Antigonos III. Dósón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antigonos III. Dósón
Antigonus Doson.jpg
Narození 263 př. n. l.
Úmrtí 221 př. n. l. (ve věku 41–42 let)
Manžel(ka) Chryseis of Macedon
Rodiče Demetrius the Fair a Olympias of Larissa
Příbuzní Echecrates
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antigonos III. Dósón (263 př. n. l.221 př. n. l.) byl makedonským králem z dynastie Antigonovců. Během své sotva desetileté vlády, od roku 229 př. n. l., obnovil makedonskou moc a hegemonii v Řecku, za což byl po právu oslavován jako její nový zakladatel. Jeho přízvisko patrně znamená „předávající vládu“.

Antigonos Dósón byl synem krále Kyrény, Démétria Sličného, a synovcem někdejšího makedonského panovníka Antigona II. Gonata. Když Démétrios II. zemřel v boji proti Dardánům, makedonská šlechta jmenovala Dósóna poručníkem a regentem za nezletilého Démétriova syna, pozdějšího Filipa V. Stalo se tak pravděpodobně proto, že Dósón byl jediný žijící mužský příbuzný dítěte. Přízně osudu, jež ho obdařila vládou, využil Dósón moudřeji a efektivněji, než kterýkoliv z jeho antigonovských předchůdců.

Postavení makedonského království bylo v této době nanejvýš kritické. Dósón proto nejprve zabezpečil severní hranici a provedl energická opatření k zajištění stability makedonského státu. Přitom prokázal své vojevůdcovské schopnosti úspěšným odražením dardánské invaze a následně potlačením povstání v Thesálii, jejíž obyvatelé se pokoušeli ve spojení s aitólským spolkem odpadnout od Makedonie. Díky těmto úspěchům byl Dósón makedonským vojskem v roce 227 př. n. l. prohlášen za krále. Současně se oženil s Démétriovou vdovou Fthíou (Chryseis), matkou Filipa, jehož adoptoval a uznal ho tím za svého nástupce. Ještě v témže roce se vypravil do maloasijské Kárie, jejímž dobytím posílil makedonský vliv v oblasti Egejského moře. Současně uzavřel spojenectví s Épeirem.

Na Peloponéském poloostrově zatím Sparta, vedená králem Kleomenem III., ohrožovala achajský spolek. Jeho vůdce, Arátos ze Sikyónu, jenž po dlouhou dobu vedl odpor Helénů proti makedonské dominanci, tudíž vyzval Dósóna k intervenci proti Spartě a aitólskému spolku. Po obsazení Korintu a Arkádie se Dósón v roce 224 př. n. l. ustavil do čela obnoveného helénského spolku, zahrnujícího Acháju, Bojótii, Euboiu, Akarnánii, Fókidu a Lokridu. V roce 222 př. n. l. se makedonské a achajské vojsko střetlo se Sparťany v bitvě u Sellasie. Kleomenés sice začlenil do spartského vojska i tisíce heilótů, nicméně ani tak nebyli Sparťané schopni čelit lépe vybavené a početně silnější armádě svých protivníků. Spartské síly byly přemoženy, načež Dósón jako první dobyvatel v historii obsadil Spartu. Makedonský král nyní kontroloval takřka celé Řecko. Nezávislost si zachoval pouze aitólský spolek a v této době už politicky bezvýznamné Athény. Mezitím, co Dósón válčil na Peloponésu, byla však Makedonie napadena Ilyry. Král proto urychleně vyrazil na sever, aby se vypořádal s touto novou hrozbou. Makedonské vojsko sice dosáhlo opět vítězství, avšak Dósón zemřel krátce poté, co mu při udělování rozkazů v boji zřejmě praskla srdeční tepna.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Démétrios II.
Znak z doby nástupu Makedonský král
Antigonos III. Dósón
227 - 221
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip V.