Brian Epstein
| Brian Epstein | |
|---|---|
 Brian Epstein (1965) | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Brian Samuel Epstein |
| Narození | 19. září 1934 Liverpool, Anglie |
| Úmrtí | 27. srpna 1967 (ve věku 32 let) Londýn, Anglie |
| Příčina úmrtí | předávkování |
| Místo pohřbení | Liverpool |
| Povolání | podnikatel, manažer |
| Aktivní roky | 1961–67 |
| Příbuzná témata | The Beatles Gerry & the Pacemakers |
| Ocenění | Rock and Roll Hall of Fame (2014) |
| Web | BrianEpstein.com |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brian Epstein (celým jménem Brian Samuel Epstein, 19. září 1934 Liverpool – 27. srpna 1967 Londýn) byl manažerem několika hudebních skupin a zpěváků, z nichž se stali nejznámějšími The Beatles.
Jeho zásluhou se z kapely The Beatles stala jedna z nejúspěšnějších hudebních skupin své doby. Jejím manažerem byl od roku 1961 do roku 1967, kdy ve věku 32 let zemřel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Brian Epstein byl židovského původu. Jeho otec, Harry Epstein, vedl rodinný podnik, obchod s nábytkem, který založil Brianův děda, polský imigrant Isaac Epstein. Brianova matka Malka byla nazývána Queenie, protože Malka znamená hebrejsky královna. Epsteinovi měli ještě jednoho mladšího syna jménem Clive.
V dětství vystřídal Brian hodně škol, ať už kvůli stěhování (Liverpool byl za války bombardován) nebo kvůli své nepřizpůsobivosti. Těžko si hledal kamarády a byl často terčem antisemitismu. Měl sen stát se módním návrhářem. Jeho otec však od něj, jako od nejstaršího syna, očekával pokračování v rodinné tradici.[1]
Když bylo Brianovi 16 let, v roce 1950, začal v rodinném obchodě s nábytkem pracovat. O dva roky později byl odveden na vojnu, kde ale sloužil jen 10 měsíců. Podnik opustil v době, kdy se rozhodl studovat herectví. Školu však nedokončil a vrátil se zpět do firmy, která v té době dobře prosperovala.
Harry Epstein koupil obchod, který se nacházel hned vedle jejich prodejny nábytku. Jednalo se o NEMS (The North End Road Music Stores). Epsteinovi zde prodávali např. piána, pračky nebo rádia. Brzy si otevřeli novou pobočku a nabídku rozšířili na gramofonové desky. Brianovi bylo tehdy svěřeno oddělení hudebních novinek. Nová pobočka stála shodou okolností nedaleko Cavern Clubu, ve kterém se později setkal Brian s Beatles (přitom zjistil, že členové skupiny byli jeho zákazníci).
Brianovi hodně záleželo na tom, aby měl vždy na skladě všechny nahrávky, i ty od neznámých skupin a hudebníků. Zajímal se o místní hudební scénu a v roce 1961 začal psát články o hudebních nahrávkách do časopisu Mersey Beat.
The Beatles
[editovat | editovat zdroj]Existuje mnoho legend o tom, jak se Brian s Beatles seznámil. Poměrně rozšířená je verze, že 28. října 1961 přišel do NEMS chlapec jménem Raymond Jones a požadoval singl My Bonnie, který měli Beatles nahrát spolu s Tonym Sheridanem za svého působení v Hamburku. Pár dní na to měli nahrávku požadovat i další zákazníci a Brian tehdy začal zjišťovat, o jakou skupinu se vlastně jedná.[2]
Tato historka je popsána i v Brianově knize A Cellarful of Noise. Brianův asistent, Alistair Taylor, stejně jako Paul McCartney, však později řekli, že s verzí o Raymondovi někdo přišel v době, kdy vznikala hysterie okolo Beatles. To, že se tato legenda dostala do Brianovy autobiografie, měl mít na svědomí spěch, ve kterém kniha vznikala.
Ve skutečnosti totiž v roce 1961 již vycházely články o Beatles v místním časopise, do kterého Brian přispíval a který prodával (Mersey Beat). O Beatles tedy již musel vědět.
Jisté je, že poprvé viděl Brian skupinu hrát 9. listopadu 1961 v Cavern Clubu, kam se přišel podívat na jejich vystoupení se svým asistentem. Přestože měl Brian jiný hudební vkus, jejich styl hudby i vystupování ho zaujaly natolik, že se rozhodl nabídnout jim své služby jako manažer.
Definitivní rozhodnutí padlo v prosinci roku 1961 a pětiletá smlouva byla podepsána 24. ledna 1962 (Brianův podíl byl 10 % z příjmů do 1500 liber a 15 % z příjmů nad tuto částku). Tehdy byla skupina ještě ve složení John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Pete Best. Zajímavostí je, že z právního hlediska byla tato první smlouva neplatná – Brian sám se na ni nepodepsal a McCartney s Harrisonem v té době ještě neměli 21 let, takže by stejně byl nutný podpis jejich právního zástupce.[1]
Prvním Brianovým úkolem bylo sehnat společnost, která by umožnila Beatles nahrávat. Poté, co několik producentů skupinu odmítlo (nikdo je neznal a dokonce se vyskytl názor, že kytarové skupiny už vyšly z módy), uspěl Brian u Parlophone, dceřiné společnosti EMI. Smlouvu uzavřel s producentem Georgem Martinem. V té době také Beatles vyměnili bubeníka – na místo Pete Besta nastoupil Ringo Starr. Brian již tehdy tvrdil, že Beatles budou jednou větší než Elvis.
