George Harrison

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
George Harrison
1974
Základní informace
Rodné jméno George Harold Harrison
Jinak zvaný L'Angelo Misterioso
Nelson/Spike Wilbury/, George Harrysong
Narození 25. února 1943
Anglie Wavertree,Liverpool, Anglie
Původ Liverpool, Spojené království
Úmrtí 29. listopadu 2001
(58 let)
USA Los Angeles, USA
Příčina úmrtí rakovina plic a mozku
Žánry rock, pop, psychedelický rock, experimentální rock
Povolání Muzikant, skladatel, producent
Nástroje kytara, baskytara, varhany, ukulele, mandolína, sitár, tambura, klavír, harmonika, slide kytara
Aktivní roky 1958 - 2001
Vydavatelé Parlophone,Capitol,Apple
Vee-Jay,EMI,Dark Horse Records
Příbuzná témata The Beatles
Traveling Wilburys
The Quarrymen
William Harrison
Významná díla Taxman
Ocenění Billboard Music Award
člen Řádu britského impéria
Řád britského impéria
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
Rokenrolová síň slávy
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Pattie Boydová (1966–1977)
Olivia Harrison (1978–2001)
Děti Dhani Harrison
Web GeorgeHarrison.com
Významný nástroj
Rickenbacker 360/12, Epiphone Casino, Gretsch Duo Jet, Gretsch Country Gentleman, Fender Stratocaster, Fender Telecaster, Gibson SG, Gibson Les Paul
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Harold Harrison, MBE (25. února 1943 Liverpool29. listopadu 2001 Los Angeles) byl populární britský kytarista, zpěvák, skladatel a hudební i filmový producent, známý především jako člen kapely Beatles.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

George vyrůstal v harmonické rodině (matka Louisa Harrisonová, otec Harold Harrison) v britském Liverpoolu společně se třemi sourozenci (sestra Louise, bratři Harold ml. a Peter). Nejmladší člen skupiny Beatles chodil na stejnou základní školu jako John Lennon, ale neznali se. Na gymnáziu v Quarry Bank poznal Paula McCartneyho. Ve třinácti letech mu rodiče koupili první kytaru; přes počáteční nezájem začal George pravidelně cvičit a dělat pokroky, poslouchal nahrávky a snažil se je napodobovat. První akordy ho učil hrát Paul McCartney. Po čase matka Georgovi koupila pořádnou kytaru. Aby jí George splatil částku, již na koupi nástroje vydala, nastoupil jako poslíček u řezníka.

Po absolvování gymnázia v roce 1953 postoupil George na Liverpool Institute. Školu po čase opustil a stal se elektrikářským učněm v obchodním domě. V té době založil svou první hudební skupinu „The Rebels“ (česky „povstalci“). Jeho velkým vzorem byl americký kytarista Buddy Holly.

Od roku 1958 začal George hrát na kytaru v kapele The Quarrymen, kam ho přivedl McCartney. Skupina se třikrát přejmenovala: na podzim roku 1958 na „Johnny and the Moondogs“, v roce 1959 na „The Silver Beetles“ a v roce 1960 na „The Beatles“ (slovní hříčka – „beetle“ znamená „brouk“, „beat“ znamená „tlouci, bít, tep…“). Tehdy dostala angažmá v německém Hamburku. George ještě nebyl plnoletý a neměl pracovní povolení, a tak byl před ukončením angažmá vyhoštěn do Anglie. Nicméně po tragické smrti původního basového kytaristy Stuarta Sutcliffa přebral Sutcliffův nástroj Paul McCartney a McCartneyovu sólovou kytaru mohl převzít George.

George Harrison byl výtečný kytarista, ale během působení ve skupině Beatles nedostal mnoho příležitostí k prosazení vlastních skladeb. Až do alba Revolver se jeho písně objevovaly na deskách Beatles výjimečně (vždy nanejvýš dvě).

V roce 1964 poznal George při natáčení filmu Perný den modelku Pattie Boydovou. Oddáni byli 21. ledna 1966.

