Diethylamid kyseliny lysergové
| Diethylamid kyseliny lysergové | |
|---|---|
Vzorce | |
| Obecné | |
| Systematický název | (6aR,9R)-N,N-diethyl-7-methyl-4,6,6a,7,8,9-hexahydroindolo[4,3-fg]chinolin-9-karboxamid |
| Triviální název | LSD, diethylamid kyseliny lysergové, lysergid (INN) |
| Ostatní názvy | acid |
| Sumární vzorec | C20H25N3O |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 50-37-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 323,43 g/mol |
| Teplota tání | 80 °C (176 °F) |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diethylamid kyseliny lysergové (LSD, z německého Lysergsäurediethylamid) je bezbarvá krystalická látka využívaná jako halucinogen.[1]
Již v nízkých mikrogramových množstvích vyvolává silné účinky.[1] Na LSD nevzniká závislost a má extrémně nízkou toxicitu. Po požití drogy se však mohou vyskytovat nežádoucí psychické reakce, odvíjející se od psychického stavu jedince a jeho historie užívání psychotropních látek. Mezi tyto reakce patří např úzkost, paranoia, mylné představy, extrémní pocity déjà vu a takzvané myšlenkové smyčky. Takovéto reakci se přezdívá "bad trip". K takové reakci může dojít zejména ve špatném prostředí (doporučuje se klidné místo a STŘÍZLIVÝ důvěrný známý) a při "špatně" nastavené mysli (člověk je emočně labilní/příliš mladý/trpí psychickou poruchou/atd.)
Historie[editovat | editovat zdroj]
LSD bylo poprvé syntetizováno Dr. Albertem Hofmannem v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji již v roce 1938, psychoaktivní účinky však objevil náhodou až v roce 1943.[2]
Do šedesátých let (například projekt MKULTRA) byly prováděny po celém světě rozsáhlé výzkumy jejích psychiatrických účinků, např. Timothy Learym na Harvard University. Bylo úspěšně používáno mj. jako psychoterapeutická pomůcka, v léčení depresí, schizofrenie, drogové závislosti a alkoholismu a dětského autismu.[3] LSD si brzy oblíbili umělci k posílení své kreativity. Od toho byl už jen malý krok k získání si popularity mezi veřejností (zejména mezi příslušníky hnutí Hippies) a v důsledku jejího podávání bez odborného dohledu došlo k sérii nešťastných úmrtí a nehod. To vedlo v roce 1967 k prakticky celosvětovému zákazu LSD i ostatních psychedelik.[zdroj?] V komunistickém Československu, kde prováděl výzkum např. Stanislav Grof, bylo zakázáno jako v jedné z posledních zemí.[4] Dodnes se však LSD v části klubové komunity na rave scéně užívá a v absolutních číslech je počet uživatelů značný (4,6 % amerických studentů ve 12. třídě někdy vyzkoušelo LSD1 2004).[1]
Současný výzkum[editovat | editovat zdroj]
Výzkum LSD je v současnosti ve světě vzácný a obvykle limitovaný pouze na testování na zvířatech. Ojedinělé výzkumy na lidech ale existují, například nedávný (2007) výzkum v Texasu prokázal, že LSD může pomoci léčit těžší formy migrény.[5] (Přípravky chemicky příbuzné LSD, např. methysergid, se pro úlevu od migrén používaly již dříve.)
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
LSD patří do rodiny ergolinových alkaloidů. Je to mírně zásaditá krystalická látka rozpustná ve vodě nebo lihu. Je velice nestabilní a rychle se rozpadá i při pokojové teplotě nebo na denním světle. Při běžných dávkách je aktivní pouze jeden určitý izomer této molekuly.
Syntetizuje se reakcí kyseliny lysergové s diethylaminem. Kyselina lysergová se získává hydrolýzou ergotaminu, který je v relativně velkém množství (cca 2 % sušiny) obsažen v námelu. Diethylamid kyseliny lysergové je poměrně náročný na syntézu a předpokládá se, že ho vyrábí zkušení organičtí chemici v plně vybavených laboratořích jen na několika místech na světě.
Účinky[editovat | editovat zdroj]
Účinky LSD se případ od případu liší v závislosti na předchozích zkušenostech, momentální náladě i průběžném životním rozpoložení, aktuálním okolním prostředí a samozřejmě množství drogy. LSD se běžně užívá orálně, ve formě papírků (tripů) napuštěných LSD (většinou o rozměrech okolo 5×5 mm) či formě želatiny nebo tablety. Běžná pouliční dávka se pohybuje kolem 60-120 μg.[1]
Obecně je možné říci, že LSD je relativně bezpečná droga. Podle některých studií je méně nebezpečná než například alkohol či tabák.[6] Vážná zdravotní a psychická rizika mohou nastat při kombinaci LSD s některými jinými drogami nebo léky (tramadol, litium).
