Monty Python: Život Briana
| Monty Python: Život Briana | |||
|---|---|---|---|
| Původní název | Monty Python’s Life of Brian | ||
| Země původu |  Spojené království | ||
| Jazyk | angličtina | ||
| Délka | 94 min a 93 min | ||
| Žánry | filmová komedie religious satire filmová parodie | ||
| Scénář | Graham Chapman Terry Gilliam Michael Palin John Cleese Eric Idle Terry Jones | ||
| Režie | Terry Jones | ||
| Obsazení a filmový štáb | |||
| Hlavní role | Graham Chapman John Cleese Terry Gilliam Terry Jones Eric Idle … více na Wikidatech | ||
| Produkce | Graham Chapman John Cleese Terry Gilliam Eric Idle Terry Jones Michael Palin | ||
| Hudba | Geoffrey Burgon | ||
| Kamera | Peter Biziou | ||
| Střih | Julian Doyle | ||
| Výroba a distribuce | |||
| Premiéra | 1979 17. srpna 1979 (USA) 8. listopadu 1979 (Spojené království) … více na Wikidatech | ||
| Produkční společnost | HandMade Films | ||
| Distribuce | Cinema International Corporation Netflix | ||
| Rozpočet | 4 mil. $ | ||
| Tržby | 20,7 mil. $ (celosvětově)[1] 20,2 mil. $ (USA)[1] | ||
| Předchozí a následující díl | |||
| |||
| Monty Python: Život Briana na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Monty Python: Život Briana, případně Monty Pythonův Život Briana nebo jen Život Briana je britská filmová komedie, natočená v roce 1979 skupinou Monty Python. Vypráví o muži, který se narodil ve stejný den jako Ježíš, jen trochu dále v téže ulici. Celý život má pak ztrpčený tím, že je zaměňován s mesiášem.
Film je často vnímán jako parodie organizovaných náboženství a politických projevů.[zdroj?] Díky svému kontroverznímu přístupu k tématu náboženství se stal terčem kritiky mnoha náboženských hnutí.[kdo?] I přesto film dodnes sbírá ocenění všeho druhu – již několikrát byl vyhlášen nejlepší komedií všech dob, například britským deníkem The Guardian.[2][3][4]
Výrobní štáb
[editovat | editovat zdroj]- Režie: Terry Jones
- Scénář a hlavní role: Graham Chapman, John Cleese, Terry Gilliam, Eric Idle, Terry Jones, Michael Palin (dohromady představují 40 různých postav[5])
- Kamera: Peter Biziou
- Animace: Terry Gilliam
- Hudba: Geoffrey Burgon, Eric Idle
- Produkce: John Goldstone, George Harrison
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Graham Chapman | Brian Cohen; Pyjus Čůrus; 2. mudrc |
| Terry Jones | Panna Manda; poustevník Šimon; spoluvězeň; a další |
| John Cleese | Centurion; revolucionář Reg; Velekněz; 1. mudrc; a další |
| Eric Idle | Drzoun; revolucionář Stan/Loretta; kamenující žena; Otto; trhovec; žalářníkův pomocník; zpívající ukřižovaný; a další |
| Michael Palin | Nosál; Pilát Pontský; vyléčený malomocný; revolucionář Ben; nudný prorok; pořadatel ukřižovaných; 3. mudrc; a další |
| Terry Gilliam | děsivý prorok; žalářník; a další |
| Sue Jones-Davies | revolucionářka Judita |
| Terence Bayler | pan Gregory; 2. centurion |
| Carol Clevelandová | paní Gregory; a další |
| Charles McKeown | falešný prorok; slepec; strážný dusící se smíchy; a další |
| Kenneth Colley | Ježíš Kristus |
| Neil Innes | zhulený Samaritán |
| Gwen Taylorová | paní Nosálová; žena s nemocným oslem |
| Bernard McKenna | Parvus; a další |
| George Harrison | pan Papadopulos |
| Spike Milligan | všemi opuštěný prorok |
Produkce
[editovat | editovat zdroj]První film z produkce Monty Pythonů – Monty Python a Svatý Grál – měl (přes svůj nízký rozpočet a poměrně amatérské podmínky) obrovský úspěch jak u kritiků, tak u diváků, a členové proto začali hned uvažovat o natočení dalšího celovečerního filmu. Protože všichni sdíleli nedůvěru k organizovanému náboženství, rozhodli se pro příběh, který by parodoval počátky křesťanství – stejně jako Svatý Grál parodoval Artušovské legendy.
