Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (anglicky International Society for Krishna Consciousness – odtud zkratka ISKCON), je zákony ČR uznaná náboženská organizace a hnutí, které v roce 1966 založil v New Yorku Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivedanta Svámí. ISKCON je součástí gaudíja vaišnavské sampradáji, duchovní tradice vedoucí od Šríly Prabhupády zpět nepřerušenou posloupností duchovních mistrů přes Pána Čaitanju až k Pánu Brahmovi, který, jak dokládají védská písma a uznávají všechny[zdroj?] autority vaišnavismu (čisté oddanosti Bohu), přijal poznání od nejvyššího duchovního učitele, samotné Nejvyšší Osobnosti Božství, Šrí Krišny.[1] Princip parampary, nepřerušené učednické posloupnosti, vyjadřuje přímé spojení s Bohem a dává pravosti učení duchovní punc.

Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivedanta Svámí Prabhupáda (zkráceně též Šríla Prabhupáda), zakladatel-áčárja Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, prohlásil, že posláním  ISKCONu je uskutečnění mise Čaitanji Maháprabhua šířením učení o vědomí Krišny, jehož nedílnou součástí je zpívání svatých jmen Pána po celém světě dalších 10 tisíc let.

Sedm cílů Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny[editovat | editovat zdroj]

1. Systematicky propagovat duchovní poznání v celé společnosti a vychovávat všechny lidi podle pravidel duchovního života, aby se zabránilo nerovnováze životních hodnot a dosáhlo skutečné jednoty a míru na světě
2. Propagovat vědomí Krišny podle Bhagavad-gíty a Šrímad Bhagavatamu
3. Sbližovat členy organizace a vést je ke Krišnovi, nejvyšší bytosti, a tak v nich a v celém lidstvu rozvíjet ideu, že každá duše je kvalitativní částečkou Boha (Krišny)
4. Učit a podporovat sankírtanové hnutí, sborové zpívání svatých jmen Boha, jak doporučuje učení Šrí Čaitanji Maháprabhua
5. Vybudovat poutní místa určená k oslavě Šrí Krišny pro duchovní prospěch členů a celé lidské civilizace
6. Sdružovat členy za účelem jednoduššího a přirozenějšího způsobu života
7. Tisknout a distribuovat periodické publikace, časopisy, knihy a jinou literaturu s ohledem na výše zminěné body

Prabhupáda[editovat | editovat zdroj]

Jména védských duchovních autorit jsou tituly vyjadřující úrovně dosaženého poznání. Duchovní učitel je obvykle oslovován jako Gurudev, Višnu-páda nebo Prabhupáda. Jméno "Prabhupáda" se používá k vyjádření nejvyšší úcty ve védských náboženských kruzích a označuje se jím velký světec mezi světci. Slovo Prabhupáda má ve skutečnosti dva významy: ten, u jehož nohou (páda), je mnoho prabhuů (což znamená "mistr, pán", titul, jímž se navzájem oslovují žáci). Druhý význam je - ten, kdo se vždy nachází u lotosových nohou Nejvyššího Pána, Krišny. V posloupnosti duchovních učitelů, jež předávají lidstvu nauku o Krišnovi, bylo několik osobností, které dosáhly takové duchovní velikosti a zasloužily si titul Prabhupáda.

Jedinečné postavení Šríly Prabhupády v ISKCONu[editovat | editovat zdroj]

a) je zakladatel ISKCONu, Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny
b) je áčárja na dalších 10 tisíc let a nikdo další takový v tomto období nebude

Coby zakladatel ISKCONu založil novou větev stromu Čaitanji Maháprabhua a přinesl:

a) management - organizační strukturu ISKCONu
b) filozofii
c) standardy každodenní praxe oddané služby

Coby áčárja:

a) napsal komentáře k védským textům na nastávajících 10 tisíc let
b) rozšířil vědomí Krišny po celém světě
c) učí vlastním příkladem (odvozeno od slova áčára, chování)
d) je velký vlivný učitel v parampaře, nepřerušené posloupnosti duchovních mistrů

Správa, vedení a organizace ISKCONu prostřednictvím GBC (správní rady)[editovat | editovat zdroj]

GBC jako konkrétní osoba je:

a) jeden z členů správní rady, který dohlíží na přidělenou světovou zonu
b) hlavní náplní jeho činností je cestování po své zoně a dohlížet na uplatňování pravidel Šríly Prabnhupády
c) je vzorem v naslouchání a zpíváni

GBC jako správní rada je:

a) nejvyšší autorita, která dohlíží na dodržování standardů, které dal Šríla Prabhupáda
b) schází se jednou ročně v Majápuru, kde řeší problémy a plánuje další kázání

Podstata duchovního učení[editovat | editovat zdroj]

Pro další pokročení ve studiu je nutné získat základ v pochopení a realizaci rozdílu mezi tělem a duší.

Šest základních rodílů mezi tělem a duší:

· duše je sat, věčná, tělo je dočasné
· duše je cid, plná poznání Absolutní Pravdy, tělo není vědomé
· duše je ánanda, blažená (od Boha se nelišící), tělo je plné utrpení pod vlivem máji, vnější iluzorní energie přírody
· duše se nemění, tělo se neustále mění
· duše neumírá, tělo umírá
· duše je v projevem Krišnovy vyšší (okrajové) energie, tělo je součástí nižší (vnější) Krišnovy energie

Stěžejní vaišnavské texty[editovat | editovat zdroj]

K pochopení a orientaci ve védském učení je nutné přijmout alespoň na teoretické úrovni fakt, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. Kde není Bůh je nevědomost. Nevědomost je temnota. Bůh je světlo.

Bhagavad-gítá taková, jaká je (Zpěv vznešeného)
Šrímad Bhágavatam (doposud je do čestiny přeloženo 10 zpěvů)
Čaitanja Čaritámrita (v češtině 4 svazky)
Nektar oddanosti (souhrnná studie Bhakti-rasámrita-sindhu Rúpy Gósvámího)

Vedle tohoto velmi rozsáhlého díla, přeloženého ze sanskrtu do angličtiny a dnes již do více než 50 jazyků světa a opatřeného komentáři Šríly Prabhupády, existuje jeho dalších více než osmdesát knih. Vedle těchto knih je k dispozici doplňující literatura následovníků ISKCONu schválená správní radou.

  1. Bhágavata Purána 1.1.1