Mechanismus[editovat | editovat zdroj]
Účinky LSD jsou vysvětlovány tím, že se váže na určitý typ serotoninových receptorů (5-HT2 i 5-HT1), tedy receptorů mozkového neurotransmiteru serotoninu. Skutečné vazby a následky těchto vazeb jsou velmi komplikované a vedou k blokaci a/nebo naopak stimulaci určitých mozkových drah.[7]Dochází také ke zvýšené konektivitě mozku stejně jako u malých dětí.
Vliv na psychiku[editovat | editovat zdroj]
Účinek nastupuje 30 až 60 minut po požití a trvá v rozmezí 6 až 12 hodin.[1] Obvykle se po tuto dobu dostavují pseudohalucinace, iluze, vize, změna vnímání reality, odlišné a zintenzivněnější prociťování emocí a času, častá je také smyslová synestezie, tedy prolínání smyslů (např. pocit „vidění hudby“ apod.) Tento stav se označuje jako psycholytický. Při vyšších dávkách (300–500+ μg) dochází také k dočasnému, ale i úplnému odpoutání uvědomění od těla a ega (potažmo jeho štěpení). Zážitky přitom mohou být jednoznačně pozitivní, ale i výrazně negativní. Často je uváděno zřetelné vnímání myšlenek zatlačených do podvědomí či nevědomí, právě toho se využívalo v psychoterapii. Mnoho uživatelů uvádí, že zážitek s LSD výrazně změnil jejich osobnost i vnímání světa.[8] Osoby pod vlivem LSD však mají sníženou schopnost komunikace, koncentrace, a nemohou spát. Halucinace během tripu mohou vést k záměrnému či nezáměrnému sebepoškození, v několika případech se toto ukázalo pro uživatele fatálním.[1]
Užití LSD může mít dlouhotrvající psychické následky, a to častěji u osob, které měly psychické problémy v minulosti. Traumatem může být i samotný zážitek ze stavů zažitých po požití LSD. Traumatizující trip na LSD může vzácně způsobit i psychózu. Častější jsou však „flashbacky“, krátké záblesky z prožitých halucinogenních tripů.[1] Některé studie uvádějí, že LSD může u osob trpících schizofrenií zhoršit průběh nemoci.
Fyzické účinky a závislost[editovat | editovat zdroj]
Fyzické účinky LSD tripu jsou proti těm psychickým téměř zanedbatelné. Dochází však ke zvýšení krevního tlaku, srdeční frekvence a tělesné teploty, někdy k pocení a vyschnutí v ústech. U těhotných žen však požití LSD může vyvolat kontrakce dělohy a tedy potrat.[1]
Na LSD vzniká jen krátkodobá tolerance, což vede k tomu, že po maximálně 14 dnech lze opakovat stejně intenzivní zážitek při stejné dávce.[1] LSD dále nezpůsobuje žádnou fyzickou závislost – někdy však může vést k nespecifické psychické touze po drogovém opojení.[1]
Legalita a právo[editovat | editovat zdroj]
Neexistuje žádný drogový test, který by odhalil požití LSD, jelikož účinná dávka je zanedbatelná. K jeho stanovení se používají náročnější (a dražší) analytické metody, takže jeho použití prokazatelné je, ale vzhledem k vysokým nákladům na analýzu se ve zbytných případech od průkazu upouští.
LSD je uvedeno v příloze zákona o návykových látkách (zák. č. 167/1998 Sb.) a jeho výroba, přechovávání nebo předávání jiné osobě bez povolení ministerstva zdravotnictví je tedy trestné.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lysergic acid diethylamide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.
- ↑ Albert Hofmann – LSD, mé problémové dítě dostupné online Archivováno 13. 9. 2009 na Wayback Machine
- ↑ Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies, LSD history comic.
- ↑ LSD: Jak se ČSSR stalo psychedelickou velmocí | HN.IHNED.CZ – téma
- ↑ MAPS: LSD and Psilocybin research
- ↑ Drogový informační server – Které drogy nejvíc škodí. www.drogy.net [online]. [cit. 2009-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-24.
- ↑ The Pharmacology of Lysergic Acid Diethylamide: A Review [online]. CNS Neuroscience & Therapeutics, 2008 [cit. 2011-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Petr Třešňák, Jan Kovalík: LSD – dobrá droga žije. Časopis Respekt 4/2006. Dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu diethylamid kyseliny lysergové ve Wikimedia Commons - Galerie diethylamid kyseliny lysergové ve Wikimedia Commons
- LSD.cz
- LSD: Jak se ČSSR stalo psychedelickou velmocí
- LSD Blotter Acid Art
- V Československu běžel oficiální výzkum LSD – rozhlasový rozhovor s MUDr. Milošem Vojtěchovským, účastníkem psychedelických výzkumů v ČSSR
- LSD — Made in ČSSR 2015, Paul Kremen.
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.