V letech 19661969 se George potýkal s drogovou závislostí. Užíval LSD, marihuanu. V roce 1965 byly na albu Rubber Soul zaznamenány první Georgeovy pokusy o hru na indický strunný nástroj sitár. V té době se setkal s indickým hudebním skladatelem a především vynikajícím sitáristou Ravi Šankarem, který se stal jeho přítelem a učitelem. George se začal zajímat o indickou kulturu a meditaci a v roce 1969 se stal význačným příznivcem hnutí Hare Krišna. Odpoutal se tak od drog, ale narušilo to jeho soukromý život a manželka Pattie Boyd po neshodách odešla k Eriku Claptonovi.

Během působení v Beatles vydal Harrison dvě alba - jednak Wonderwall Music (1968, hudba k filmu), jednak Electronic Sound (1969, experimentální syntezátorová hudba), která však nebyla kritiky příliš přijata. Ovšem v roce 1970 vydal velmi úspěšné album All Things Must Pass se slavnou písní „My Sweet Lord“ (opěvující Krišnu), kvůli které se Harrison dostal v roce 1976 k soudu a byl obviněn z plagiátorství (kvůli podobnosti s písní „He's So Fine“ z roku 1962 newyorské skupiny „Chiffons“).

Billy Preston, George Harrison, Gerald Ford a Ravi Shankar v Bílém domě, 1974

1. srpna 1971 uspořádal George Harrison v newyorské Madison Square Garden dobročinný koncert pro válkou zmítaný Bangladéš (Concert for Bangladesh), na kterém vystoupilo mnoho slavných hudebníků, např. Bob Dylan, Eric Clapton, Ringo Starr, Billy Preston, Ravi Šankar a další. Z koncertu vzniklo úspěšné hudební album a celovečerní film.

Po dalším vynikajícím albu Living in the Material World založil George v roce 1974 vlastní gramofonovou firmu Dark Horse Records a vydal stejnojmenné album. Nebylo však úspěšné a jeho sólové turné po USA nebylo kritikou přijato dobře.

V roce 1974 žil George s modelkou Kathy Simmons, bývalou přítelkyní Roda Stewarta. Pak se zamiloval do Mexičanky Olivia Trinidad Arias, sekretářky firmy A&M, jež distribuovala desky jeho společnosti. Měsíc před svatbou, 1. srpna 1978, se jim narodil syn Dhani Harrison (nyní kytarista a zpěvák ve vlastní skupině Thenewno2).

V mezidobí vydával Harrison i nadále sólová alba (33 & 1/3 či George Harrison) – tu s větším, tu s menším úspěchem. Vždy se však jednalo o melodicky silné a textově zajímavé počiny, přestože se George držel svého stylu a odmítal jakkoli přijímat stávající trendy v hudbě. Snad i proto poptávka po jeho tvorbě poněkud poklesla.

Po smrti Johna Lennona (8. prosince 1980) se uzavřel před okolním světem a věnoval se většinou jen filmové produkci v nově založené společnosti HandMade Films a své rodině. Dále však vydával sólová alba. V roce 1981 album Somewhere in England, na kterém je i písnička věnovaná Johnu Lennonovi. Jmenuje se „All Those Years Ago“ a v části textu se zpívá „Mluvil jsi o lásce a oni s tebou jednali jak se psem ...“. Dalším vydaným albem bylo v roce 1982 „Gone Troppo“. Je to příjemné album nijak se nevymykající Georgeově stylu – Harrison však tentokrát ignoroval jakoukoli propagaci a deska v hitparádách propadla.

George Harrison v Indii roku 1996

Na koncertní pódium se vrátil v roce 1985 vzpomínkovým pořadem Carla Perkinse. Vystoupil i na charitativním koncertu ve Wembley.

V roce 1987 vyšlo nové album Cloud Nine, které se dostalo do první desítky žebříčků hitparád a dosahuje kvalit nejlepších alb Beatles. Z alba vzešel i hitový singl „Got My Mind Set on You“. V roce 1988 se Harrison spojil s hudebníky Royem Orbisonem, Jeffem Lynneem, Bobem Dylanem a Tomem Pettym a pod společným názvem „Traveling Wilburys“ natočili dvě alba.

