Diadochové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Helenistický svět po bitvě u Ipsu roku 301 př. n. l.

diadochové:
Slunce z Verginy
     Lýsimachova říše
     Kassandrova říše

ostatní:
     Kartágo
     řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis)
Říše diadochů před začátkem válek s Římany kolem roku 200 př. n. l.

diadochové:
ostatní:
     Kartágo
     Massalia

Diadochové jsou nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322301 př. n. l., během tzv. válek diadochů rozdělili Alexandrovu velikou říši. Byli to převážně Alexandrovi společníci a generálové, kteří po jeho smrti nejprve dostali na starost jednotlivé provincie. Původně jen jako správci území, které měl zdědit Alexandrův syn Alexandr IV. Aigos, ale protože byl jen dítětem a spoluvládce Filip III. Arrhidaios nebyl dostatečně silnou osobností, aby říši udržel pohromadě, diadochové se změnili v suverénní vladaře, kteří mezi sebou začali bojovat o moc. Ti, kteří dokázali uhájit svá území, neřkuli je rozšířit, přijali titul krále a založili nástupnická království a vlastní dynastie.

Seleukos I. Níkátor
zakladatel Seleukovské dynastie.
Ptolemaios I. Sótér
zakladatel Ptolemaiovské dynastie vládnoucí v Egyptě.
Antigonos Monofthalmos
nejstarší a dlouhou dobu nejmocnější ze všech diadochů, zakladatel Antigonovské dynastie.
Lýsimachos
vládl v Thrákii a Malé Asii, po jeho smrti si království rozdělili Seleukovci a Ptolemaiovci.
Kassandros
syn Antipatra, vládl v Makedonii.
Démétrios I. Poliorkétés
syn Antigona, nevládl samostatně žádnému většímu území.

Související články[editovat | editovat zdroj]