Práce na scénáři začaly v prosinci 1976, v lednu 1978 byla hotová finální verze (po „dvou týdnech intenzivního psaní a vodního lyžování na Barbadosu“[6]). Film měla původně produkovat společnost EMI Films, která ale na poslední chvíli z projektu odstoupila kvůli kontroverznímu obsahu.[7] Terry Gilliam o tom později řekl: „Vycouvali z toho ve čtvrtek. Štáb měl odjet natáčet v sobotu. Katastrofa. Nejspíš si přečetli ten scénář... konečně.“[8]
Kritickou situaci zachránil ex-Beatle a zároveň také velký fanoušek Monty Pythonů George Harrison, který se o potížích dozvěděl od svého kamaráda Erica Idlea. Rozhodl se, že celý rozpočet (3 miliony liber) pokryje z vlastních peněz, a za tím účelem založil vlastní produkční společnost Handmade Films a zaručil se vlastním domem, protože „ten film prostě chtěl vidět“ (Idle tento krok později glosoval jako „nejdražší lístek do kina v historii“). Harrison si za svou pomoc vysloužil epizodní roličku pana Papadopulose, který se krátce pozdraví a potřese si rukou s titulním hrdinou v jedné z davových scén. Jeho investice se ukázala velmi šťastnou, neboť film měl ještě větší úspěch než Svatý Grál a jen v USA vydělal 20 milionů dolarů.
Natáčelo se v tuniském městě Monastir, kde mohli tvůrci použít pozůstalé kulisy z minisérie Ježíš Nazaretský od Franca Zeffirelliho.[9] Mnoho místních obyvatel bylo najato jako kompars. Režisér filmu Terry Jones o nich řekl: „Všichni byli najednou strašně chytří, protože předtím pracovali pro Zeffirelliho. A tak jsem pořád musel poslouchat ty postarší Tunisany, jak mi říkají: ‚No jo, ale pan Zeffirelli by to takhle určitě neudělal.'"[8] Graham Chapman, který ještě nedlouho před natáčením trpěl těžkým alkoholismem (jehož následky jsou na něm patrné i ve Sv. Grálu), byl tak pevně rozhodnutý hrát hlavní roli Briana (na kterou si brousil zuby i John Cleese), že s pitím dokázal přestat – byl pak v takové formě, že stíhal kromě hraní i funkci doktora na place (coby vystudovaný lékař).[10] Ve filmu si díky shodě náhod zahrál i legendární britský komik Spike Milligan, který byl tehdy v Tunisku právě na dovolené.
V listopadu 1978 bylo natáčení dokončeno a v lednu příštího roku byla na světě první verze filmu.
