Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (anglicky International Society for Krishna Consciousness – odtud zkratka ISKCON), je zákony ČR uznaná náboženská organizace a hnutí, které v roce 1966 založil v New Yorku Šrí Šrímad A.Č. Bhaktivedanta Svámí. ISKCON je součástí gaudia vaišnavské sampradayi, duchovní linií vedoucí od Šríly Prabhupády zpět nepřerušenou posloupností duchovních mistrů přes Pána Čaitanyu až k Pánu Brahmovi, který, jak dokládají védská písma a uznávají všechny autority vaišnavismu (čisté oddanosti Bohu), přijal poznání od nejvyššího duchovního učitele, samotné Nejvyšší Osobnosti Božství, Šrí Kršny. Princip parampary, nepřerušené učednické posloupnosti, vyjadřáje přímé spojení s  Bohem a dává pravosti učení duchovní punc.

Šrí Šrímad A.Č. Bhaktivedanta Swami Prabhupáda (zkráceně též Šríla Prabhupáda), zakladatel-áčarya Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, prohlásil, že posláním  ISKCONu je uskutečnění mise Čaitanyi Mahaprabhua šířením učení o vědomí Krišny, jehož nedílnou součástí je zpívání svatých jmen Pána, po celém světě na dalších 10 tisíc let.

"Mým posláním je oživit v lidech vědomí Boha.

Bůh je otcem všech živých bytostí v tisíci různých formách.

Lidský život představuje v evoluci stupeň dokonalosti.

Jestliže toto poslání nenaplníme,

budeme se muset znovu do tohoto procesu vrátit.

Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare

Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare

To, co slyšíte, je zvuková vibrace a je zapotřebí,

abychom pochopili, že tato zvuková vibrace je transcendentální.

A protože je transcendentální, promlouvá ke každému,

i k těm, kdo řeči tohoto zvuku nerozumí. V tom je jeho krása.

Dokonce i děti na něj reagují.“

Sedm cílů Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny[editovat | editovat zdroj]

1.      Systematicky propagovat duchovní poznání v celé společnosti a vychovávat všechny lidi podle pravidel duchovního života, byse zabránilo nerovnováze životních hodnot a dosáhlo skutečné jednoty a míru na světě

2.      Propagovat vědomí Krišny podle Bhagavad-gítry a Šrímad Bhagavatamu

3.      Sbližovt členy organizace a vést je ke Krišnovi, nejvyšší bytosti, a tak v nich a v celém lidstvu rozvíjet ideu, že každá duše je kvalitativní částečkou Boha (Krišny)

4.      Učit a podporovat sankirtanové hnutí, sborové zpívání svatých jmen Boha, jak doporučuje učení Šrí Čaitanyi Maháprabhupa

5.      Vybudovat poutní místa určená k oslavě Šrí Krišny pro duchovní prospěch členů a celé lidské civilizace

6.      Sdružovat členy za účelem jednoduššího a přirozenějšího způsobu života

7.      TIsknout a rozdávat periodické publikace, časopisy, knihy a jinou literaturu s ohledem na výše zminěné body.

Prabhupáda[editovat | editovat zdroj]

Jména védských duchovních autorit jsou tituly vyjadřující úrovně dosaženého poznání. Duchovní učitel je obvykle oslovován jako Gurudev, Višnu-páda nebo Prabhupáda. Jméno "Prabhupáda" se používá k vyjádření nejvyšší úcty ve védských náboženských kruzích a označuje se jím velký světec mezi světci. Slovo Prabhupáda má ve skutečnosti dva významy: ten, u jehož nohou (páda), je mnoho prabhuů (což znamená "mistr, pán", titul, jímž se navzájem oslovují žáci). Druhý význam je - ten, kdo se vždy nachází u lotosových nohou Nejvyššího Pána, Kršny. V posloupnosti duchovních učitelů, jež předávají lidstvu nauku o Kršnovi, bylo několik osobností, které dosáhly takové duchovní velikosti a zasloužily si titul Prabhupáda.

Jedinečné postavení Šríly Prabhupády v ISKCONu[editovat | editovat zdroj]

a)      je zakladatel ISKCONu, společnosti pro vědomí Krišny

b)      je áčarya na dalších 10 tisíc let a nikdo další takový v tomto období nebude

Coby zakladatel ISKCONu, založil novou větev stromu Čaitanya Maháprabhua a přinesl:

a)      management - organizační strukturu Iskconu

b)      filozofii

c)      standardy každodenní praxe oddané služby

Coby áčarya

a)      napsal komentáře k védským textům na nastávajících 10 tisíc let

b)      rozšířil vědomí Krišny po celém světě

c)      učí vlastním příkladem (odvozeno od slova áčar = chování )

d)     je velký vlivný učitel v parampaře, nepřerušené posloupnosti duchovních mistrů

Význam slova áčárja je popsán následujícím způsobem "Manu-saṁhitā (2.140) vysvĕtluje povinnosti ācāryi takto: pravý duchovní mistr se ujímá svých žáků, učí je védskému poznání se všemi jeho spletitostmi a dává jim druhé zrození. Obřad, který se provádí při zasvĕcení žáka do studia duchovní vĕdy, se nazývá upanīti neboli slavnost, která žáka více sblíží s duchovním mistrem."