29. listopadu 2001 George Harrison podlehl rakovině plic v Los Angeles v Kalifornii. Podle dostupných informací byl jeho popel nasypán do indické posvátné řeky Gangy. Krátce před smrtí vytvořil album, které dle jeho instrukcí dokončili Jeff Lynne, syn Dhani a bubeník Jim Keltner. Bylo vydáno pod názvem Brainwashed v roce 2002.

Používané nástroje[editovat | editovat zdroj]

V době kdy Harrison vstoupil do skupiny The Quarrymen, byla jeho hlavním nástrojem kytara Höfner President Acoustic, kterou záhy vyměnil za model Höfner Club 40.[1] Jeho první elektrickou kytarou s plným tělem byl český nástroj Jolana Futurama/Grazioso.[2] Kytary, které používal při prvních nahrávkách, byly převážně modely Gretsch, na něž hrál přes zesilovač Vox.[3]

  • 1961: Gretsch 6128 Duo Jet – Model měl černou barvu. George ho koupil od námořníka v Hamburku a hrál na něj až do roku 1963. K tomuto modelu měl záložní model Gretsch 6131 Fire Bird, který měl jen jiné knoflíky a červenou barvu.
  • 1962: Gibson EJ-160 – Model měl černo-hnědo-žlutou barvu. Elektroakustická kytara, kterou George používal až do roku 1968.
  • 1963: Gretsch 6122 Country Gentleman – Měl dva modely, první ořechový a druhý černý. Používal je do roku 1965. Rozdíly mezi nimi: barva, jinak posazené knoflíky.
  • 1964: Gretsch 6119 Tennessee Ann – Model byl červený. Používal ho do roku 1966.
  • 1964: Rickenbacker 360/12 – Měl dva modely, oba byly červeno-žluté. Používal je do roku 1967. Jediný rozdíl byl ve tvaru hran. První byl hranatý, druhý zakulacený.
  • 1966: Epiphone E230 TDV Casino – Původně byl model černo-hnědo-žlutý, od roku 1968 přírodní.

Diskografie (mimo Beatles)[editovat | editovat zdroj]

Studiová alba[editovat | editovat zdroj]

Živé nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Kompilace[editovat | editovat zdroj]

Se skupinou Traveling Wilburys[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BABIUK, Andy. Beatles Gear: All the Fab Four's Instruments, from Stage to Studio. [s.l.]: Backbeat Books, 2002. ISBN 978-0-87930-731-8. S. 18–19. (anglicky) 
  2. BABIUK, Andy. Beatles Gear: All the Fab Four's Instruments, from Stage to Studio. [s.l.]: Backbeat Books, 2002. ISBN 978-0-87930-731-8. S. 25–27. (anglicky) 
  3. BABIUK, Andy. Beatles Gear: All the Fab Four's Instruments, from Stage to Studio. [s.l.]: Backbeat Books, 2002. ISBN 978-0-87930-731-8. S. 110–112. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CLIFFORD, Mike a kol. Album rocku: vyše 700 hesiel: vyše 500 fotografií a obalov platní. Bratislava: Mladé letá, 1991. 208 s. ISBN 80-06-00394-7.
  • ČERNÁ, Miroslava a ČERNÝ, Jiří: Poplach kolem Beatles – liverpoolských zpěváků, notových analfabetů, hudebníků a autorů ... Praha: Panton, 1966. 152 s. Edice přátel hudby, sv. 4. OCLC 24413638
  • MATZNER, Antonín: Beatles, výpověď o jedné generaci. Praha: Mladá Fronta, 1987, 286 s.OCLC 85618421 OCLC 39407088
  • MATZNER, Antonín. Beatles: výpověď o jedné generaci. 2., dopl. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 294 s., [16] s. portrétů. ISBN 80-204-0581-X.
  • SCHMIEDEL, Gottfried: The Beatles. Bratislava: Opus, 1988. 126 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]