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]Po svém uvedení se Život Briana podle očekávání stal terčem ostré kritiky z náboženských kruhů.[zdroj?] Protože proti filmu protestovali různí křesťané téměř všech denominací,[zdroj?] členové Monty Python žertovali o tom, že se jim je po 2000 letech podařilo sjednotit.[11] Některé městské rady ve Spojeném království film zakázaly promítat, na celých 8 let byl zakázán v Irsku a na rok v Norsku (v sousedním Švédsku byl pak inzerován sloganem Je tak směšný, že jej v Norsku zakázali [12]). Jedno kino ve Walesu se údajně zachránilo před krachem díky tomu, že na rozdíl od své konkurence film promítalo a sjížděli se do něj diváci ze širokého okolí.[13]
Všichni členové skupiny Monty Python jednotně odmítali obvinění, že jejich cílem bylo zesměšňovat něčí víru. V komentáři k filmu na DVD přiznávají, že film je rouhačský jen potud, že paroduje praktiky současných organizovaných náboženství – rozhodně ale neparoduje Boha jako takového. Když se ve filmu epizodně objeví Ježíš, je postava brána v podstatě vážně a s respektem. Humor začíná teprve když jeho vzdálení posluchači špatně rozumí jeho slovům o míru, lásce a toleranci („Myslím, že říkal ‚blahoslavení sýraři'“[pozn. 1]). Tady autoři zesměšňují pouze malichernost náboženských sporů a schizmat založených na odlišném výkladu různých detailů v Písmu. Ježíš a Brian jsou zcela jasně ukázáni jako dvě různé osoby, což dokazuje například scéna s vyléčeným „ex-leprotikem“, který si Brianovi stěžuje, že po tom, co ho Ježíš uzdravil, ztratil svůj pravidelný příjem z žebrání. Brian sám je pak vykreslen vlastně jako charakterní postava, jen se bránící bláznivému chování všech okolo.
Mezi další parodované motivy patří nestabilita a řevnivost různých politických hnutí s podobnými cíli, které místo jednotného postupu marní energii záštiplným bojem proti sobě navzájem (Judejská lidová fronta × Lidová fronta Judeje × Všelidová judejská fronta atd.). Komické řečové vady Piláta Pontského a jeho římského přítele Pyja Čůra (Biggus Dickus) jsou narážkou na řečové zvláštnosti typické pro britské nejvyšší vrstvy. Postava revolucionáře Stana, který se začne identifikovat jako žena a žádá ostatní, aby mu říkali Loretta, pak poměrně průkopnicky otevírá problematiku transgenderu.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ slovní hříčka v angličtině založená na podobě slov peacemaker „mírotvůrce“ a cheesemaker „sýrař“
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monty Python's Life of Brian na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Box Office Mojo. Dostupné online. [cit. 2022-09-06].
- ↑ FRENCH, Philip. The last laugh: your favourite 50. film.guardian.co.uk. Londýn: The Guardian, 23. července 2007. Dostupné online [cit. 5. dubnu 2010].
- ↑ Life of Brian tops comedy poll. news.bbc.co.uk. BBC News, 29. září 2000. Dostupné online [cit. 2007-04-03].
- ↑ Life of Brian named best comedy. news.bbc.co.uk. BBC, 1. ledna 2006. Dostupné online [cit. 5. dubnu 2010].
- ↑ http://www.imdb.com/title/tt0079470/trivia?tr0786434
- ↑ Chapman, Graham; et al. Monty Python's The Life of Brian/MONTYPYTHONSCRAPBOOKOFBRIANOFNAZARETH. [s.l.]: [s.n.], 1979. S. scrapbook p.4.
- ↑ Wilmut, Roger. From Fringe to Flying Circus. London: Eyre Methuen Ltd, 1980. ISBN 0-413-46950-6. S. 247–250.
- ↑ a b SELLERS, Robert. Welease Bwian. The Guardian. London: 28. března 2003. Dostupné online [cit. 2006-11-06].
- ↑ Ebert, Roger. Monty Python's Life of Brian [online]. Digital Chicago, 18. června 2004 [cit. 2006-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-07.
- ↑ Channel 4 (1. ledna 2007). The Secret Life of Brian.
- ↑ http://www.imdb.com/title/tt0079470/trivia?tr0785736
- ↑ Lammers, Tim. Python's Jones Passionate About 'Life Of Brian's' Return [online]. WNBC, 17. května 2004 [cit. 2006-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-27.
- ↑ MORGAN, David. Monty Python vlastními slovy!. Překlad Petr Palouš. 1. vyd. [s.l.]: Argo, 2002. 276 s. ISBN 80-7203-414-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Dílo Život Briana ve Wikicitátech- Monty Python: Život Briana v Internet Movie Database (anglicky)
- Monty Python: Život Briana v Česko-Slovenské filmové databázi
- Závěrečná scéna ukřižování s hitem "vždy se dívej na život z té světlé stránky" na YouTube