Čeitanya čaritámrita adi-lila 1:46

Část ISKCONu, která si přeje, aby jeho zakladatel byl znovu i jeho duchovním učitelem se nazývá Hnutí za obnovu původního ISKCONu (IRM) stránky této Iskconské frakce jsou v českém jazyce zde: http://www.iskconirm.com/cz.htm


Správa, vedení a organizace ISKCONu prostřednictvím GBC ( správní rady )[editovat | editovat zdroj]

GBC jako konkrétní osoba je:

a)      jeden z členů správní rady, který dohlíží na přidělenou světovou zonu

b)      hlavní náplní jeho činností je cestování po své zoně a dohlížet na uplatňování pravidel Šríly Prabnhupády

c)      je vzorem v naslouchání a zpíváni

GBC jako správní rada je:

a)      nejvyšší autorita, která dohlíží na dodržování standardů, které dal Šríla Prabhupáda

b)      schází se jednou ročně v Majápuru, kde řeší problémy a plánují další kázání

Podstata duchovního učení[editovat | editovat zdroj]

Pro další pokročení ve studiu je nutné získat základ v pochopení a realizaci rozdílu mezi tělem a duší.

Šest základních rodílů mezi těle a duší:

·        duše je sac, věčná, tělo je dočasné

·        duše je cid, blažená, tělo je zdrojem utrpení

·        duše je ananda, plná poznání Absolutní Pravdy ( od Boha se nelišící), tělo je plné nevědomosti pod vlivem máyi, vnější iluzorní energie přírody

·        duše se nemění, tělo se neustále mění

·        duše neumírá, tělo umírá

·        duše je v projevem Kršnovy vyšší (okrajové) energie , tělo je součástí nižší (vnější) Kršnova energie

Stěžejní vaišnavské texty[editovat | editovat zdroj]

K pochopení a orientaci ve védském učení je nutné přijmout alespoň na teoretické úrovni fakt, že Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství. Kde není Bůh je nevědomost. Nevědomost je temnota. Bůh je světlo.

(Zpěv vznešeného) Bhagavat-gíta taková, jaká je

Šrímad Bhagavatam (doposud co čestiny přeložených 10 zpěvů)

Čaitanya Čaritamrita (4 díly)

Nektar Oddanosti

Vedle tohoto velmi rozsáhlého díla, přeloženého ze sansktritu do angličtiny a pak dál dnes již do více než 50 jazyků světa a opatřeného komentáři Šríly Prabhupády, existuje jeho dalších více než osmdesát knih. Vedle těchto knih je k dispozici doplňující správní radou schválená literatura následovníků ISKCONu.

Některé výroky z uvedených písem[editovat | editovat zdroj]

Šrímad Bhagavatam (11.3.21)

„Každý, kdo má vážný zájem dosáhnout skutečného štěstí, musí vyhledat pravého duchovního mistra a přijmout u něho útočiště prostřednictvím zasvěcení. Kvalifikací duchovního mistra je, že na základě úvah a diskuzí zrealizoval závěry písem a je schopen o nich přesvědčit ostatní. Takové velké osobnosti, které daly stranou všechny hmotné ohledy a zcela se odevzdaly Bohu, je třeba přijímat jako pravé duchovní mistry.“

Bhagavat gíta (10.10)

Šrí Krišna praví „Těm, kteří jsou Mi neustále oddáni a s láskou Mě uctívají, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mně mohou dospět.“

Čaitanya Čaritamrita

„Každá živá bytost je ve svém přirozeném postavení věčným služebníkem Kršny.“

Bhakti-rasamrita-sindhu (1.2.255) Nektar oddanosti

„ Nelpí-li člověk na ničem, ale zároveň přijímá vše ve vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství, je správně umístěn nad vlastnickými pocity.“

Šrímad Bhagavatam (4.29.62)

„Živá bytost jedná v tělesném pojetí a myslí si: „Jsem to či ono. To je má povinnost, a proto to udělám.“ To vše jsou jen mentální dojmy a všechny tyto činnosti jsou dočasné, nicméně milostí Nejvyšší Osobnosti Božství dostává živá bytost možnost všechny své mentální výmysly naplnit. Proto získává další tělo.“

Komentář Šríly Prabhupády: Po zániku hrubého těla se plánů ujme mysl a živá bytost dostává milostí Pána příležitost uskutečnit je v příštím životě. To je zákon karmy. Dokud je mysl pohroužena v zákonech karmy, živá bytost musí přijmout v dalším životě určité tělo. Karma je souhrn plodonosných činností vykonávaných za účelem vytvoření přijemné či nepříjemné situace pro toto tělo. Po zániku hrubého těla si živá bytost nese své plány sebou v jemném těle, složeném z mysli, inteligence a ega.

Bhagavad-gíta (8.6)

„Každý nepochybně dospěje do toho svatu bytí, na který myslí, když opouští tělo.“

Bhagavad-gíta (9.34)

Šrí Kršna praví: „Vždy na Mě mysli a staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se mi. Takto ke Mně bezpochyby přijdeš. Slibuji ti to, protože jsi Můj velice drahý přítel.“

Bhagavad-gíta (18.55)

„ Pouze oddanou službou je možné pochopit Nejvyššího Pána takového, jaký je. A ten, kdo si je na základě takové oddanosti plně vědom Nejvyšší Osobnosti Božství, může vstoupit do království Boha.“

„Z mnoha tisíců lidí snad jenom jeden člověk usiluje o dokonalost a z těch, kteří dokonalosti dosáhli, Mě sotva jeden vpravdě zná.“

..