Brian hned na začátku zavedl určité změny – přiměl členy skupiny, aby na vystoupení nenosili kožené bundy, jak byli do té doby zvyklí, a nechal jim ušít jejich typické šedé obleky. Jejich vystupování se stalo oproti dřívějšku celkově upravenější a uhlazenější a tento nový styl byl přístupnější širší veřejnosti. S dřívějším popíjením nebo dokonce pojídáním na scéně byl teď konec, stejně jako s jejich kouřením a pokřikováním na publikum. Brian také navrhl, aby se Beatles na konci každého vystoupení společně uklonili.
Úspěchy a neúspěchy
[editovat | editovat zdroj]Brian neměl s prací manažera žádné předchozí zkušenosti, přesto se mu podařilo vytvořit z neznámé liverpoolské kapely, kterých bylo tehdy spousta, skupinu světového formátu. Byl to on, kdo The Beatles objevil, vytáhl z Liverpoolu a s jehož vlivem a podporou dosáhli vrcholu.
Na druhé straně mu bylo vyčítáno, že nedostatečně chránil jejich autorská práva. Měl výborné organizační schopnosti, ale neuvědomoval si, jak obrovské peníze se mohou v této oblasti točit. Podcenil hodnotu Beatles a uzavřel několik velmi nevýhodných smluv.
Ostatní skupiny
[editovat | editovat zdroj]Brian Epstein byl také manažerem několika dalších hudebníků, mezi něž patřili Gerry & the Pacemakers, Billy J. Kramer & The Dakotas, The Fourmost, Cilla Black, a The Big Three.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Brian Epstein byl homosexuál. V té době však ještě byla v Británii homosexualita trestná. Ironií osudu byl dotyčný zákon zrušen nedlouho po Brianově smrti. Odlišná sexuální orientace byla zdrojem jeho frustrace, trápil se a trpěl depresemi. Začal experimentovat s drogami. V době vzrůstající slávy Beatles čelil stále většímu tlaku a byl terčem vydírání. Neustále se bál, že by jeho soukromý život mohl ohrozit jeho svěřence.[1]
V roce 1966 se Beatles rozhodli přestat s živým vystupováním a Brian měl pocit, že ho chtějí vytěsnit, navíc jeho smlouva s nimi zanedlouho končila. Brian byl nemocný a ke konci svého života potřeboval stále větší počet prášků na to, aby mohl spát i na to, aby zůstal vzhůru. I nadále však měl smělé plány do budoucna a přemýšlel o nových projektech.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]
Dům, ve kterém Brian Epstein žil a později zemřel.
Brian Epstein zemřel ve svém domě v Londýně 27. srpna 1967 ve věku 32 let.
Když jeho přátelé vylomili dveře od ložnice, protože se celý den neozýval, našli ho už mrtvého. Přivolaná policie uzavřela vyšetřování události s tím, že se jednalo o nešťastnou náhodu. Předávkoval se barbituráty.[3]
Pohřben je na židovském hřbitově v Liverpoolu.[4]
Spekulace o sebevraždě
[editovat | editovat zdroj]Stále existují spekulace, a to zejména s ohledem na Brianovy časté deprese, že se jednalo o sebevraždu nebo o demonstrativní sebevraždu.
Ve svých depresivních stavech Brian často volal svým přátelům a o sebevraždě mluvil, někdy se prý o ni dokonce pokusil, pak se ale vždy vše uklidnilo. Po jeho smrti byl také nalezen dopis, ve kterém se o sebevraždě zmiňuje. Dopis byl už ale hodně starý.
Proti sebevraždě mluví fakt, že Brianova matka nedlouho před jeho smrtí ovdověla – Brian byl velmi zodpovědný a podle jeho blízkých by svou matku, ke které měl velmi silné pouto, nenechal v této těžké situaci samotnou. Brianova matka se na něj velmi spoléhala a on by jí nemohl způsobit další bolest, uvědomoval si, jak moc ho potřebuje. Navíc pro ni tou dobou zařizoval byt v Londýně, aby jí mohl být nablízku.
Důsledky
[editovat | editovat zdroj]Po Brianově smrti Beatles pocítili, jak moc je Eppy, jak mu říkali, držel pohromadě a jak silným spojovacím článkem byl. Představoval pro ně jistotu a zázemí, byl to „pátý Beatle“. Beatles hráli a zpívali a o všechno ostatní se staral Brian. Po jeho smrti si ale každý začal dělat, co chtěl. Nikomu jinému jako manažerovi už Beatles nedůvěřovali. Řešili stále častější názorové neshody a osobní konflikty a skupina se pomalu rozpadala. Definitivní rozchod nastal v roce 1970. Následovaly soudní spory mezi jednotlivými členy.
Kniha
[editovat | editovat zdroj]Brian Epstein: A Cellarful of Noise (1964, autobiografie, spolupracoval na ní Derek Taylor)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c www.washingtonpost.com
- ↑ www.beatleasagain.com. www.beatlesagain.com [online]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-02.
- ↑ http://news.bbc.co.uk
- ↑ www.findagrave.com
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brian Epstein na Wikimedia Commons - Oficiální stránky věnované Brianu Epsteinovi (en) [1]
- Dailymail, vzpomínka Pattie Boyd (en) [2]
- Liverpoolecho – o Brianově soše v Liverpoolu (en) [3], [4]
