografie
neznámo
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Makedonská říše Makedonská říše
Achaimenovská říše Achaimenovská říše
Nástupnické:
Makedonie (provincie) Makedonie (provincie)
Seleukovská říše Seleukovská říše

Antigonovci byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) vládnoucí území Makedonie, historiky označované jako Antigonovská říše, resp. Makedonské království. Antigonos I. byl Alexandrovým generálem a jednou z nejvýraznějších postav válek diadochů. Antigonovci ovládali od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287276 př. n. l.) Makedonii a velkou část Řecka. V letech následujících po Alexandrově smrti vytvořil Antigonos I. velkou říši s jádrem v Malé Asii. Jeho pokusy ovládnout celé území Alexandrovy říše ale skončily jeho porážkou a smrtí v bitvě u Ipsu v roce 301 př. n. l. Antigonův syn Démétrios I. Poliorkétés vyvázl z bitvy a dokázal se zmocnit Makedonie, avšak po několika letech byl poražen a nakonec zemřel v zajetí.

Teprve Monofthalmův vnuk Antigonos II. Gonatás se dokázal trvale prosadit v zápase o makedonský trůn a zajistil tak pro sebe a své následovníky makedonský královský titul. Za Filipa V. dosáhla Makedonie kolem roku 200 př. n. l. hegemonie nad většinou Řecka. S Antigonovci soupeřící řecké státy se však obrátily o pomoc k Římanům, kterým tak umožnily osudovým způsobem zasáhnout do dějin Makedonie. V roce 168 př. n. l. podlehl král Perseus římským legiím v bitvě u Pydny, čímž bylo panování Antigonovců v Makedonii ukončeno.

Trvalým cílem antigonovské politiky bylo vytvoření a udržení makedonské hegemonie v Řecku. Makedonci disponovali zřejmě nejlepším vojskem ze všech helénistických říši vzešlých z válek diadochů, které se přesto ukázalo nedostačujícím ke splnění jejich nadmíru ambiciózních plánů. Uzavření spojenectví Filipa V. s Hannibalem v roce 215 př. n. l. se ukázalo být závažným rozhodnutím, neboť Makedonie se tak dostala do konfliktu s Římany, kteří se na počátku 2. století př. n. l. vyvinuli v dominantní mocnost východního Středomoří.

Členové dynastie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OLIVA, Pavel, Řecko mezi Makedonií a Římem, Praha, Academia, 1995. ISBN 80-200-0435-1